Kapitoly článku:
Robustní a trochu tajemný
Na první pohled si Orlando spletete s jiným modelem pouze těžko. Může zato především dosti robustní pojetí s širokým posledním sloupkem a neméně „hutnými“ podélníky střechy, které v kombinaci s poněkud nízkou linií zasklení budí dojem jakési uzavřené tajemnosti připomínající třeba Chrysler 300C. To částečně omezuje prosvětlenost interiéru, ale nikterak fatálně. Přídi dominuje několikadílná maska chladiče s typickým lakovaným pásem a velkým znakem Chevroletu na středu. Tento pás opticky propojuje rozměrné sdružené světlomety se společnými parabolami pro potkávací i dálková světla (jejich účinnost, a hlavně pak rozvržení paprsků jsme však hodnotili jen jako průměrné).
Při pohledu z profilu zvláště vyniknou masivně vyhlížející rozšířené podběhy kol s plastovými lemy, jimiž jsou opatřeny také spodky nárazníků, prahů a bočních dveří. Vysoká stavba je zboku narušena hlavně prolisem nad úrovní dveřních klik a svislým prolomením padajícím od horní hrany bočního zasklení podél kraje zadní svítilny až k prolisu zadního nárazníku v úrovni prahu nákladové hrany.
Část zadních svítilen se zdvihá vzhůru v celku s výklopnou stěnou, kde z nich zůstává také pár zaslepených bílých trojúhelníků. Ideální místo pro „couvačky“, skutečné zpětné světlo se skromným účinkem se však bohužel musí spokojit s místem v sousedství mlhovky uprostřed nárazníku. Dojem jakési prvoplánové hodnotnosti nejvyšší výbavy LTZ vzbuzují decentní chromované lišty okolo oken.
V hlavní roli interiér
Co si budeme namlouvat, koupi Chevroletu Orlando nezvažuje žádný pozér, ale ten, kdo ocení slušnou cenu a konfiguraci útrob pětidvéřové karoserie. Tato kombinace je u Orlanda na velmi zajímavé úrovni. Přístup do interiéru se sedadly v příjemně, ne však nijak extrémně zvýšené poloze, je skrze široké boční dveře, jejichž výška je však omezena již výše zmíněnými robustními podélníky konstrukce střechy (zamrzí třeba při nakládání dětské sedačky, viz dále). Schránky ve dveřích i před spolujezdcem postrádají jakékoli polstrování, takže třeba uložené klíče se vám v každé zatáčce budou připomínat. Je to nepříjemné, nikoli však neřešitelné, každopádně i v těchto detailech je vidět, kde se tak výhodná prodejní cena tvoří…
Řidič má výhled kolem vozu do všech stran dobrý (ani šikmo vzad není kupodivu příliš omezen mohutnými sloupky D) i díky rozměrným vnějším zpětným zrcátkům s možností elektrického přiklápění ke karoserii, u nichž jsme bohužel postrádali asférické zakřivení pro sledování pohybu v mrtvém úhlu. Odkládacích míst je v prostoru pro posádku skutečně dost, najdeme je také ve všech dveřních výplních, kam uložíte také lahve s nápoji. Přední sedadla mají dostatečně dlouhé sedáky i opěráky, nicméně jsou dosti měkké a nabízejí pouze omezenou oporu při průjezdu zatáček i na delších cestách, takže citlivějším jedincům hrozí bolesti v zádech.
Použité materiály zarputilé adoranty měkčených plastů nikterak nepotěší, ale k jejich zpracování ani celkovému dojmu nelze mít věcných výhrad, také loketní opěry ve dveřích i další prvky, s nimiž během jízdy přicházíte do těsného kontaktu, jsou dostatečně poddajné. Středová loketní opěrka vpředu chybí, řidič má k dispozici vlastní, stavitelný opěrák po vzoru francouzských vozů nedávné minulosti. Cestující vzadu mají k dispozici zásuvku na 12V a výdechy ventilace na konci středové konzole mezi předními sedadly.
Před vnitřním zpětným zrcátkem není běžné pouzdro na brýle (to se nachází nad řidičovými dveřmi na místě stropního madla), ale vyduté zrcátko, jež dává řidiči velmi dobrý přehled o dění na zadních sedadlech. Panel rádia ve středové konzoli lze vyklápět vzhůru. Ukrývá polstrovanou schránku a konektory USB a AUX.