Kapitoly článku:
Po staré silnici nad Kotor
Rekreace na Pelješaci skončila, nastal čas posunout se dále. Naším následujícím cílem bylo město Kotor. Kdesi jsem zahlédl fotku neskutečných serpentin a rozhodl jsem se, že tu cestu musím projet. No a shodou okolností šlo o starou cestu nad Kotorem. Z Pelješace to je do Kotoru zhruba tři a půl hodiny, ale v našem případě to trvalo déle, protože jsme strávili nějakou půl hodinu před hranicemi s Černou Horou. Celníkům stačí sice občanka, ale údaje kontrolují velmi důkladně. Kromě toho potřebují vidět také doklady od auta a zelenou kartu.
Zátoka Boka Kotorska je další moc pěkné místo. Je to obří zátoka zasazená mezi vysoké hory. Pokud směřujete do Kotoru nebo do Tivatu, můžete ji celou objet nebo využít místní malý trajekt. Úspora času je nesporná, cena nízká. Nás to stálo 4,5 euro. Za Tivatem jsme minuli letiště a pak už přišla odbočka směr Dub a zmiňované serpentiny.
Silnice nad Kotorem je jedna z nejhezčích, kde jsem kdy byl. Během chvíle se dostanete do velké výšky, kde na vás čeká skvělý výhled na zátoku. Silnice je samozřejmě úzká a občas tu jezdí autobus, což vám způsobí nemalé potíže.
Upřímně, jde o jednu z nejhezčích silnic, na kterých jsem kdy byl. Během chvíle se dostanete vysoko nad Kotor, což vám dává k dispozici nádherný výhled. A serpentiny jsou to opravdu nekonečné. Je nutné počítat pouze s tím, že jde o úzkou silnici, na které lze potkat dokonce i autobus. Původně jsme měli v plánu vyjet až na místní vrchol Vidikovac, ale protože nás čekalo ještě pokračování po staré silnici směr Čevo, Nikšič a dále Žabljak, nechali jsme si tuhle specialitu na příště. A udělali jsme dobře.
To, co je na mapě značené jako R-1 (jeden by řekl, že jde o klasickou silnici), je v reálu silnice úzká tak na jedno auto, která vede pustinou a která snad až do Nikšiče nemá žádný rovný úsek. Přes všudypřítomné roští nevidíte za zatáčky, takže se jede asi tak 40 km/h a je to hodně. Je na místě být opatrný, protože na této trase je pár lomů a pískoven (jestli to opravdu byly pískovny), takže může ze zatáčky vyjet velké nákladní auto. Nakonec jsme byl docela rád, když se objevilo Slansko Jezero a Nikšič, kde přišla na řadu už normální dvouproudová silnice.
Cesta po úzké staré silnici přes Čevo směr Slansko jezero a Nikšič není nejrychlejší, ale o to je zajímavější.
Nejkrásnější silnice Balkánu?
Pokud jedete do Žabljaku, máte dvě možnosti. Buď jet po M-18 a poté uhnout na Šavnik, nebo dojet až k přehradě na řece Piva a potom uhnout na silnici směr Durmitor. Obě mají své kouzlo. Prvně jmenovaná vás přivede do míst, kde jsou široké serpentiny. Hlavně okolí města Gradac je v tomto směru zajímavé. Obecně se jede po kvalitní široké silnici, takže když nepotkáte místní policisty a provoz to dovolí, můžete se coby řidič slušně svézt. V Žabljaku budete určitě rychleji, než když pojedete od přehrady. Jenže...
Do rukou se mi dostala jedna kniha, která popisovala nejkrásnější silnice Balkánu a zrovna tato cesta vedoucí od přehrady na řece Piva nahoru směr Žabljak byla (tuším) označena za tu vůbec nejhezčí. Už odbočka u směrovky Durmitor naznačila, že na tom bude něco pravdy, protože odbočujete do tunelu. Místní tunely nemají světla, ani nejsou nijak upravené. Je to jako když jedete v jeskyni. A protože se prudce stoupá, silnice je ve své spodní části vedena de facto po skále a každá serpentina zmizí v takovémto podobném tunelu. Opět se hodí být ve střehu. Po dešti se v těchto tmavých tunelech objevují na silnici upadlé kameny.
Cesta od Pivského jezera prudce stoupá skrz řadu nahrubo tesaných tunelů. Pokud zvolíte druhou možnost vedoucí od Nikšiče přes Šavnik, čeká na vás kvalitní dvouproudá silnice. I zde ale najdete mnoho zatáček.
Když vystoupáte na náhorní plošinu, dostane se vám parádní výhled na zdejší hory, mezi kterými se proplétá silnička do Žabljaku. Dříve tu údajně byla šotolina, dnes už je celá cesta asfaltová. Jaká škoda... Vůbec se nedivím, že tu potkáte nemalé množství motorkářů. Opět jde o relativně úzkou silnici, ale protože je většinou vidět daleko před sebe, není problém se vyhnout.
Postupně se stoupá až do sedla, ze kterého silnice padá do Žabljaku. Jak nad tím tak přemýšlím, ano, zřejmě to bude nejhezčí silnice Balkánu. I když nevím, zda ta nad Kotorem není ještě o něco hezčí.
Počátky japonského Subaru jsou v roce 1917 ve firmě vyrábějící vojenská letadla. V 50. letech se přejmenovala na současné Fuji Heavy Industries a v roce 1954 vzniklo první auto. V současnosti nese společnost název Subaru Corporation.
Pro Subaru je typické používání motorů typu boxer a pohon všech kol.
Subaru Impreza • Subaru Levorg • Subaru Outback • Subaru Forester • Subaru XV • Subaru BRZ