Test: Hyundai Veloster 1.6 GDI - atmosférické radovánky

Kapitoly článku:

• Design za sto bodů, Čtyřdveřový hatchback?
• Klasický Hyundai, Jak je to s tou jedna-šestkou?
• Velké rezervy na zadní nápravě, 600 000 Kč: hodně nebo málo?, Technická data
• Fotogalerie

Velké rezervy na zadní nápravě

Veloster se mi moc líbí a ještě více se mi zamlouvá čtyřválcový motor, jenže je tu jeden docela výrazný problém. Asi největší zklamání tohoto testu mi přinesly jízdní vlastnosti auta, což je přesně ten správný důvod toho, proč si myslím, že výkonnější motor nutně nezaručí větší zábavu, tedy pokud nedojde spolu s uvedením jednotky také k úpravám na podvozku.

Jednoduše řečeno zadní torzní tuhá náprava vysokému tempu příliš nestačí, má enormní chuť opustit směr přední nápravy a vydat se na svou vlastní cestu. Může to být z určitého pohledu i zábava, protože v rychlé zatáčce stačí trochu přibrzdit a už je zadek rozhozený a auto jde do smyku. Jenže čím déle jsem s Velosterem jezdil, tím více mě bavil motor a tím více mě přesně tohle štvalo. Vlétnout do zatáčky ve vyšší rychlosti a těsně před obloukem dobrzdit znamená, že máte plné ruce práce s tím, abyste auto srovnali, a jste rádi, že zatáčku nějak projedete.

Na rovném povrchu a v nižších rychlostech není problém. Horší to je v zatáčkách kolem 90 km/h a na příčných nerovnostech. Zadní náprava si pak začíná žít vlastním životem.

Navíc se zadek nechá rozhodit sebemenší příčnou nerovností, což také na klidu moc nepřidá. Je to škoda, protože jinak by byl Veloster skvělým autem nejen na parádu, ale také na řádění na okreskách. Takhle jde o jakýsi kompromis a celé to působí trochu nedotaženě. Se slzou v oku jsem za volantem Velosteru vzpomínal na jízdu s Fiestou 1.6 Ti-VCT. Podvozek tohoto celkem obyčejného hatchbacku je oproti Velosteru o dvě třídy lepší a nakonec si s ním užijete mnohem více než s efektně vypadajícím Hyundaiem.

Dvakrát větší škoda jízdních vlastností je také proto, že jinak nelze Veloster za co kritizovat. Řízení je relativně citlivé a šestistupňová manuální převodovka má krátké dráhy poskládané blízko u sebe a přesný chod. Zkrátka všechno, jak má být, až na zvláštně se chovající podvozek.

 
Stačilo by přepracovat zadní nápravu a z Velostera by bylo velmi dobré auto na okresky. 

600 000 Kč: hodně nebo málo?

Hyundai už není to, co býval. Korejská značka začala produkovat zajímavé modely, ale také pomalu přestává platit to, že u Hyundaie najdete takřka lidové ceny. Psal jsem o tom v testu i40 a pro Veloster platí de facto to samé. Cena testovaného exempláře dosáhla díky několika příplatkům na 600 000 Kč. Na jednu stranu to není ještě úplně tak hrozné, ale na druhou stranu je pravda, že za tyhle peníze lze pořídit zajímavější auta.

Kdo si chce opravdu užít za volantem, ten asi půjde za sportovní divizí Renaultu. Pokud chcete zase obratný vůz s praktičtější karoserií, určitě dobře poslouží zmíněná Fiesta. Výhodou Velosteru je fakt, že nabízí od všeho trochu. Má originální design, schopný motor a nakonec si s ním také trochu zábavy za volantem přeci jen užijete. Z tohoto úhlu pohledu jde tedy o zajímavou nabídku, která určitě spoustu zákazníků osloví. Pokud ale preferujete přístup „lepší málo, ale pořádně“, pak se vám Veloster asi příliš líbit nebude.