Kapitoly článku:
V posledních měsících se doslova roztrhl pytel s novými generacemi vozů střední třídy. Segment, který je v Evropě velmi důležitý a sledovaný tak získal nový Ford Mondeo, novou Mazdu 6, novou Hondu Accord, nedávno přišel i nový Mercedes-Benz C-klasse a zapomenout nesmíme ani na Škodu Superb, která je u nás velmi sledovaným vozem, který může být srovnáván se vším od Ferrari, přes luxusní limuzíny typu Rolls-Royce, až po velkoprostorové vozy kategorií MPV.
Do toho vstupuje Citroen s novou generací modelu C5. Tento model již v minulosti ukázal, že, co se komfortu jízdy týče, nenachází ve střední třídě rovnocenného soupeře a to hlavně díky unikátním hydropneumatickému odpružení Hydractive. Jenže doba pokročila dál a to co stačilo před pár lety na špičku je dnes standardem a Citroen C5 mimo komfort podvozku již neměl čím s konkurencí soupeřit. To se ovšem má změnit s novým modelem.
V dnešním testu se podíváme na Citroen C5 s naftovým motorem 2,0 HDi v jedné ze základnějších výbavách a hlavně na verzi, která není vybavena zmíněným podvozkem Hydractive III+, ale klasickým podvozkem s pružinami a tradičními tlumiči. Tuto novinku Citroen zavedl pro novou generaci a zákazník si tak může zvolit sám, co bude preferovat. Otázkou tedy je, co podvozek, který se nazývá Métallique, vlastně dokáže.
Dnešní test berte spíše jako rozsáhlé první dojmy, jelikož vůz byl zapůjčen na krátkou dobu a hlavně na to, aby se předvedl, kam svým naladěním primárně míří.
Navíc díky tomu, že kolega současně testoval i Škodu Superb, bylo s čím srovnávat. Velký test obou vozů již připravujeme.
Za zapůjčení Citroenu C5 s motorem 2,0 HDi děkujeme společnosti AUTO H.B.
Nová generace, nový styl
Budu-li mluvit za sebe, minulá generace Citroenu C5 určitě nebyla vrcholem automobilové krásy. Velmi specifické tvary přední masky, nízká klínovitá příď a další prvky působily zvláštně a vůz i přes své vnitřní kvality byl pro svůj vzhled často zbytečně shazován. Jako manažerský vůz by si jej vybral jenom ten největší fanda značky a protože právě tato skupina tvoří značnou část zákazníků střední třídy, musel přijít zlom.
Nová generace Citroenu C5 na to jde úplně jinak. Už první snímky doslova šokovaly tím, že i francouzský Citroen může přijít na trh s vozem, který svými tvary okouzlí širokou laickou i odbornou veřejnost a jen svým vzhledem se postará o to, že vzbudí velký zájem potenciálních zákazníků.
Nechce se mi pouštět do nějakých dlouhých popisů vzhledu, protože každý z vás si může vůz prohlédnout jak na snímcích, tak u prodejců, ale přesto musím pár detailů vypíchnout.
Citroen C5 mírně narostl. Jedná se o centimetry, které pouhým okem neodhalíte. Právě naopak. V reálu působí tento vůz daleko kompaktněji, než jaká jsou fakta. Přeci jenom 4 779 mm u verze sedan patří mezi největší hodnoty na trhu, ale při zběžném pohledu působí vůz kompaktně a to díky vizuálně malým převisům.
Navíc celá karosérie je svalnatá a mohutná a to jak u dříve kritizované přídě, tak u zádě. Díky tomu se zdá, že Citroen C5 je snad nejmenším vozem současné střední třídy a že místo nárůstu rozměru vsadil Citroen na zmenšení. A je to svým způsobem dobře.
