Kapitoly článku:
Uvnitř
Ačkoli jsou vozy BMW trojkové řady opředeny pověstí nedostatečného prostoru na zadních sedadlech, zjistili jsme, že v případě nastavení řidičova sedadla pro postavu výšky 185 cm dospěláci vzadu nijak netrpí, je to patrné i z připojených snímků. Tři se tam, pravda, příliš pohodlně neusadí, ale za plně čtyřmístný lze tento vůz považovat. Cestující vpředu pak mají k dispozici dostatek prostoru ve všech směrech, komfort zajišťují (v porovnání s konkurencí) kvalitní materiály provázené slušným dílenským zpracováním. Přední sedadla jsou rozměrná, dostatečně tuhá a nabízejí solidní oporu v ztáčkách, bederní opěra však chybí, a to i přesto, že boční airbagy nejsou v opěradlech, ale ve dveřích.
Citelně jsme postrádali i příplatkovou středovou loketní opěru, která se již stala tradičním pomocníkem na dlouhých cestách (a měla ji kdysi i moje o 13 let starší Sierra...). Podél páky ruční brzdy jsou však alespoň otevřené odkládací schránky. Před spolujezdcem najdeme výklopnou schránku běžných rozměrů, v předních dveřích pak velmi útlé kapsy, cestující vzadu mají smůlu. Kombík je však potěší alespoň výklopnou středovou konzolí s dvěma držáky nápojů a malým uzavřeným prostorem (na otvor k provlečení delších předmětů ze zavazadelníku ale zapomeňte).
Stěhovací vůz nečekejte
Verze kombi řady E46 svojí přepravní kapacitou neohromí, což ji ale na přiměřené praktičnisti neubírá. Zavazadelník má podlahu takřka v úrovni prahu, což usnadňuje nakládání bagáže, využitelnost však omezují prostorově dosti náročné podběhy. Krycí díl je řešen obvyklou vyjímatelnou konzolí s roletou, jež v případě našeho vozu ukrývala také svinovací síť pro oddělení zavazadelníku od prostoru pro cestující. Manipulace s celým tímto robustním celkem však nevyžaduje žádnou extrémní energii.
Ve spodní části kufru najdeme kotevní oka pro síť i pro zvláštní gumové popruhy BMW na podlaze, jimiž ale námi zkoušené auto nedisponovalo (na vrakovištích se přitom jedná o podobně nedostatkový díl, jakým jsou třeba držáky nápojů pro řadu E39). V případě potřeby větší přepravní kapacity lze zadní opěradla děleně sklápět na sedáky, čímž vznikne zcela rovná podlaha, není přitom nutná manipulace s bezpečnostními pásy či hlavovými opěrkami.
Za volantem
V dnešní době moderních aut se za volantem můžete cítit pánem situace, ale u zkoušeného BMW řady E46 jím skutečně jste. Počínaje středovou konzolí, mírně natočenou k jeho sedadlu, přes do ruky padnoucí volant s tlustým věncem a malým růměrem až po krátkou řadicí páku je zde vše ve snadném dosahu. Konvenční, rudě podsvícený štít nese dominantní stupnice tachometru a otáčkoměru (s typickým vestavěným analogovým ukazatelem okamžité spotřeby, který řada z uživatelů zvláště benzínových verzí ráda přelepuje černou lepicí páskou), doplněné po stranách ukazateli teploty chladicí kapaliny a stavu paliva. V jeho spodní části pak najdeme kromě těch méně důležitých kontrolek i běžné piktogramy nedovřených dveří a středový displej palubního počítače. Ten v základním nastavení ukazuje stavy celkového a denního počítače ujetých kilometrů, případně vnější teplotu, průměrnou spotřebu a rychlost či dojezd, to vše skrze pokyny tlačítka na levé páčce pod volantem. Vysoce jsme cenili automatické stěrače s čidlem pod zpěným zrcátkem, kde BMW patřilo v devadesátých letech mezi průkopníky. Ovládání ventilace a rádia (bohužel jen s přehrávačem kazet) je soustředěno v jednom panelu a nelze mu v žáýdném ohledu nic vytknout.
