Test: Citroën C-Elysée 1,6 HDi – levný, levnější, nejlevnější

Money First - zní okřídlené rčení. Dnes se stalo zaklínadlem krizí soužené Evropy. Peníze jsou opravdu „až“ na prvním místě. A proto se objevují vozy jako Peugoet 301 a Citroën C-Elysée, sourozenci ze země galského kohouta.
Seznam kapitol
  1. Proč v Česku?; Žádný krasavec; Za volantem
  2. Plus: spotřeba, minus: hluk; Motory jen tři; Dobrá koupě?
  3. Technické údaje; Kompletní fotogalerie

Z billboardů to na nás odevšad nyní křičí: Kupte! Jen za 220 000 korun! Je to ale opravdu taková výhra pořídit si jedno z těch aut? Je i není, mohu říci po týdenním testu druhého z jmenovaných francouzských vozů.

Proč v Česku?

Model C-Elysée má podle automobilky Citroën hlavně zaujmout zákazníky mimo Evropu, v rozvojových zemích s rozbitými silnicemi. Proto je to auto robustní, a to nejen od pohledu.  Během testů s ním najezdili zkušební jezdci Citroënu čtyři miliony kilometrů a na cestách necestách Afriky, Ameriky a Skandinávie ho nijak nešetřili. Stvořili tak, podle svých slov, velmi spolehlivý vůz. 

Proč se ale tohle auto objevuje nyní v Česku?

Protože prý perfektně odpovídá místním podmínkám, požadavkům zdejších motoristů. Češi, jak zjistili Francouzi, prý mají rádi prostorné vozy s velkým zavazadlovým prostorem a dostatečným místem vzadu. Bližší jsou jim prý také robustní vozy. Alespoň to jsem se dozvěděl v úvodu prezentace Sebastiena Vandella, ředitele Citroën ČR.

A pak pokračoval, že C-Elysée byl stvořen pro země s nepříznivými klimatickými podmínkami (Turecko, Rusko, severní Afrika), pro země s rozbitými silnicemi, jakou je třeba dálnice D1. Další důvod, proč je tedy novinka nabízena přednostně u nás.

Klepněte pro větší obrázek
Citroën se pyšní koncepcí nazvanou „kreativní technologie“. Ve své nabídce má například dva plně elektrické vozy, vozy využívající mikrohybridní technologii e-HDi a technologii „Full Hybrid“ – Hybrid4. Nyní představil „vůz pro masy“.

A pak je tu ještě nezanedbatelný faktor, o kterém se u nás příliš nehovoří, kolem kterého se chodí po špičkách, a tím je to, že se rádi předvádíme. I tohle zaznělo na prezentaci. No a tohle auto je dost velké na to, aby se s ním dalo „ohromovat“.

Na závěr pak zazněl z úst ředitele argument nejpádnější: „To auto má velmi příznivou cenu.“  

Takže není ani divu, že Citroën má se svojí novinkou velké plány. Ročně hodlá prodávat v Česku 500 „elysejských“ vozů a ve světě 30 000. S C-Elysée se hodlá hlavně zaměřit (vedle Česka, mám pokušení říci) na země severní Afriky, Středního a Dálného východu a Čínu.

A proč karoserie sedan? Opět výsledek průzkumu francouzských automobilek, v letech 2010-2011 si sedan koupil ve světě každý osmý zákazník.

Žádný krasavec

Když se na vůz podíváte poprvé, zůstanete stát udiveni. Alespoň mně se to tedy stalo. Tohle že je člen rodiny Citroën? Značky, která si zakládá na tom, že nabízí elegantní, šarmantní vozy? Jistě, ve srovnání se sourozencem Peugeotem 301 je C-Elysée hezčí, ale přesto… nadšený jsem z designu nebyl.

Klepněte pro větší obrázek
Model C-Elysée se zrodil v designérských studiích ve Francii, vyrábí se ve španělském Vigu.

Nekomplikovaná karoserie na mne působila velmi fádně. Během týdenního testu jsem ale se svými odsudky začal přeci jen šetřit. Zvykl jsem si. Tvar vozu něco do sebe měl, jeho linie byly vyvážené, musel jsem nakonec přiznat.

To neohrabaně vyhlížející auto si na nic nehrálo. Svými tvary vlastně naznačovalo, že je to stroj do nepohody. Postupně se mi zalíbil i předek, třeba ta výrazná chromovaná lišta obepínající žebrovitou kapotu.

Klepněte pro větší obrázek

V interiéru vidíte hned, kde se šetřilo. Copak tvrdé plasty, ty bych čekal. Ale co ty levné potahy na sedadlech? Podle mého budou za tři roky ježdění prošoupané. Navíc v testovaném voze byly světlé a už špinavé. Auto mělo přitom najeto jen dva tisíce kilometrů. Hodně nepraktické. (Na výběr jsou ještě potahy černé.)

Pochvalu v mých očích zasloužila ozdobná lišta. A pak také kůží potažený volant a hlavice řadicí páky (jen ve vrcholné výbavě). 

