Kapitoly článku:
Slušný zavazadelník
Přehnanou přepravní kapacitu od vozu BMW 125d M jistě nikdo očekávat nebude, přesto se lze na zavazadlový prostor v intencích dané rozměrové kategorie spolehnout. Víko se zvenčí odjišťuje stlačením továrního znaku a zdvihá se vzhůru do dostatečné výšky, nicméně vstupní otvor je značně omezen ve své šířce a výšce nákladové hrany, takže se s přepravou rozměrnějších předmětů rozlučte.
Od vozu této třídy přehnanou přepravní kapacitu nečekáme, ale BMW 1 rozhodně nezklame
Za pravým podběhem kola je otevřená schránka pro drobnosti, vlevo pak uzavřená schránka pro lékárničku a pod podlahou najdeme jen akumulátor (pro lepší rozložení hmotnosti) a místo pro uživatelskou příručku. V rozích podlahy najdeme kotevní oka pro jištění nákladu i samostatné úchyty pro originální síť.
Základní objem postačí běžným nárokům, opěradla lze snadno sklopit do roviny
Opěradla zadních sedadel lze sklápět na sedáky, čímž vzniká prakticky rovná plocha. Není třeba při tom manipulovat ani důmyslně sklopnými hlavovými opěrkami, ani bezpečnostními pásy krajních sedadel, jež jsou přiloženy k obkladům podběhů (ejhle, jakási výhoda zasahujících zadních kol!) a při manipulaci s opěradly se vám nebudou plést pod ruce.
Za volantem
„Sportovní“ volant ze sady M se od standardního volantu pro BMW 1 liší snad jen příslušným emblémem ve spodní části (ten najdeme také na hlavici řadicí páky a v logu prahových lišt), to ale nijak nevadí. Tento volant s malým průměrem a tlustým věncem vám velmi dobře padne do ruky a ovladače rádia a tempomatu na jejich ramenech si snadno osvojíte.
Vše je zde přesně tam, kde to čekáte
Na sedadle řidiče je ale vše jaksi „na těsno“. Až mezi přední sedadla zasahující převodovka omezuje prostor pro nohy a polohu volantu je třeba velmi jemně nastavit, jinak se vám ztrácejí celé segmenty přístrojového štítu, zvláště pak jeho spodní část. Tomuto přístrojovému štítu dominují přehledné analogové stupnice otáčkoměru a tachometru.
Ačkoli to tak nemusí vypadat, širokúhlý displej je v palubní desce umístěn pevně; kvalita zobrazování je vynikající
V jeho spodní části najdeme rovněž analogový palivoměr, přičemž paralelní oddíl otáčkoměru hostí displej ekonoměru (ukazatele aktuální spotřeby) zobrazujícího v závislosti na zvoleném jízdním režimu aktuální spotřebu, nebo schématicky znázorněný průtok energií (viz předchozí test modelu BMW 116i).
V závislosti na zvoleném jízdním režimu se mění také vzhled palubního počítače a ekonoměru ve spodní části otáčkoměru
Ve spodní části přístrojového štítu je displej samostatného, od centrálního komunikačního systému v monitoru středové konzole zcela odděleného palubního počítače s přepínáním hodnot (již dvacet let beze změn) na hraně levé páčky pod volantem. Pod ventilačními otvory ve středové konzoli najdeme panely ovládání audiosoustavy a klimatizace s tradičně přehledným ovládáním.
Palubní deska je podsvícena příjemným oranžovým světlem
Příplatkový velkoplošný, širokoúhlý displej v horní části středové konzole je střediskem zobrazování všech palubních režimů od rádia přes telefon, palubní počítač v rozšířené podobě až po regulaci komfortních funkcí vozu a digitalizovaný, velmi podrobný manuál k ovládání celého auta. Velmi snadno a přehledně se přepínají otočným ovladačem iDrive uloženým za madlem řadicí páky.
Motor s oslnivým výkonem
Vznětový čtyřválcový dvoulitr naskakuje po krátkém stisku tlačítka vpravo od volantu takřka bez žhavení a ani za studena není zdrojem žádných pazvuků. Jeho chod je na diesel celkem kultivovaný a tichý uvnitř vozu i zvenčí, přesto je jasně patrná jeho pouze čtyřválcová konstrukce. Zprvu se vám nechce vůbec věřit, že je takto malý agregát schopen dosahovat výkonů zapsaných v technickém průkazu (vždyť ještě před deseti lety těchto parametrů nedosahovaly u BMW ani třílitrové šestiválce!).
Pohonná jednotka má kultivovaný chod a vyznačuje se enormním výkonem a nízkou spotřebou
Ani při běžném každodenním provozu enormní přebytek výkonu nijak necítíte. Šestistupňová převodovka se spíše kratším odstupňováním má vhodně stanoveny převody a snadné řazení krátkou pákou chodící v krátkých a přesně načrtnutých drahách (přesně tak jak to máme u BMW rádi), spojka je docela lehká a zajišťuje citlivý záběr i při popojíždění v koloně. Faktem je, že v případě překročení hranice 2 000 ot./min. a prošlápnutí plynového pedálu vůz startuje jak raketa a tlačí posádku do sedadel.
Činí to jakoby mimoděk, vůz ze sebe sportovní auto nedělá, ale kdykoli potřebujete dokáže vám, že máte k dispozici více výkonu, než byste čekali. Přesto je třeba vždy počítat s mírným zpožděním odezvy na prošlápnutí plynového pedálu a jaksi „nesportovním“ průběhem točivého momentu. Ten je ve svém průběhu spíše konstantní než lineárně rostoucí a mnoho na tom nezmění ani skutečnost, že výkonová špička stojí až na poměrně vysoké hodnotě 4 400 ot./min.