Kapitoly článku:
Interiér: tři novinky
Pakliže vás design lehce usadil na zadní část těla, interiér v tomto trendu pokračovat nebude. Nechci příliš rozebírat měkkost/tvrdost plastů a podobné detaily, ostatně na Mondeu mně vadí docela jiné a zásadnější věci, ale přesto nemohu nekonstatovat, že se uvnitř kouzlo oné zvenku slibované prémiovosti vytrácí. Rázem působí Mondeo jako takové normální auto. Je už pouze na vás, zda si z této skutečnosti budete něco dělat, nebo zda ji společně přejdeme s tím, že nejde pro jízdu o nic zásadního.
Testované auto dorazilo v plné výbavě s cenovkou 1,1 milionu korun. Interiér není špatný ale na takto drahý vůz mu přeci jen onen duch prémiovosti poněkud schází.
Ford hlasitě prezentuje na téma interiéru několik novinek. Coby řidič těžko přehlédnete nový přístrojový štít, kterému zůstaly pevné pouze základní stupnice otáčkoměru a rychloměru, vše ostatní je digitální. Mě tato novinka doslova praštila do očí a to jsme sotva stihl nastartovat. Výhodou podobných displejů je možnost volby toho, co přesně se vám zde zobrazí. A když jsem nasedl do auta, zapnuty byly všechno možnosti.
Připadal jsem si ztracen, jak na přednášce z matematiky, kdy profesor s potěšením psal na tabuli formule, druhou rukou je zase mazal a my jsme příděl informací absolutně nestíhali. Problém je, že na relativně malém prostoru najdete mnoho věcí a tak se nakonec i základní údaje typu rychlosti ztrácí.
Naštěstí si můžete obě části vnitřního displeje nechat zmizet a samozřejmě lze dát pryč i druhou stupnici ukazující údaje o rychlost v mílích. Situace se potom vylepší, ale pořád bych neoznačil tento přístrojový štít jako příklad čitelnosti.
Přístrojový štít je většinově digitální a může zobrazovat řadu věcí. Pokud tuto možnost využijete na maximum, stává se poněkud nečitelný.
Novinka číslo dva - multimediální systém SYNC 2. Když zavzpomínáte na Fordy z nedávné minulosti, musíte pohled na uklizený středový panel kvitovat s povděkem. Tak málo tlačítek. Vše ostatní se odstěhovalo na dotykový displej nového multimediálního systému. Základní obrazovka je rozdělena na čtyři části. Něco můžete ovládat přes tuto základní obrazovku, další věci se objeví po dotyku příslušného pole, čímž se vyvolá podrobnější nabídka.
Škoda, že displej není úplně citlivý a spíše než dotyk je potřeba stisk. Navíc systém není zrovna z nejrychlejších. Skoro by se chtělo říci, že když ne jinde, tak tady u této konkrétní věci je odklad vstupu na trh velmi znatelný. Mimochodem, jak si asi bez problémů všimnete na fotkách, odklízení tlačítek na dotykový displej má esetitckou nevýhodu v tom, že se displej brzy opatlá. To, co vidíte na obrázcích, vzniklo za pouhé dva dny.
Tlačítek je na středovém panelu velmi málo, vše ostatní ovládáte přes dotykový displej. Mnoho věcí (včetně např. klimatizace) lze ovládat i hlasově. Zvyk vyžadují doslova miniaturní tlačítka nastavení teploty.
A do třetice novinka z kategorie zajímavých. Ford upravil systém klimatizace a ventilace. Odchylka od nastavené teploty nemá být větší než jeden stupeň, větráky upravují svou činnost podle rychlosti jízdy a nechybí ani senzor kvality vzduchu, který automaticky přepíná na vnitřní cirkulaci, pokud zjistí znečištění. Výborná věc, když se před vámi rozjíždí nějaký ten parádní diesel s vytrženým filtrem pevných částic.
Mimochodem ochlazení z 55 na 18 stupňů zvládne klimatizace za patnáct minut. Pokud nechcete ovládat teplotu přes displej, můžete použít klasická tlačítka. Ta jsou ale nesmírně malá.
