Test: Ford Ranger 3.0 TDCi - pan schopný

Nový terénní pick-up Ford Ranger je už na obzoru. Pořád se ale vyplatí sáhnout i po tom starším. Dokazuje to náš test.
Seznam kapitol
  1. Design: těšte se na novinku, Ať je výbava jaká chce
  2. Třílitrový silák, Jízda: nelze mít všechno, Cena zajímavá a bude ještě lepší
  3. Základní technické údaje, Kompletní fotogalerie

V září loňského roku byla na autosalonu v Sydney představena dvojice Ford Ranger / Mazda BT-50. Nechyběla sebevědomá prohlášení o tom, jak je novinka schopná, kolik toho zvládne a jak moc se zlepšil komfort cestování. Právě v tomto ohledu by měl udělat nový Ranger asi největší pokrok, protože s ním automobilka nemíří pouze na lidi toužící po pracovním stroji, ale více než kdykoliv před tím hodlá zaujmout zákazníky pošilhávající po stylovém SUV.

O tom, zda se zmíněná prohlášení zakládají na pravdě, se určitě přesvědčíme v budoucnu v rámci klasického testu, až se objeví v Česku. Dnes se ale podíváme na starého dobrého a léty prověřeného Rangera s motorem 3.0 TDCI, automatickou převodovkou a výbavou Limited.

Design: těšte se na novinku

Zatímco v minulosti bylo úplně jedno, jak užitková auta vypadala, dnes už to vůbec neplatí. Stačí se podívat do kategorie terénních pick-upů. Toyota Hilux sází na maximálně robustní (ale trochu japonský) vzhled, Mitsubishi L200 vypadá jako ocucaný bonbón, Navara si po faceliftu hraje na americký pick-up... Každý nabízí něco trochu jiného, což je určitě dobře.

Pomineme-li nejvyšší verzi Wildtrak doplněnou o velká kola, spoustu chromu a sexy barvy, působí Ranger mezi nimi takovým nijakým dojmem. Jenže to se podstatně změní. Nadcházející generace (kromě toho, že je tvarována s ohledem na co nejlepší aerodynamiku) dostala charakteristickou tvář podobající se velký truckům řady “F“. Po stránce designu se tedy máme na co těšit.

Možná si vzpomínáte na test verze Wildtrak, který se shodou okolností odehrál skoro přesně před rokem. Modrý lak, stylové nápisy, osmnáctipalcová kola nebo rám navazující na kabinu, to všechno propůjčovalo vymóděnému Rangerovi stylový vzhled. Ten dnešní působil na pohled mnohem obyčejněji, i když přijel do naši redakce ve druhé nejvyšší výbavě. (Mimochodem během týdne ježdění všude možně se však našla jedna kolemjdoucí, která za mnou přišla s tím, že se jí auto hrozně líbí a že si ho chce koupit. Evidentně má i tato obyčejnější verze něco do sebe.)

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Každopádně absence nepraktických nášlapů, velkých kol a další ozdob dávala jasně najevo, že  „chudší“ výbava toho zvládne v terénu více (to se nakonec potvrdilo). Když jsem narazil na ty nášlapy, musím zmínit jednu drobnost. Tentokrát jsme je tam sice neměli, ale za to byl vůz vybaven efektními chromovanými trubkami. Skoro bych řekl, že ty jsou ještě méně praktické, než hliníkové stupátko. Stoupnout si na ně nemůžete a jediné, co můžete, je leda tak umazat si během vystupování kalhoty.

Klepněte pro větší obrázek

Ford Ranger nabízí celkem tři provedení kabiny, nám se opět dostala do rukou, stejně jako v případě Wildtraku, dvojitá kabina. Karoserie na délku přesahuje o 80 mm hranici pět metrů. Když se podíváme po ostatních konkurentech, zjistíme, že jde o jednoho z těch menších zástupců segmentu terénních pick-upů. Mitsubishi L200 dosahuje na 5260 mm, Navara je dlouhá 5296 mm a třeba taková Toyota Hilux měří 5255 mm. Rozvor náprav má u Fordu hodnotu 3000 mm, což je opět v porovnání s ostatními menší číslo, ale v terénu hraje velmi důležitou roli.

