Kapitoly článku:
Prostorem neurazí...
...ale určitě také nenadchne. Jestliže stěhování zvládá nový Tourer na výbornou a řekli jsme, že to je jeho nejlepší stránka, pak prostor pro posádku je naopak jeho jedna z největších slabin. Obzvlášť, když znovu zavítáme do dříve zveřejněného srovnávacího testu Octavie s Leonem.
Civic ztrácí na oba. Chybí prostor pro nohy i pro hlavu ve druhé řadě. Tam, kam jsem se s přehledem vešel u Škody Octavie a kde jsem neměl problém u Leonu, tam nacházím nedostatky v Hondě Civic Tourer. Koleny se dotýkám o opěradlo vpředu, hlavou se dotýkám o strop.
Vpředu je místa dost, ale vzadu je to s prostorem vzhledem ke konkurentům spíše průměr. Schází místo pro nohy a hlavu.
Ačkoliv vás může vzadu přepadnout pocit nedostatečného prostoru, pravda to je pouze u výše zmíněných aspektech. Co se šířky týká, tam na tom je Civic v podstatě stejně jako Octavia, a to znamená, že na tom je lépe než Leon. Navíc přidá z celé trojice nejdelší zadní sedák (48 cm vs. 44 cm u koncernových kombi). Zapomenout nesmím také na téměř rovnou podlahu vzadu.
Rád bych řekl, že s místem vpředu nebude mít problém nikdo. K dokonalosti ovšem bude scházet vyšším postavám možnost posunout sedadlo řidiče o malý kousek více vzad. Osobně jsem narazil zde na omezení. Pokud ale nemáte 190 cm, pak strádat nebudete v žádném směru.
Vzhledem k prvním pocitům za volantem je trochu paradox, že vlastně Civic nabídne z naší trojice kombíků, o které se tu celou dobu bavíme, vpředu nejvíce místa. Důvodem je velmi nízký, neřku-li skoro až sportovní, posaz. Ten zařídí slušnou rezervu nad hlavou, s šířkou interiéru se Honda opět pohybuje přibližně na úrovni Octavie.
Civic vpředu nabídne v podstatě stejné místo jako Octavia. Řidič ale pocit z prostorného interiéru nemá, protože je obestavěn palubní deskou. Otázkou je, zda vám to bude vadit nebo zda to naopak uvítáte. Výše umístěná řadicí páka je skvěle při ruce.
Pocit z nedostatku prostoru kolem zařídila skutečnost, že je řidič obklopen palubní desku, displeji a že se interiér tak obecně točí kolem něj. Octavia toto nenabízí, proto také působí mnohem vzdušnějším dojmem. O Loenu ST jsem napsal, že je sportovní. V kontextu testované Hondy Civic Tourer ale musím toto upřesnit. Je to takový kompromis mezi Hondou a Octavií.
V Hondě se sedí velmi nízko, řidič má k dispozici relativně malý volant s tlustým věncem, na vaše nohy čekají pedály, kde plyn a brzda mají k sobě až podezřele blízko, všechny ovladače jsou při ruce, sedačky jsou velmi povedené a tak dále. Přesto se ale zdráhám napsat, že se vám tu bude líbit. Ano, Honda se bude líbit, ale za předpokladu, že si zvyknete na mnoho displejů. Ale o tom jsme psali už v testu klasického hatchbacku.
Celkově můžeme téma interiéru uzavřít následovně. Pokud preferujete snadnou přepravu zavazadel všech možných velikostí a tvarů, Tourer se bude líbit a jeho koupě bude dávat smysl. Kdo z nějakého důvodu potřebuje prostor ve druhé řadě, ten najde na trhu lepší možnosti, než je Honda.
Jak na tom je Tourer po stránce motoru, o tom si řekneme více v následující kapitole.