Tatra vyrobila svůj největší speciál. Na délku má 18 m a váží 92 tun

16 komentářů

LOL
19. srpna • 9:54

Krasavice koloidní! :-D

Jig
19. srpna • 10:40

Auto za tolik milionů a oni nechají design udělat svářečům... Je mi jasné, že design je zde poslední věc, ale přeci jen, proč takovýhle sedmdesátky, když si šlo s kabinou trošku vyhrát.

-J-
9. září • 23:29

Je fakt, že třeba Oskoch - Jeden z největších výrovců speciálních nákladních vozidel používá kabinu trošku zaoblenější, než Tatra. I Liebbher má mnohem hezečí kabiny. Navíc tato kopřivnická má své limity - v hasičských verzích musí mít například vyšší laminátový strop, aby se dovnitř vlezli hasiči i s přilbami. Vzhled je dán zejména původním určením této kabiny - na tento hranantý tvar je relativně jednoduché nasadit pancéřování, které se dodává v několika stupních odolnosti. Což se může hodit i na tomto civilním voze, bude-li tato Tatra sloužit k průzkumným vrtům například v Sýrii. Ostatní rozměry budky, zejména světlá výška jsou limitovány přepravitelností C 130 Herkulesem (Což je asi zbytečná vlastnost, při délce konkrétního exempláře). Na druhou stranu, v jednom z posledních rozhovorů se zástupci automobilky jemně zmínili, že připravují inovovanou kabinu. Jelikož tyhle krabice nyní tvoří pravděpodobně většinu kopřivnické produkce kabin (doměnka, neboť většina kabin je obědnána od Dafu) je pravděpodobné, že se jedná právě o jejich modernizaci.

LOL
20. srpna • 9:00

A mně se tenhle industriální design líbí. Navíc ta kabina má dobré poměry rozměrů (zlatý řez), takže vypadá celkem k světu.

mpolan
19. srpna • 11:09

A proč u čistě účelového auta řešit design kabiny? Tahle krabice nabízí především dobrý prostor a dobré pracovní úhly v terénu. Je převzatá z vojenské verze, kde to taky nevadí.
Další plusy... snadná údržba, mytí, cena výroby...

..
19. srpna • 11:26

Přesně. Těchto aut se vyrobí jen několik málo kusů, takže nějaké designové výstřelky jsou silně kontraproduktivní - jen by zbytečně prodražily jak výrobu, tak následnou údržbu a opravy.
Naopak takto jednoduchá kabina má jen výhody - maximálně jednoduchá údržba a hlavně naprosto jednoduchá a snadná opravitelnost.
Kdo by si asi koupil auto, které by kvůli rozbitému oknu měsíc stálo a čekalo na dodávku atypického okna od výrobce?

Jig
19. srpna • 14:00

Přeci to, že je něco hezký neznamená automaticky, že se to udržuje či opravuje hůř.
ad komentář výše: rozumím tomu že je to atyp, přesto to lze k té účelnosti udělat i líbivě (i při zachování ostře řezané konstrukce bez vypouklých skel). A právě myslím, že zrovna co se týče rozhledu z kabiny by šlo jiným použitým řešení dosáhnout lepších výsledků. Při celkové ceně vozidla by bylo cenové navýšení naprosto zanedbatelné. Mám rád army vzhled, ale tohle je tragédie.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
mpolan
19. srpna • 21:53

Vidíš, ale to "líbivě" už bude vždy subjektivní. Mně třeba se 815-7 líbí, tenhle design mám rád. Líbí se mi design amerických vojenských Oshkoshů, které jsou celkem podobné...

..
19. srpna • 17:38

Jen rovné plechy a rovné sklo, žádné oblouky, záhyby ani plasty. Snadno opravitelné v každé zemi, kdekoliv v terénu a s minimem vybavení. Pro kusově vyráběné auto do náročného terénu ideální koncepce. V terénu kdesi v Africe je design na nic.

puk123
20. srpna • 9:20

Podle mě máte v podstatě pravdu oba. Když se mrknete třeba na stavební stroje, i tam design pronikl. Podle mě se to musí udělat chytře. Prostě pár plastů nahoru a až se rozpadnou, buď bude jezdit normálně bez nich nebo si je holt zákazník bude muset za pěkné prachy doobjednat.

..
20. srpna • 12:38

Ani v zájmu výrobce není vyrobit drahou formu pro pět kusů jakéhosi plastu bez smyslu, jen aby auto do Afriky bylo líbivější a pak tu formu někde zbytečně skladovat, kdyby ten plast náhodou někdo utrhnul. A zákazníka nutnost objednávat originální drahé zbytečnosti taky jen odradí.
Krásný vzhled je v některých situacích nepotřebný. Stavební stroje pracující uprostřed města či na dálnici všem na očích líbivé být mohou a asi mají, je to pak součást prestiže jak výrobce, tak té stavební firmy. Ale kusový speciál, který je celý rok zabořený někde v krajině v kdovíjaké zapadlé zemi má prostě jiné priority, než okrasný spojler.
Na té Tatře není v podstatě vůbec nic přebytečného. Jen nezbytné funkční minimum. Výrobce i zákazník dobře vědí proč.

puk123
21. srpna • 8:08

Samo, záleží na tom, jestli se bavíme o této jedné (pár) kabině nebo o desítkách těchto kabin pro podvozky jeřábů a jiné stroje.

Sarcasticus
19. srpna • 9:52

Zatím největší Tatra s vrtnou soupravou byla tuším Tatra GVS 3070 s pohonem 12x8, ale to už bude cca 20 let. Kdoví jakou to má asi spotřebu => neměla by být příští taková velká Tarta postavena už jako elektromobil s pohonem na baterky? ;-)

puk123
20. srpna • 9:11

A kde bude vrtná souprava dobíjet? Potáhnou kabel do nejbližšího města? :-D Ale o elektrickém přenosu výkonu by se snad částečně uvažovat dalo.

Quebe
20. srpna • 19:35

Jsi jen elektro-hater.Každý přece ví, že když se potáhne jak smrad, z kopce bude využívat rekuperaci a dá si na střechu solární panely, tak dojede třeba i 150 km. A to by v tom byl čert, aby jel vrtat někam tak daleko. A když pojede do nákupáku, může si to tam v podzemním parkovišti napíchnout zadarmo.

Sarcasticus
20. srpna • 11:42

V tom se naprosto shodujete s odbornou literaturou - viz http://geologie.vsb.cz/TECHHLDOB/hlubinneVrtani/... ...

Doporučujeme

Články odjinud