Výběr vozu

Základní úkol je jasný: najít pravé auto. Když jsem listoval bohatou nabídkou vozů všech možných značek, výbav  i technických stavů na serverech www.autoscout24.de nebo www.mobile.de, blahořečil jsem moderní technice. Představa, kolik dní, času a peněz by zabralo objíždění desítek či stovek bazarů, jež bych musel absolvovat v předinternetové době, mě děsí. Kromě SRN je řada dalších zemí EU, pro které platí v případě dovozu stejná pravidla, v Německu bývá ale nabídka  největší a také je (spolu s Rakouskem) nejblíž pro případnou cestu.

Poznámka: autorem článku je čtenář s přezdívkou LK

Zásadní problém při výběru auta přes internet je však ten, že auto fyzicky nevidíte. Takže se v horším případě může stát, že si vezmete den dovolené, ujedete 700km, abyste nakonec zjistili, že auto inzerované jako naprosto perfektní je vlastně vrak, u kterého je vůbec zázrak, že drží pohromadě. Zásadně se vyhýbejte vozům „jen pro export“, prodejce moc dobře ví, proč nechce, aby auto bylo přihlášeno v Německu. Také si dejte velký pozor na stáří vozu. Přestože uvedené servery mají kolonku „BauJahr“ - rok výroby,  ve skutečnosti tam prodejci píší datum prvního přihlášení.

Mohli byste dopadnout jako známý, který si dovezl auto z roku 1995 v domnění, že přiváží ročník 97. Starší modely mají většinou slabší výbavu, jsou méně bezpečné apod. Většinou lze podle VIN vozidla zjistit přesné datum výroby konkrétního kousku, takže máte-li známé v servisu, zeptejte se tam. Často také pro rozpoznání pomůže podrobná znalost konkrétního modelového roku (rozdílné prvky interiéru/exteriéru).

Sběr informací

Doporučuji získat o vozidle co nejvíce informací předem. Je-li prodejce férový, nebude mu činit problém zaslat více fotek (vč. detailů míst, která vás zajímají), nascanovaný technický průkaz apod. Digitální fotoaparát má dnes téměř každý, takže jakékoliv zdůvodňování, proč to nejde, bych viděl jako výmluvu. Věnujte pozornost detailům (u exteriéru rozdílné lícování plechů, jinak lakované díly, u interiéru praskliny a jiná poškození) které mohou o historii vozu prozradit více (třeba bouchlý airbag, havárii apod.), než vyšperkovaný popis v inzerátu. Nechte si i zaslat kupní smlouvu . Zkrátka cokoliv můžete vyřídit e-mailem nebo telefonem, udělejte to. Ušetříte si případné pozdější rozčarování.

Příprava na dovoz

Důležité je ujasnit si, jakým způsobem budete chtít vůz do ČR dostat. Ideální je, pokud má vozidlo platnou technickou kontrolu (TÜV). Potom nebude problém získat převozní registrační značky, se kterými pojedete ve vašem novém voze už jako řidič. V mém případě jsem při zjišťování informací zaslechl, že TÜV musí být platná ještě aspoň 6 měsíců, ale nemohu to potvrdit. Pozor, např. v Dánsku lze získat jednodenní převozní značky za 15 EUR (cena obsahuje povinné ručení), ale ty platí pouze na území Dánska, takže se s nimi do ČR nedostanete.

Certificate of Conformity --- Převozní technický průkaz

Druhou možností je odvézt vybrané auto na podvalníku. Ušetříte sice za německé povinné ručení i za cestu tam (hodláte-li si auto odvézt na převozních značkách, musíte se na místo nějak dopravit), ale počítejte s cenou za valní cca 15Kč/km (samozřejmě v obou směrech) plus cena za složení a naložení. Pokud je váš vysněný krasavec takových 500km daleko, může odvoz vyjít na 16 tisíc. Teoreticky se může stát, že auto prodejce prodá někomu jinému, který k němu přišel dříve než vy. Mně se to naštěstí nestalo, naopak prodejce inzerát stáhnul z nabídky ve chvíli, kdy jsme se domluvili, že přijedu.

Protože je nutné vždy počítat s případem, že až auto uvidíte na místě, naleznete důvod, proč ho nekoupit, je vždy lepší obětovat pár tisíc za benzín, než 16 tisíc za odtahovku, která pojede i zpět s prázdnou. Nechci ale nijak strašit, já jsem narazil na velmi seriózního prodejce a i zkušenosti ostatních z diskusí jsou obdobné. Nemusíte se snad obávat toho, co se mi stalo v českém autobazaru, nad jehož profesionalitou se naše celebrity rozplývají v reklamách.

Až na místě však zjistíte, že „vůz ve skvělém technickém stavu“ má problémy s řídicí jednotkou (které dokonce hlásí kontrolka), elektronické odpružení je nefunkční, auto má o polovinu větší nájezd, než je uvedeno na stránkách a celkový stav je spíše dezolátní. Velmi vhodné je prodávajícího upozornit, že auto budete chtít odhlásit a odvézt za hranice. „Můj“ prodejce mi sdělil, že během jednoho dne všechno stihneme (a taky jsme stihli).

  Protokol odhlášení z evidence v SRN --- Původní německý TP

Slyšel jsem ale o případu, kdy auto nebylo na odhlášení připraveno a kupec odjel s prázdnou. Zkuste také zajistit, aby prodejce k vozu sehnat céócéčko (COC – Certificate Of Conformity). Hodně to usnadní život při přihlašování exotických (a možná i normálních) vozidel.