Za volantem

Usedl jsem do vozu a hned tu byl první zádrhel, volant jsem mohl nastavit jen v jedné ose. Očividně další oběť přinesená na oltář úsporného programu, jehož cílem bylo nabídnout vůz s bezprecedentně nízkou cenou. 

Palubní počítač s miniaturní obrazovkou se mnou hovořil nesrozumitelnou řečí: francouzsky. Mohl jsem si nastavit svoji oblíbenou angličtinu, méně oblíbenou španělštinu a neoblíbenou ruštinu, ovšem čeština chyběla.

Klepněte pro větší obrázek 
V jednoduchosti je síla?

Nastartoval jsem a marně hledal, kde bych mohl sledovat teplotu chladicí kapaliny. Po čase jsem vyzkoumal, že jediné, co by mi vůz nabídl, kdyby se schylovalo k nějakému průšvihu, tak rozzářenou varující červenou kontrolku. Trochu málo. 

Špatné to bylo i s opěrkami hlavy na zadních sedadlech. Byly pevné, nebylo možné s nimi manipulovat. Navíc ta uprostřed úplně chyběla. Měřím 180 centimetrů a když jsem si sedl „předpisově“, tak jsem si lámal o hranu opěrky krk.

Na druhou stranu sedačky, byť působily na první trochu jako hotelové fotely, byly v pořádku. Pokud si dokoupíte paket Zima za 6000 korun, můžete je mít dokonce i vyhřívané.

Ovládání tlačítek pod volantem bylo v pohodě, chvíli mi ale trvalo, než jsem se s nimi sžil. Pokud byste ale chtěli stejná tlačítka obsluhovat na středovém panelu, kupte si lupu. 

Pokud jsem chtěl vůz zevnitř zamknout respektive odemknout, musel jsem šátrat u klíče v zapalování. Pravda ale je, že u nás se do vozů stojících na červenou na křižovatce, tak často zloději nedobývají, jako třeba v Africe. Také zpětná zrcátka se nastavují dalším lehce „utajeným“ knoflíkem vlevo pod volantem.

Nač to dělat jednoduše, když to jde komplikovaně, chtělo by se říci. Ale zase na druhou stranu, z dveří nic „nevyčnívá“. U tohoto vozu to ale až taková výhra nebyla. O to více totiž vynikl levný plastový odlitek, který na nich byl umístěný zevnitř.

Klepněte pro větší obrázek
Plasty, plasty, nic než plasty...

Co se týká prostoru, tak tady se tvůrci rozmáchli, nešetřili. Auto bylo navrženo poměrně velkoryse: na délku měřilo 443 centimetrů, na šířku 175 centimetrů a na výšku 147 centimetrů. I jeho rozvor 265 centimetrů patří v dané kategorii k největším.

Výsledkem bylo, že když jsem si nastavil sedadlo vpředu a pak usedl dozadu, cítil jsem se s trochou nadsázky jako v manažerské limuzíně. Před mými koleny bylo dobrých deset centimetrů místa. S místem nad hlavou už to ale tak slavné nebylo. A také bych nikomu nedoporučoval sedět vzadu uprostřed. Snad jen při nějaké krátkodobé cestě.

Zavazadlový prostor nabídl 506 litrů. Na první pohled impozantní číslo. Při druhém pohledu ale lehce vystřízlivíte. Ve voze lze sklopit pouze opěradla, s lavicí nehnete.  

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Plus: velký prostor. Minus: lavice nejde sklopit, vnitřní strana víka zavazadelníku s gigantickými háky je holá až na kost (přesněji na plech).   
 

 


 

Následující kapitola
Citroën Nemo 1.36
Rok výroby: 2010
Stav: 42 492 km
Cena: 70 000 Kč
Citroën C4 Picasso 1.56
Rok výroby: 2012
Stav: 125 487 km
Cena: 180 000 Kč
Citroën C4 Picasso 1.58
Rok výroby: 2012
Stav: 142 104 km
Cena: 190 000 Kč
Výkvět automobilové techniky. Poznatky z testu SUV Audi SQ7

Audi SQ7 TDI

Výkonných SUV je na trhu poměrně dlouhá řada. Audi však svůj největší model jako první na světě vybavila elektrickým kompresorem, které jeho dynamické schopnosti posouvá na dramaticky vyšší úroveň.

dnes | Radek Pecák | 20 příspěvků
Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Kia Optima SW

Na jaře tohoto roku byla na autosalonu v Ženevě odhalena Optima Sportswagon, kterou korejská automobilka hrdě označuje za své první kombi střední třídy. My měli možnost ji otestovat ve sportovně laděné variantě GT Line. Jak obstála?

29.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 32 příspěvků
Vyladěno na správných místech. Test Subaru WRX STi verze 2016

Subaru WRX STi 2016

Jízdy s kultovním sedanem WRX STi prokázaly, že značka umí vozy průběžně dolaďovat v souladu s dobou i přáními jejích zákazníků.

13.  11.  2016 | Radek Pecák | 26 příspěvků