Kapitoly článku:
- Korejské kořeny, americká značka, Růstové hormony, Zkoušený vůz
- Na první pohled, Výrazná příď, Uvnitř
- Než nastartujeme…, Hračka před volantem, Na silnici
- A vystupujeme, Základní technické údaje, Naměřené hodnoty,
- Kompletní fotogalerie
Na první pohled
Oproti předchozí generaci nové Aveo nabylo na sebevědomí. Bezpohlavně uhlazené obliny nahradily ostře řezané rysy a kliky zadního páru bočních dveří jsou decentně skryty v rámech oken, kterýžto prvek dále podtrhuje dynamickou siluetu pětidveřové karoserie. Podporují ji také rozšířené blatníky a dva páry výrazných podélných prolisů. Jeden stoupá od paty předních blatníků do blatníků zadních, druhý pak vystupuje z horní hrany předního nárazníku a po průchodu nad linkou klik předních dveří mizí v zadní části zadních dveří.
Při pohledu na příď si nelze nevšimnout dvoudílné, chromovanou obroučkou lemované masky chladiče se zlatavým křížem Chevrolet uprostřed, ale skutečně dominantním prvkem jsou tentokrát agresivně přimračené světlomety se zcela samostatnými parabolami pro parkovací, resp. potkávací světla a dálkovky, které dokonce disponují vlastními čirými kryty. Dosti vpřed protažený a nízký nárazník bude vadit při parkování kolmo k chodníku.
Výrazná příď
Na přední kapotu s hlubokými prolisy po stranách navazuje výrazně skloněné a rozměrné čelní sklo dobře obhospodařované párem stěračů „aero“ s nestejně dlouhými raménky. Zadní svítilny sestávají opět ze dvou párů kulatých parabol, ovšem tentokrát seskupených vertikálně. Právě jejich tvarování s černou plastovou konzolí a decentní spoiler okolo zadního okna působí jak po zásahu tunnera, ale celkově jim nelze upřít potřebnou funkčnost, snad až na couvací světlo a mlhovku, jež jsou na zádi Avea zastoupeny pouze po jednom zdroji.
Uvnitř
Tvůrci interiéru evidentně vycházeli z ostatních soudobých Chevroletů. Středová konzole sestupuje do podobné špičky jako u nedávno zkoušených vozů Chevrolet Cruze nebo Chevrolet Orlando, s nimiž má Aveo společný také volant včetně většiny ovladačů. Celek působí harmonickým, moderním a svěžím dojmem, nesmíte se ale nechat „rozhodit“ vesměs tvrdými a nehostinně působícími obkladovými materiály, přičemž zvláště obyčejné plasty na dveřích (byť alespoň vpředu dvoubarevné) vyloženě kazí dojem jinak zdařilého celku.
Ke všem sedadlům je snadný přístup do široka otevíranými dveřmi, přičemž zvláště ty zadní jsou hluboce zařízlé do zadních sloupků a citelně usnadňují nastupování. Přední sedadla mají dostatečně dlouhé sedáky i opěráky, zvláště sedáky by si však zasloužily tužší výplň. Zadní lavice nabízí trojici tříbodových pásů a výsuvných hlavových opěrek, jež v případě nepotřeby nepřekáží řidiči při výhledu vzad a usnadňují manipulaci s nestejně dělenými opěradly při sklápění.
Zavazadlový prostor svým objemem i zpracováním odpovídá dané třídě automobilu a běžným přepravním nárokům. V plastových bočních obkladech najdeme kotevní oka pro síť i osvětlení, pod lehkou podlážkou se pak nachází prostor pro rezervní kolo, jenž v našem případě ukrýval jen opravnou sadu, ale zato nabídl místo pro odložení drobností. Nákladová hrana je poměrně vysoko, další hrana vznikne sklopením opěradel na pevný sedák, ale co, dodávka to není.