Každopádně předejděme spekulacím a zaměřme se na fakta. Nová generace měří na délku 4 779 mm, na šířku 1 860 mm, na výšku 1 458 mm a rozvor má hodnotu 2 815 mm. Nová Cé-pětka je tedy delší o 34 mm, širší o 80 mm, nižší o 17 mm a rozvor narostl o solidních 65 mm.
Citroen C5 na mě opravdu zapůsobil a to již svým vzhledem. Působí neskutečně sympaticky, sportovně, vážně, elegantně a majestátně. Kdekoli se tento vůz objevil, okamžitě poutal pozornost. Mohou za to jistě i nápisy na testovaném voze, ale jinak Citroen C5 slýchával pouze slova chvály od všech okolo. Není se čemu divit, nový design je vše jen ne usedlou klasikou Citroenu. Je silný a odvážný a prostě líbivý.
Mám zde ale malou obavu, zda se podobný styl brzy neokouká. Přeci jenom konzervativnější tvary nejsou tak oslavně uvítány, ale na druhou stranu o to déle trvá, než se okoukají. Pro nic za nic se vozy s nudným designem neprodávají tak dobře po mnoho let, což u většiny designérských úletů neplatí. Jak tomu bude v případě C5 ale nelze nyní dost dobře odhadnout.
Majestátní styl vozu, kterému velmi pomohla nepraktická černá barva je na přiložených snímcích doplněn o 17" kola z lehké slitiny. Kupodivu musím říci, že i přes jakousi nafouknutost karosérie není třeba pod podběhy dávat kola větší, aby celek působil vyváženě. Klasické sedmnáctky jsou docela dostačující, což se např. u nedávné testovaného Mondea říci nedá.
Jediné co mne na celém stylu vozu rušilo byl pocit, že určité prvky jsem tu již viděl. Mám konkrétně na mysli řešení zádě a převis se spoilerem na víku zavazadelníku. Nebudu nikoho obviňovat, že toto řešení odkoukal z Audi minulých generací, ale během celého testu jsem se tohoto pocitu, že záď je jakousi obdobou Audi, nemohl zbavit.
Koncern PSA začal v nedávné době vybavovat své vozy v přední části typickým úsměvem. Ani Citroen se tomuto prvku nevyhnul, ale zde je třeba říci, že u Citroenu C5 působí velmi dobře a není tak rušivý jako úsměv Lucky Bíle u menších Peugeotů.
Na závěr je třeba připomenout jednu výraznou změnu v oblasti designu. Citroen u nové generace modelu C5 vsadil na dvě karosářské varianty. Klasické kombi a sedan. Právě zmíněný sedan vyměnil v nabídce původní liftback a radikálně tak změnil praktičnost. I přes velký nakládací otvor do zavazadelníku nenaložíte to co v minulosti. Na druhou stranu víko kufru je opravdu velké a po otevření se vcelku pohodlně dostanete až do míst u zadních sedaček, které jdou asymetricky sklápět.
Luxus na první místě
Stejně jako se dramaticky změnil vzhled vozu, přišly také změny v interiéru. Již při prvním pohledu mi bylo jasné, že Citroen vsadil na kvalitu a luxus, kdysi vlastní tomuto segmentu.
Základem všeho jsou fetišistické měkčené plasty. Nepatřím mezi ty, co po večerech hladí palubní desku svého vozu, ale je to oblíbené téma a jen ignorant by se mu vyhnul. Navíc v době, kdy je měkkost jakýmsi subjektivním výrazem kvality.
Celý interiér Citroenu je pokryt měkčenými plasty. Ty jsou natolik měkké, že např. kaplička nad přístrojovým panelem se chová spíše jako jakási tvrdší guma, než plast. A podobně měkké jsou plasty všude a hlavně, na rozdíl od českých a německých konkurentů jsou měkčené plasty i v místech, kde si opíráte koleno, nohu, ruku apod.
Povrchová úprava je pak velmi podobná tomu, co lze najít např. u Audi. Vroubkovaný interiér je pak doplněn o drobné dekorace, které na rozdíl od některých konkurentů nepůsobí nijak lacině a působí přesně tak, jak se na vůz střední třídy hodí. Pěkně a stylově.
