Kapitoly článku:
Hrajte si
První stovky kilometrů za volantem jsem si u DS5 Hybrid4 v jednom kuse hrál s různými možnostmi kombinace jízdních režimů a automatické nebo manuální volby převodových stupňů. Začneme od toho nejjednoduššího. Režim ZEV umožní pouze jízdu s využitím elektrického motoru. Rychlostní hranice je stanovena na 60 km/h, protože pak už by sílu motoru přemohly jízdní odpory. Opět platí, když se budete snažit a hlavně když to zrovna okolnosti dovolí, že se ve městě dá s tímto pohonem docela dobře jezdit.
Řidič má k dispozici čtyři režimy jízdy. V praxi jsem nejčastěji používal 4WD a Sport.
Na rozdíl od zmiňované Toyoty na to můžete lidově řečeno i trochu šlápnout, takže rozjezdy z křižovatky už tolik ostatní řidiče štvát nebudou. V horkých dnech se ovšem musíte připravit na daň v podobě omezené funkce klimatizace, která jede ve stylu „aby se neřeklo“. Pokud půjde PSA po stopách Toyoty a časem nabídne větší kapacitu akumulátorů, vyšší dojezd a možnost dobíjení z klasické zásuvky, budou rázem tyhle hybridní čtyřkolky podstatně zajímavější.
Režim „Auto“ je (přiznám se) pro mě trochu záhadou, na nějaké obecné pravidlo, kdy se elektromotor připojí a kdy ne, jsem prostě nepřišel. Kdo by očekával, že začne pracovat v momentě, kdy dáte kick-down, ten by byl zklamán. V rychlostech nad cca 80 km/h už se nepřipojí ani tehdy. Nevýhodou režimu „Auto“ a občasného nepřipojení zadního motoru je robotizovaná převodovka. Řekněme do 80 km/h zvládne elektromotor velmi účinně maskovat díru typickou pro řazení robotizovaných převodovek. Vůz chvilku jede pouze na elektromotor, jenže na to se ve zmíněném režimu spolehnout nemůžete a naopak se velmi snadno můžete dočkat typického zhoupnutí.
Řazení robotizované převodovky není z nejrychlejších. Pomoci si můžete režimem 4WD nebo pádly pod volantem.
Proto jsem nakonec nejčastěji jezdil v režimu 4WD, kdy zadní elektromotor pracuje jednoduše pořád. Na rozdíl od „Auto“ nemůžete automaticky přejít k jízdě v čistě elektrickém módu, ale takových situací je hodně málo tak jako tak, tedy prakticky není co ztratit. Naopak řazení působí mnohem komfortnějším dojmem. Při klidné jízdě máte s trochou nadsázky pocit, jako kdyby místo robota byla dvouspojková převodovka. Stačí ale trochu přitlačit na pilu a tenhle sen se okamžitě rozplyne.
Posledním je režim „Sport“. Zadní motor začne produkovat své maximum, převodovka (bohužel) začne řadit ve sportovním nastavení, takže přeřazuje hodně pozdě. Vysoké otáčky fakt nejsou pro diesel ideální. Z toho vyplývá, že ideál pro režim „Sport“ je řazení pádly pod volantem. Například při předjíždění kolem rychlosti 100 km/h je nejlepší podřadit ze šestky na pětku. Díky elektromotoru je zrychlení docela zajímavé i na vyšší rychlostní stupně a hlavně během předjíždění není potřeba přeřazovat, protože to je kvůli určité prodlevě docela nepříjemné.
Asi by bylo dobré napsat na téma jízdních režimů nějaký závěr. Předně musíte počítat s tím, že po vás auto bude chtít změnu jízdního stylu. Jízda musí být plynulá, styl brzda-plyn vás jenom rozčílí a rozhodně nebudete rychlí. Když chcete jet rychleji, určitě je nejlepší volbou režim Sport a manuální řazení. Auto v tu chvíli reaguje na plyn velmi ochotně a převodovka tolik neškodí. Pro popojíždění ve městě se mi nejvíce líbil režim 4WD, který zamaskuje nedostatky automatického řazení.