Santa Fe je prostorné, pohledné, celkem levné a na našem trhu úspěšné SUV. Jak vypadá po ujetí téměř čtvrt milionů kilometrů?
Kapitoly článku:
Hyundai Santa Fe první generace, jejíž zástupce prošel také naším testem, byl jedním z prvních vozů určených i pro provoz mimo zpevněné cesty od této značky. Ta do té doby měla zkušenosti hlavně s licenčně vyráběným Pajerem, prodávaným jako Hyundai Galloper. Když se Senta Fe v roce 2000 na našem trhu objevilo, zaznamenalo okamžitý úspěch a i v dnešní generaci stále patří mezi nejprodávanější. Na našem trhu se ročně prodá zhruba pět tisícovek automobilů kategorie SUV a vozů Hyundai Santa Fe zde jen za rok 2002 nalezlo nový domov téměř pět stovek.
Zařazení
Model Santa Fe zamířil do stále více oblíbeného segmentu vozů pro volný čas a je jedním z jeho zářných představitelů. Nelze jej rozhodně považovat za off-road, tedy vůz do terénu. Jeho pětidvéřová karosérie je totiž samonosná a postrádá tak potřebný tuhý rám, dále mu chybí dostatečná světlá výška (hlavně pod motorem), jeho nájezdové úhly jsou vlivem delších převisů malé a jistotě nepřidá ani fakt, že tento Hyundai nemá redukční převodovku ani závěry diferenciálů. Na vybraných trzích se dokonce Santa Fe prodávalo pouze s pohonem předních kol.
Hyundai Santa Fe má prostornou karosérii, nezávislé zavěšení všech kol a pohon všech z nich. Ačkoli jej tak výrobce označuje, není „stálý“. O dělení točivého momentu se totiž stará viskózní spojka, která za normálních okolností „posílá“ na zadní kola do 10% momentu. Teprve při prokluzu předních kol se do práce výrazněji zapojí i ta zadní. Jak se v praxi ukázalo, celá soustava, využívající obou diferenciálů se zvýšenou svorností, reaguje na změny adheze bleskově a řidič nemusí mít strach, že by se mu při průjezdu zatáčkou auto vlivem náhlého přerozdělení točivého momentu utrhlo.
Pohled zvenčí
Snad se žádného ze čtenářů nedotknu, když Hyundai Santa Fe označím za barokního andělíčka. Jeho design je plný oblin a výběžků, takže se pozorovatel těžko zbaví potřeby poslat auto na odtučňovací kúru. Santa Fe tak působí dojmem jakési neuspořádanosti a nevyváženosti. Přídi dominuje mohutný nárazník, na který navazuje také rámeček okolo horního otvoru pro vstup vzduchu. Ten mimochodem slouží celý výhradně potřebám chladiče stlačovaného vzduchu, teprve ten spodní, umístěný v nárazníku mezi kulatými mlhovkami, přivádí vzduch k chladičům kapaliny a klimatizace. Lakovaným plastem je obložena také spodní část boků. Za všemi koly jsou umístěny plastové zástěrky, bohužel typu „naběračka“, jež v sobě při jízdě sněhem nebo blátem kumulují kilogramy jen těžce odstranitelného nepořádku, navíc o ně v obtížnějších podmínkách můžete snadno přijít. Zrcátka i kliky jsou lakovány v barvě karosérie, takže jedinými černými prvky jsou kromě zástěrek už jen linie oken a podélníky pro instalaci střešních nosičů. Přední světlomety mají společné paraboly pro potkávací i dálková světla a zahrnují také blinkly. Účinnost předních světel a rozložení paprsků se u obou režimů ukázaly jako velmi dobré. Také zadní sdružená světla jsou dostatečně účinná, pro mlhovky však bohužel zbylo místo až v nárazníku.
Během testu, jenž tentokrát probíhal v opravdu náročných klimatických podmínkách, se boky i záď karosérie výrazně špinily.