Zdařilý facelift
Chevrolet Aveo začal svoji pozemskou pouť před pěti lety ještě coby Daewoo Kalos. Pod design karosérie, který se do letošního roku prakticky nezměnil, se podepsal Giugiaro, jehož dítkem je i minivůz Matiz. Sebevědomí jeho tvůrců se zračí i ve jméně auta, neboť „kalos“ v řečtině znamená „nádherný“. Změna názvu značky se na voze kromě výměny log v podstatě neprojevila, štítek Kalos byl přitom nahrazen Aveem, výraznější modernizací prošel teprve letos. A vzhledem k našim zkušenostem se jednalo o zlepšení povedené a výrazné.



Chevrolet Aveo je pětidvéřový kompaktní vůz nižší třídy, jenž disponuje konvenční, ale osvědčenou technikou a v současné nabídky Chevroletu figuruje nad malým Sparkem. Modernizace směřovala kromě dílčích úprav na technice především směrem k sebevědomějšímu designu a kvalitnějším materiálům. Aveo dostalo přepracovanou příď s novými reflektory, nárazníkem a výraznější maskou, přičemž velký znak Chevroletu sklouzl z masky přímo na nárazník.
Mřížky na otvorech pro vstup vzduchu mají charakter medové plástve, podobný materiál se objevil také v zadním nárazníku. Ten je spolu se zadními sdruženými světly taktéž nový, nad zadním oknem se objevil decentní spoiler. V předních blatnících se nad bočními blikači objevila matně stříbrná mřížka, která je však jen efektní atrapou. Dojem hodnotnosti umocňují „chromované“ rámečky okolo předních mlhovek a dvoudílné masky chladiče. K dobrému dojmu přispívají i patnáctipalcové lité ráfky.

Nový interiér
Změny uvnitř vozu směřovaly podobným směrem jako úpravy exteriéru. Ve voze se nachází zcela nová palubní deska, velký, placatý volant a robustní, avšak subtilně fungující páčky pod volantem zůstaly bohužel zachovány. Nová přední sedadla jsou o něco rozměrnější než u předchozí generace a dokonce jsou i lépe anatomicky tvarovaná, nicméně vyvýšené okraje sedáků i opěráků jsou vyrobeny z velmi měkkého a poddajného materiálu, takže svůj úkol nijak dobře neplní. Řidič i jeho spolujezdec mají dostatek prostoru ve všech směrech, řidič však bude proklínat nový středový panel, který je příliš široký a omezuje prostor pro kolena.
Pozor, řidičovo sedadlo je výškově stavitelné teprve od verze LS. Boční dveře se otevírají v dostatečném úhlu a mají dvojitá těsnění a obložení v kombinaci několika druhý plastů, textilu a stříbřitých ozdobných materiálů. Ty koresponudjí s širokými vodorovnými lištami na palubní desce i se světlými stupnicemi přístrojů. Výbava byla skutečně rozsáhlá, ale postrádali jsme zde několik užitečných detailů, které jsou již u většiny konkurence samozřejmostí. Chyběl jakýkoli zpožďovač vnitřního osvětlení, a tím i osvětlení spínací skříňky, do níž se klíč vkládá nešikovně i za světla.
Na dálky čtyřmístný
Cestující vzadu mají k dispozici trojici tříbodových pásů a výškově stavitelných hlavových opěrek, ale ve třech si zde příliš libovat nebudou, a to zvláště díky relativně úzké karosérii. Prostor zde však kupodivu není nijak extrémně stísněný a dvě dospělé osoby se tu usadí v relativním pohodlí. K tomu přispívají i kapsa na zadní straně řidičova opěradla a sklopný stolek leteckého typu za zády spolujezdce.

Od zavazadlového prostoru ve voze tohoto typu nelze čekat zázraky, jeho objem je spíše podprůměrný. Potěší slušnou skladností a osvětlením, méně již vysokou hranou. Zvětšovat jej lze sklápěním nesouměrně dělených zadních opěradel na celistvý sedák, případně sklopit obě opěradla a celek i se sedákem vyklopit vpřed. V obou případech vznikne drobný schod. Při sklápění překáží krajní navíjecí pásy (ten středový má dva pásy a v klidové poloze zůstává zcela zasunut v levém zadním sloupku) a hlavové opěrky. Pokud je totiž nechcete vyjímat, je třeba přední sedadla posunout vpřed.