Prostornost?
Trochu rozpačitý jsem byl z prostornosti interiéru. Citroen C5 narostl na délku, na šířku, zvětšil se mu rozvor a tak bylo na místě očekávat zvětšení vnitřního prostoru, který byl již u minulé generace velmi dobrý. Bohužel zde mám pár výtek.
Čistě subjektivně jsem měl pocit, že Citroen C5 nabízí výrazně více prostoru v příčném směru, tedy pro ramena, ale výrazně méně místa v podélném směru, tedy pro nohy. Sám za sebe jsem si téměř nesedl, resp. opíral jsem si kolena o přední sedačky, což u podobně velkého Mondea nebylo.
Výrazně lepší je to pak v řadě spolujezdce, jelikož palubní deska je velmi chytře vybrána a i pasažér s výškou nad 190 cm se může posunout velmi blízko palubní desky a vzadu získáte docela dost místa.
Dobrému prostoru pro ramena pak pomáhá vybrání dveří a to jak vpředu, tak vzadu. Při jízdě tak máte výbornou opěrku ruky.
Sedíme komfortně?
Velkou změnou prošly sedačky a to jak ty přední, tak ty zadní. Pryč jsou jakási komfortní křesla, která při jízdě moc opory neposkytovala. Citroen vsadil na sportovní sedačky s výrazným bočním vedením a velmi dobrým čalouněním.
Přední sedačky jsou přesně takové, jaké mají být pro delší cestování. Příjemné čalounění není ani měkké, ani tvrdé a navíc jejich tvarování bylo jakoby děláno na mou výšku. Boční vedení pak pomůže v zatáčkách. V podstatě to samé platí i pro zadní sedačky, které jsou určeny spíše pro dva pasažéry, než pro tří. Ale v době nouze lze použít i tu třetí, prostřední.
Asi vůbec největší výtku k posezu mám u zadních sedaček. Zadní dveře jsou extrémně malé, jsou to snad nejmenší zadní dveře, které jsem za poslední roky viděl a jsou tak na úrovni zadních dveří u Mazdy RX-8. Tedy komicky malé a nastupování dozadu je velmi nekomfortní.
Navíc zadní sedačky jsou utopeny až za C sloupkem, kolem kterého se musíte poměrně složitě obtočit. Což v období deště a případně špinavého vozu může způsobit docela velké nepříjemnosti.
Po usazení dozadu navíc budete mít již při výšce okolo 175 cm tak 5 centimetrů od hlavy madlo střešního držadla a v případně prudšího brzdění, nebo menší nehody máte o zábavu postaráno.
Pokud něco vytknout interiéru Citroenu, pak prostornost okolo hlavy na zadních sedačkách a také komfort nastupování.
Ztísněnější kvalita
Na závěr musím říci, že jsem byl z interiéru velmi pozitivně naladěn. Když si odmyslím ony zadní místa, pak plní vše, co má moderní vůz střední třídy plnit. Je dostatečně prostorný, byť jsou zde i lepší vozy, vše je dokonale zpracováno, materiály jsou subjektivně na úrovni prémiových vozů, možná ještě dál a vše je velmi funkční.
Dokonce i obavy z přetlačítkování jsou liché a nechápu výtky některých motoristických kolegů na tuto adresu. Pár tlačítek na volantu a středovém panelu musí být schopen i průměrný motorista zvládnout za pět minut a po hodině jízdy i po paměti. Pokud ne, pak by se měl nad sebou zamyslet.
Zapomenout nemůžu ani na jednu drobnost, kterou bych v dnešní střední třídě viděl jako samozřejmost. Když budete chtít zvednout kapotu motoru, těžko budete hledat plynové vzpěry. To se u Citroenu jednoduše nenosí a opět budete muset vcelku velkou kapotu zvedat sami a pak si ji podepřít malou „anténkou“.