Studie: Přímovstřikové turbobenzíny čoudí 10x víc než moderní diesely

Výzkum ukázal, že moderní zážehové motory mají vysoké emise pevných částic. Zadavatelé studie by proto rádi viděli, kdyby i benzínová auta byla sériově vybavena částicovým filtrem.

Majitelé aut se zážehovými motory si rádi utahují z dieselů. Teď se ale možná budou smát majitelé vysmívaných „ropáků“, kterým „létají z výfuku brikety“.  

Moderní zážehové motory s přímým vstřikováním paliva totiž údajně produkují až desetkrát víc pevných částic než dnešní motory vznětové. Vyplývá to ze studie, o které informoval web AutoNews.com.

Ve srovnání s konvenčními zážehovými motory jsou emise pevných částic u přímovstřikových agregátů dokonce tisícinásobné. Některé z těchto mikroskopických prachových částeček přitom mají karcinogenní účinky. 

„Příčina tkví v krátké době vstřiku,“ říká Martin Vaculík, technický poradce časopisu Svět motorů. „Při nízkých otáčkách a nízké zátěži se palivo odpaří přímo ve válci. V režimu vysokého zatížení se ovšem část kapek paliva odpařit nestihne a dochází k jejich spečení do formy sazí.“

Diesely mají filtr

U moderních dieselů slouží k zachytávání pevných částic („sazí“) speciální flitr, který je mezi motoristickou veřejností znám spíš jako příčina nákladných oprav u ojetin s vysokým nájezdem. Mnozí je proto odstraňují, ať už pokoutně svépomocí, nebo prostřednictvím specializovaných firem.

Částicové filtry se nejčastěji označují anglickou zkratkou DPF (diesel particulate filter), francouzské automobilky používají vlastní – a dlužno říct, že v době globální internetové angličtiny poněkud problematickou – zkratku FAP.  

Filtr pevných částic zachytává saze, které se z něj potom vypalují takzvanou pasivní nebo aktivní regenerací. „Lidé si většinou představují, že filtr funguje jako sítko, které zachytí částice přesahující určitou velikost,“ vysvětluje Vaculík. „To však není přesné. Zachytávání částic funguje na základě poměru aerodynamického odporu částic vůči jejich kinetické energii.“ 

Bez DPF neumějí diesely plnit aktuální emisní normy Euro. O těch budoucích nemluvě. 

Filtr i pro „benzíny“? 

Bruselský think-tank Transport & Environment (Doprava a životní prostředí) jako zadavatel studie tvrdí, že osazení zážehových motorů filtrem pevných částic by si vyžádalo náklady ve výši jen asi 50 eur (1370 Kč) na jeden vůz.

„Úspornější přímovstřikové motory s nižšími emisemi CO2 by představovaly skvělou inovaci, kdyby neemitovaly škodlivé částice. Ty by přitom bylo možné eliminovat za cenu hands-free sady,“ řekl Greg Archer z Transport & Environment. 

K zavedení přímého vstřikování přiměl automobilky politický tlak na snižování nominálních emisí CO2, potažmo spotřeby paliva. Zejména v režimu nízkého zatížení, typického pro předepsaný měřicí cyklus, dosahují přeplňované přímovstřikové motory nižší spotřeby. V současné době zažívají obrovský rozmach

Připravovaná emisní norma Euro 6 proto zavede limit pevných částic i pro zážehové motory. Od roku 2017 bude platit limit 6x1011 na kilometr. Autoři studie však vyjadřují obavu, že výrobci automobilů budou přísnější normu obcházet a reálné emise pevných částic tak budou daleko vyšší. 

Metodika neodráží realitu

Vaculík jim dává za pravdu. Jediným systémově účinným řešením by podle něj bylo pozměnit metodiku měření tak, aby vozidlo muselo plnit emise v celém rozsahu aplikovaného výkonu. „To by navíc vedlo k reálnému zvyšování účinnosti spalovacího procesu,“ říká. „Vždyť emise pevných částic jsou vlastně palivo, které jsme nedokázali proměnit v hnací sílu.“

Společnost TÜV Nord změřila emise tří běžně prodávaných aut se zážehovými motory: Ford Focus kombi 1.0 EcoBoost, Hyundai i40 kombi 1.6 GDI a Renault Mégane 1.2 TCe Energy. 

Všechy vozy vyhověly standardu Euro 6b (od 2015), ale žádný by neprošel podle Euro 6c (od 2017). Nejnižší počet částic vykázal Ford, jen o něco hůře na tom byl Hyundai. Renault měl emise přibližně dvakrát vyšší. Po montáži filtru a novém měření klesl počet pevných částic u všech tří vozů na hodnoty běžné v neznečistěném vzduchu. 

Autoři studie konstatují, že probíhající boom přímovstřikových zážehových motorů by mohl vést ke zhoršení kvality ovzduší, a volají po rozšíření výbavy takto poháněnýcn aut o sériově montovaný filtr pevných částic. 

Zdroj: Particle emissions from petrol cars

Ford Focus 0
Rok výroby: 2009
Stav: 151 924 km
Cena: 75 000 Kč
Ford S-MAX 2
Rok výroby: 2007
Stav: 133 254 km
Cena: 130 000 Kč
Ford S-MAX 2
Rok výroby: 2010
Stav: 132 042 km
Cena: 205 000 Kč
Subaru BRZ po faceliftu: 6 důvodů, proč je řidičskou Ódou na radost

Subaru BRZ po faceliftu: 6 důvodů, proč je řidičskou Ódou na radost

Nízká hmotnost, dokonalé těžiště, atmosférický motor, pohon zadních kol a samosvorný diferenciál – to jsou ingredience, které dohromady tvoří lahodný koktejl neředěné řidičské zábavy. Subaru BRZ v modernizované podobě přináší ještě o něco chutnější zážitky.

včera | Jiří Švamberk | 20 příspěvků
Mají sportovní diesely smysl? Odpověď jsme hledali s Golfem GTD

Volkswagen Golf GTD (7AT)

Může být automobil čistokrevným hot-hatchem, i když se pod jeho kapotou ukrývá vznětová pohonná jednotka? Odpověď nejen na tuto otázku jsme hledali během testovacích jízd s omlazeným Volkswagemen Golf GTD.

19.  4.  2017 | Stanislav Kolman | 88 příspěvků
Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Mercedes třídy G je posledním pravověrným offroadovým autem s uzavíratelnými diferenciály a redukcí převodovky. Snaha automobilky Mercedes udržet tento letitý model v nabídce s sebou přináší mnoho ústupků a kompromisů. Výsledek je ale pořád naprosto skvostný!

11.  4.  2017 | Jiří Švamberk | 7 příspěvků