Ať je výbava jaká chce

Kombinace pohonu všech kol, dvojité kabiny, třílitrového motoru a automatické převodovky je dostupná pouze ve výbavě Limited. Jedná se o druhé nejvyšší provedení, o pár desítek tisíc dražší je jenom Wildtrak 2 s manuální pětistupňovou převodovkou. Množství prvků odpovídá vysoké úrovni výbavy, tedy zde najdete kromě navigace úplně všechno, co v dobře vybavených „esúvéčkách“. Nechybí podsvětlené prahy, kožené a vyhřívané sedačky, parkovací asistent a tak dále. Jak už jsem napsal výše, Ford tímto útočí na zákazníky toužící po stylovém autu s charakterem SUV. Jak Wildtrak, tak Limited toto bezesporu naplňují, má to ale jeden háček.

Pokud někdo takové auto skutečně chce jenom proto, že má velký pick-up styl, pak se musí smířit s kompromisy. Zaprvé je všechno, i přes přítomnost bohaté výbavy, vyrobeno především s ohledem na praktickou stránku věci. V interiéru najdete pouze tvrdé plasty, přičemž některé vypadají vyloženě lacině. Zpracování je ovšem kvalitní a celé se to tváří skoro až nerozbitně.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek    

Druhým a možná tím vůbec největším kompromisem je prostor pro posádku. Posaz na předních sedačkách je zvláštní (sedák je umístěn poměrně nízko) ale nemám k němu žádné výhrady. Zmíním pouze divné táhlo parkovací brzdy umístěné před pravým kolenem řidiče. Videa prezentující novou generaci prozrazují, že tato „vychytávka“ zmizí a Ranger dostane klasickou páku (konečně!).

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Vzadu to je s prostorem a vůbec s komfortem cestování o poznání horší než vpředu. I když má auto délku přes pět metrů a třímetrový rozvor, schází místo pro nohy. Navíc je opěradlo dost kolmé. Z pohledu pracovního nástroje to samozřejmě nevadí, ale z pohledu stylového SUV to vadí a to tak, že hodně. 

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

V interiéru se ještě pozastavím u několika drobností. Přihrádky a prostory, kam si můžete odložit drobnosti, jsou vcelku klasické. Specialitou Fordu Ranger je šuplík před spolujezdcem. Sice tak úplně nevím, k čemu přesně je dobrý (tváří se, že je na dokumenty, ale desky formátu A4 do něj neuložíte, leda tak složenou mapu), ale budiž. O divné parkovací brzdě už byla řeč.  

A takovou třešničkou na dortu je takzvané „centrum pro v terénu“, které není v dané kategorii vůbec obvyklé. Trojice kruhových ukazatelů umístěných na palubní desce informuje řidiče (a nakonec také celou posádku) o aktuálním příčném, respektive podélném náklonu a prostřednictvím kompasu  o směru jízdy. Vypadá to velice efektně, jenže otázkou zůstává, kolik majitelů tohle centrum opravdu využije.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Abych shrnul téma interiér, můžete si vybrat výbavu jakou chcete, nikdy se nedočkáte komfortu automobilu kategorie SUV. Maximálně dosáhnete na dobře vybavený, ale nikoliv komfortní off-road. Nic víc, nic míň.

 

Následující kapitola
Ford Mondeo 2
Rok výroby: 2004
Stav: 182 053 km
Cena: 40 000 Kč
Ford Focus 1.6
Rok výroby: 2012
Stav: 133 470 km
Cena: 160 000 Kč
Ford Focus 1.6
Rok výroby: 2009
Stav: 143 545 km
Cena: 75 000 Kč
Výkvět automobilové techniky. Poznatky z testu SUV Audi SQ7

Audi SQ7 TDI

Výkonných SUV je na trhu poměrně dlouhá řada. Audi však svůj největší model jako první na světě vybavila elektrickým kompresorem, které jeho dynamické schopnosti posouvá na dramaticky vyšší úroveň.

8.  12.  2016 | Radek Pecák | 48 příspěvků
Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Kia Optima SW

Na jaře tohoto roku byla na autosalonu v Ženevě odhalena Optima Sportswagon, kterou korejská automobilka hrdě označuje za své první kombi střední třídy. My měli možnost ji otestovat ve sportovně laděné variantě GT Line. Jak obstála?

29.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 32 příspěvků
Vyladěno na správných místech. Test Subaru WRX STi verze 2016

Subaru WRX STi 2016

Jízdy s kultovním sedanem WRX STi prokázaly, že značka umí vozy průběžně dolaďovat v souladu s dobou i přáními jejích zákazníků.

13.  11.  2016 | Radek Pecák | 27 příspěvků