Kapitoly článku:
Praxe všedních dnů
Focus ST je zábavnou hračkou, ale občas bude muset plnit také všední úkoly obyčejných hatchbacků. Jak jsme si už řekli, podvozek je tuhý, ale duši z vás nevyklepe. Zvyknout si budete muset na skutečně mizerný rejd, což se ve městě tak úplně nehodí. Do města se také moc nehodí nízké pneumatiky.
Pravý přední disk poznamenaný dřívějšími řidiči toho byl jasným důkazem. Přesto ale nakonec s přimhouřenýma očima je Focus ST při klidné jízdě vlastně takový obyčejný hatchback, který pouze o něco více „žere“.
Dokud nebudete dráždit „vylepšovač zvuku“, motor bude velmi tichý a nabídne také relativně rozumnou spotřebu.
Ve městě jsem jezdil za 10,5 l/100 km. Když nebudete příliš zlobit plynový pedál, bude v interiéru ticho. Než se aktivuje „vylepšovač zvuku“, je motor velmi dobře utlumen. Na dálnici se objeví jako první spíše hluk od podvozku, i když jsou převody celkem krátké, a to včetně šestky, která ve 130 km/h nutí motor točit už tři tisíce.
Pokud vám chytnou saze, pak vězte, že 200 km/h pokoříte na čtyřku při akceleraci ze 120 km/h za příjemných třináct sekund, respektive že za necelých dvacet jste na 220 km/h a to včetně jednoho přeřazení.
Z pohledu obyčejného používání potěší také relativně velký kufr nebo výsuvná ochrana kraje dveří. Když je otevřete, vyskočí jakási guma a přichytí se na hranu tak, abyste si ji neodřeli. Nápad to je jistě zajímavý, ale celé to nedělá úplně věčný dojem. Kdybych si měl vsadit, co na Focusu ST odejde jako první, sázím právě na tento patent.
A patrně bych i vyhrál, protože na zadních dveřích už ona ochranná guma sice vyskočila, ale nenasadila se na hranu tak, jak se tomu dělo na dveřích předních. Co je také otravné, to je zvuk při zavírání. Místo klasického tlumeného klapnutí tato guma těsně před ním ještě zarachotí, jako kdybyste si do dveří přivřeli bezpečnostní pás.
Samonasazovací ochrana dveří je zajímavý nápad, který ovšem vypadá, že se velmi rychle rozbije.
Na téma interiéru jsme myslím řekli vše podstatné. Řidič se může těšit na výbornou pozici za volantem, k dispozici má kovové pedály a přesnou převodovku ještě navíc s velmi dobře umístěnou pákou. Nic víc potřeba není. Pokud se ovšem budete pouštět do hlubšího zkoumání tlačítek a ovladačů, rychle se ztratíte. Měl jsem podobně rozmístěné ovladače v několika jiných Fordech a nikdy jsem jim nepřišel na chuť. Existují i přehlednější verze než rozmístění ovladačů v provedení „rozsypaný čínský čaj“.
Vzhledem třeba ke Golfu GTI pak Focus ST dostal ještě jeden handicap. Totiž prostor ve druhé řadě je kvůli mohutným předním sedačkám dost omezen. Já se za sebe prakticky neposadím. Místa na nohy je opravdu málo, což se třeba o Golfu tak úplně říci nedá.