Dva problémy z kategorie zásadních
Ford Mondeo Kombi coby vůz střední třídy s obrovskými vnějšími rozměry slibuje hodně. Vnitřní prostor by měl být u auta této kategorie jednou z nejsledovanějších věcí, jenže právě teď přichází jedna ze slabších stránek. Mondeo není zdaleka tak prostorné, jak slibuje první pohled.
Problémem je palubní deska. Ta je masivní, čelní okno je protažené vpřed a řidič vlastně sedí od toho všeho dost daleko. V praxi je proto posunutý směrem vzad, čímž nabourá prostor pro vzadu sedící doprovod. Nejde o tragédii, se svými 190 cm si sednu za sebe s koleny dotýkajícími se předního opěradla, ale ještě to jde (v této kategorii navíc najdeme i horší kombi).
Prostor? V první řade bez výhrad, v té druhé to není zdaleka taková sláva, jak byste si při pohledu na auto této velikosti mysleli. Pro kolena je místa tak akorát, s hlavou budou mít větší postavy problém.
Větší potíže očekávejte v případě prostoru pro hlavu. Vpředu je vše v pořádku, vzadu je místa na hlavu málo. Osobně se sem už jednoduše nevejdu a brousím hlavou strop. Něco můžeme přičíst na vrub střešnímu oknu, ale i bez něj bych si troufal tvrdit, že to nebude žádná sláva.
Z pohledu řidiče je zde ale ještě jeden významný problém. Výhled z auta vyžaduje zvyk a já musím říci, že mi týden nestačil. Sedíte utopeni v interiéru, okna jsou relativně malá (zvenku to ale vše působí dynamicky), kapota nafouknutá, sloupky masivní... V prvních chvílích si budete připadat v tom všem trochu ztraceni a budete jen těžko odhadovat, kde přesně auto končí.
Speciální pozornost musím věnovat jízdě v noci. Jakmile padla tma, objevily se ještě další problémy. Už nějakou dobu se nemohu zbavit dojmu, že to automobilky se všemi těmi ambientními osvětleními a svítícími lištami přehání. Chápu, vypadá to hezky, ale osobně mi to velmi vadí. Copak potřebuji coby řidič při jízdě osvětlený prostor pro nohy?
Všechno to svítí sice decentně, ale v součtu už to začíná být nepříjemné. Nakonec zkuste si staré auto, kde je podsvětlen sotva přístrojoví štít. V noci se řídí daleko lépe, protože prostě z auta lépe vidíte.
Uvnitř toho na vás svítí více než dost a jízda mimo osvětlená místa není úplně příjemná. Jenom volant má na sobě 25 jasných světle modrých bodů, které máte pořád před očima.
Testovaná výbava Titanium zahrnuje i ambientní osvětlení a výběr sedmi odstínů. Nastavit si můžete rovněž intenzitu a nebo to vše můžete rovnou vypnout (sláva!). Co ale vypnout nepůjde, to jsou tlačítka na volantu. A věřte, že i ta udělají při jízdě za tmy mimo veřejné osvětlení své. Tlačítek je zde totiž požehnaně a jak jsem tak počítal, napočítal jsem celkem 25 svítících bodů, které máte coby řidič přímo před očima.
Nebýt toho přesvětélkovaného pracoviště řidiče, řídí se testované Mondeo v noci výborně, protože ve své výbavě zahrnovalo také diodová světla (+ 31 850 Kč) a ta fungují na jedničku s hvězdičkou. Prostor před autem perfektně osvítí, svítí vám do zatáčky (natáčí se) a automaticky přepínají dálková světla. Navíc tuhle činnost dělají bleskově, takže se už nestávají situace, kdy systém přemýšlí, jestli proti vám opravdu jede jiné auto a jeho řidič už naštvaně rozsvěcí dálková světla, protože je oslňován.
Abych byl upřímný a abych uzavřel tuto část, vnitřní prostor nového Mondea je pro mě zcela upřímně zklamáním. Od takto velkého auta bych čekal více. Je to svým způsobem stejný případ, jako Opel Insignia. Všechno je velmi robustní. Někdo to může považovat za důkaz poctivé konstrukce, já bych to spíš označil za neefektivní využití zastavěného prostoru. Ergonomie a celkové uspořádání pracoviště řidiče by pak pro mě osobně byl důvod, proč Mondeo nekupovat.
