Kapitoly článku:
Daň největší, jízda
Největší priority dostupného automobilu jsme už vyčerpali a dostáváme se k věcem, které se kvůli ceně opět často přehlíží a u kterých se nízká cena projevuje téměř nejvíce – k jízdním vlastnostem. I zde se Citroën dušuje, že postavil vůz určený pro provoz na špatných a rozbitých cestách východních zemí. Všichni ale víme, že takové auto se bude cítit v ČR jako doma, a to se také u C-Elysée stalo. Ze stejného důvodu pak tento Francouz vyráběný ve Španělsku dostal také poměrně velkou světlou výšku (až 142 mm).
Podvozek byl naladěn pro provoz na špatných cestách. S těmi českými se umí vyrovnat na jedničku.
Že to nebude na silnici co do řízení žádná velká paráda, to jsem u C-Elysée tak nějak čekal. Karoserie se různě naklání, zadní náprava má tendenci k odskakování, a když se pustíte nad 140 km/h, auto výrazně znejistí. Překvapením jsou ovšem reakce na řízení. Lehký motor vpředu má zkrátka své výhody.
Nejpodstatnější je ale opět chování při běžné jízdě a zde si zaslouží C-Elysée velkou pochvalu za to, jak umí být pohodlné. Podvozek jasně dává najevo, že na strasti českých silnici (a možná i horších cest) je dobře připraven, takže se žádné velké rázy nekonají. Překvapivě dobré je také odhlučnění.
Při rychlé jízdě C-Elysée nepůsobí zrovna jistým dojmem, při cestách z místa A do místa B normálním tempem je vůz velmi pohodlný.
Základní tříválec spolupracuje s pětistupňovou manuální převodovkou, která představuje starší francouzskou klasiku. Řekněme si to na rovinu, přesná zrovna dvakrát není, ale všechno je otázkou zvyku, a když člověk chce levné auto, musí dělat několikrát zmíněné kompromisy. Dálničních 130 km/h znamená v kombinaci s touto převodovkou přibližně 4000 ot./min. Jak za starých časů…
Jednu z největších daní zaplatí majitel tohoto auta v podobě ne zrovna ideálních jízdních vlastností. Osobně si ale myslím, že od základního motoru a navíc jednoho z nejlevnějších aut na trhu vůbec, nelze chtít nic jiného, než základní jízdní vlastnosti. Nenáročné uživatele vůz naopak potěší komfortem běžné jízdy, který mu může kdejaký pětkrát dražší automobil leda tak závidět. A znovu musí zdůraznit robustnost. Na špatných cestách vypadá C-Elysée, že opravdu půjde o odolný automobil. Zda tomu tak nakonec bude, to ukáže pouze čas.
Dovolím si tvrdit, že C-Elysée vypadá lépe než Peugeot 301 a že ani Škoda Rapid není hezčí.
Vzhled?
Vzhled automobilu, tak to je věc, která u modelů s „cenou od“ je někde hluboko v žebříčku priorit. Jinak by si můj v úvodu zmíněný strýc přece nemohl pořídit oholenou Fabii Junior. Jenže právě design je jednou z opravdu silných stránek C-Elysée, protože fakt, že majitel za tento exemplář zaplatil 220 000 Kč, na něm na první pohled není vidět. Je to elegantní a pohledný sedan. Ostudu vám zaručeně neudělá.
Bohužel i zde se najdou kompromisy, a to když si auto prohlédnete podrobněji. Na tom testovacím tak úplně neseděla kapota. Zatímco na pravé straně byla mezera mezi kapotou a světlometem tak půl centimetru, u druhého světla byste pod kapotu už strčili celý prst. Zdá se, že ve výrobě šetří, kde se dá. S něčím podobným jsem se už hodně dlouho nesetkal.
