Test: BMW X5 M - brutálně výkonný

Kapitoly článku:

• Úvod, Design: přesně podle tradic, Interiér? Šlo by to i lépe
• Brutální výkon=brutální spotřeba, Óda na radost
• Překvapení č. 1: jízdní vlastnosti, Závěr? Hledáme smysl, Technické údaje
• Kompletní fotogalerie

---

Překvapení č. 1: jízdní vlastnosti

Jedním obrovským překvapením jsou pro mě osobně jízdní vlastnosti, kterými bylo BMW X5 M obdařeno. Vzpomínám, že jsem v době představování „emkových“ SUV četl kdesi článek, který končil něčím jako „výborně, nasedneme do auta a pojedeme si zasportovat na dálnice“. Předsudky, samé předsudky! Technici divize M udělali opravdové zázraky. Tohle auto jezdí výborně nejen rovně, ale problémy mu nedělají ani zatáčky.

Stručně řečeno, BMW X5 M jezdí, jako kdyby vážilo minimálně o jednu tunu méně. S velikým očekáváním jsem ho poslal do devadesátistupňové zatáčky a byl zvědavý na to, co se stane. Ještě v živé paměti mám situaci, kdy jsem při testu X6 xDrive50i málem skončil v poli kvůli tomu, že jsem to s nájezdem do zatáčky přehnal. Auto se v první chvíli tvářilo jako by nic, ovšem pak se přihlásila o slovo fyzika a strašlivá síla mě táhla po tečně ven. X5 M (a předpokládám, že pro X6 M bude platit to samé) má podvozek naladěn mnohem lépe, skoro až famózně. V zatáčkách se prakticky nenaklání a zvolené stopy se drží jako čeští politici svého korýtka. Zkrátka se nepustí a nepustí...

Pohon všech kol xDrive preferuje zadní nápravu a také on je jedním z důvodů, proč se automobil chová hodně dlouho neutrálně a proč se nedostavuje vzhledem k hmotnosti oprávněně očekávaná nedotáčivost. Nejlepší na tom všem ale je, že se s BMW X5 M dá také jezdit v docela normálním denním provozu. Podvozek je tužší, ale není tvrdý a překvapivě účinně pohlcuje veškeré rázy od velkých kol s nízkými pneumatikami.

Řízení samozřejmě není nejcitlivější, ale marně pátrám v paměti, že bych v kategorii velkých SUV řídil něco lepšího. Své k celému představení řekne také šestistupňová automatická převodovka, která si se silným motorem výborně rozumí. Kromě klasického režimu D a S lze řadit pomocí pádel pod volantem. Při manuálním režimu převodovka řidiči jeho řazení vůbec „nekomentuje“ a pokud chcete vytočit motor do omezovače, tak ho prostě vytočí na maximální otáčky a nepřeřadí. Naopak jakmile řidič dá pokyn, jedná okamžitě a velmi rychle.

Poslední zmínka na téma jízdních vlastností se musí týkat brzd. Vzhledem k extrémní hmotnosti a extrémním výkonům musí být také brzdy extrémně dobré a možná ještě o fous lepší. Vpředu jsou čtyřpístkové brzdy a kotouče o průměru 395 mm, na zadní nápravě najdeme taktéž čtyři pístky a kotouče menší o deset milimetrů.

Dvacetipalcové disky obouvají válce o rozměrech 275/40 R20 vpředu a 315/35 R20 vzadu. V praxi není nutné mít obavy. Auto je schopno zastavit na pár metrech. Skutečně se má o co opřít a jediné oprávněné obavy mohou být pouze ty o zadní nárazník v případech, že za vámi pojede nějaké normální auto.

Závěr? Hledáme smysl

Takže si to shrňme. BMW X5 M je pekelně rychlý automobil, který své posádce zařídí takové emoce, jako málokterá konkurence, který zvládne dálniční přejezdy rychlostí blesku, který ani v zatáčkách na své „emkové“ sourozence mnoho neztrácí, ale který s prominutím „žere stromy kolem cesty“ a který bude stát u benzínky každou chvilku. Předsudky o tom, že by tohle auto nedostálo pověsti divize M, nejsou na místě. Když uvážím, že jde o velké SUV, nemám daleko k tomu, abych výsledek označil za zázrak.

Jaký má ale tento vůz smysl? Zjednodušeně řečeno také X5 M jezdí téměř stejně dobře jako M3 nebo M5, pouze je dražší a spotřebuje podstatně více paliva. Která vnitřní síla by mohla přesvědčit zákazníka toužícího po něčem rychlém se značkou BMW M, aby si koupil právě SUV a ne menší vůz, to opravdu nevím. Jisté je pouze to, že jízdně lepší sériově vyráběné SUV na trhu nenajdete.