Sto let pokusů a málo úspěchů. Létajícího auta se ale brzy dočkáme

Historie létajících aut sahá do roku 1917, ale teprve s moderními technologiemi se zdá být sen o funkčním létajícím autě na dosah.

Pokusy sestrojit funkční létající auto nedopadly vždy slavně, přitom se o ně člověk snaží už od roku 1917, kdy si letecký průkopník Glenn Curtiss nechal patentovat návrh létajícího automobilu. I když se s létajícími auty setkáváme především ve filmech (určitě si vzpomenete na Fantomasův létající Citroën), možná se brzy dočkáme skutečně funkčního stroje.

Zajímavosti | Retro | Fascinace

10 zapomenutých skvostů československého automobilového průmyslu

Zatímco filmaři se mohli vždy spolehnout na triky a představivost diváků, skuteční konstruktéři museli řešit závažné problémy jako odpor vzduchu, vztlak, poměr výkonu k hmotnosti a samozřejmě také patřičná povolení.

Dnes ale technologie pokročily a například díky uhlíkovým vláknům a moderní avionice je dostupné létající auto velmi reálné. Otázka je, jestli v době, kdy snadno dojedete autem na letiště a tam si půjčíte letadlo, má takový projekt smysl. Ale i kdyby to měla být jen hračka pro bohaté podivíny, proč ne. 

1917 – Curtiss Autoplane

Glen Curtiss byl letecký průkopník a konstruktér, který s nápadem létajícího auta přišel jako první. Vodou chlazený osmiválec vlastní konstrukce o výkonu 100 koní poháněl vrtuli, která autu/letadlu s oddělitelnými křídly udělovala rychlost. Jistě, točící se vrtule není v městském provozu zrovna praktická...

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Dobových snímků prvního pokusu o sestrojení létajícího auta se moc nedochovalo. Curtiss Autoplane se prý i vznesl do vzduchu, ale další vývoj zastavila první světová válka

Curtissovo létající auto bylo postavené z hliníku a mělo luxusní kabinu. I když se prototyp několikrát při testech vznesl, pořádně nelétal. Navíc dva měsíce po odhalení prototypu vstoupily Spojené státy do války v Evropě a národ začal mít jiné priority.

1921 – Tampier

Se zajímavým návrhem přišel v roce 1921 francouzský konstruktér René Tampier. Svůj návrh ale odkázal armádě a nebral ho jako létající auto, ale spíše jako mobilní letadlo, které nepotřebuje leteckou základnu. V zásadě šlo o letoun, kterému šla složit křídla, byla na něj přidělána řiditelná náprava a mohl jet po silnici.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Dobové snímky z tisku zachycují, že stroj opravdu jezdil po silnici (ocasem napřed). Byla to senzace a Tampier postavil několik strojů, ale armáda později ztratila zájem, protože se myslelo, že už nikdy žádná velká válka nebude...

Stroj fungoval. Na aerosalónu v Paříži v roce 1921 úspěšně prováděl leteckou akrobacii a po přistání se o jeho pohon staral druhý motor. Letadlo pak několik hodin jezdilo po ulicích Paříže rychlostí až 25 km/h. Zajímavé je, že se řidič musel otočit o 180° a jako „auto“ stroj jezdil ocasem napřed.

1937 – Waterman Arrowbile

Toto je první skutečně funkční a vyráběné létající auto, jehož koncept se poprvé vznesl už v roce 1932. Bezocasý stroj poháněl hvězdicový pětiválec o výkonu 100 koní s tlačnou vrtulí.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Koncept od průkopníka bezocasých letounů Waldo Watermana byl zajímavý a nadějný. Vzniklo ale jen pět kusů a velkého věhlasu se nedočkal

Waldo Waterman začal létající auto prodávat, ale nebyl o něj zájem. Postavil nakonec jen pět kusů, i když schopnosti stroj měl. Při testech urazil vzdálenost přes 3000 km ve vzduchu, byl rychlý a snadno ovladatelný.

1940 – Létající auto Jesse Dixona

Z historie tohoto zajímavého stroje se dochovala vlastně pouze jedna fotografie se zmínkou v novinách. V zásadě šlo o pojízdnou helikoptéru, kterou si Jess Dixon z Alabamy postavil proto, aby se vyhnul dopravním zácpám.

Klepněte pro větší obrázek
Toto je jediný dochovaný snímek včetně původního článku v novinách

Stroj údajně poháněl malý motor o výkonu 40 koní, měl prý dobrou ovladatelnost a ve vzduchu dosahoval rychlosti až 160 km/h. Více o něm ale slyšet nebylo, někteří tento vynález považují spíše za podvrh.

1945 – Fulton FA-2 Airphibian

Stroj, který navrhl Robert Edison Fulton ml., bylo vlastně první létající auto, které dostalo nejen certifikát od CAA (Civilní úřad pro letectví), ale i dopravní značky. S vývojem a testováním pomáhal dokonce slavný Charles Lindberg.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Tohle je první oficiální létající auto na světě, které mělo nejen značky na silnici, ale také certifikát a „značky“ ve vzduchu

Nakonec vznikly jen čtyři plnohodnotné kusy, protože Fultonovi došly peníze a koncept prodal jiné společnosti, která ho ale nevyvíjela. Stroj FA-2 Airphibian dosáhl ve vzduchu rychlosti skoro 200 km/h, měl dostup 3600 metrů a stoupavost 600 stop za minutu.

1946 – Convair 118 ConvAirCar

Za stavbou tohoto létajícího auta, které opravdu vypadá jako létající auto, stál slavný průmyslový designér a architekt Henry Dreyfuss. Cílem bylo postavit cenově dostupný stroj s předpokládanou cenovkou 1500 tehdejších dolarů. To byla zhruba polovina ceny luxusního automobilu.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
ConvAirCar fungoval a bez křídel vypadal jako auto. Šlo o lehký laminátový vůz s motorem o výkonu 25 koní. Vývoj projektu, u kterého se počítalo s masovou produkcí 160 000 kusů, ukončila tragická nehoda, když testovacímu pilotovi došel benzín

Za výrobou stála společnost Convair a stroj poháněný motorem Lycoming o výkonu 190 koní absolvoval 66 úspěšných testovacích letů. Lehké laminátové auto pak mohlo konstrukci křídel táhnout za sebou jako vozík. Při jednom z testovacích letů ale došlo ke smrtelné nehodě a celý projekt, který počítal s produkcí 160 000 kusů, zanikl.

1949 – Taylor Aerocar

Dalším strojem, který byl certifikován pro provoz na silnici i ve vzduchu, se stal návrh Moultona Taylora. Podobně jako u Convairu 118 i tady se auto oddělilo od skládacích křídel a konstrukci táhlo za sebou. Motor pak na silnici poháněl přední kola.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Stroj Moultona Taylora, který dostal certifikát na silnici i do vzduchu, byl spíše letadlo a jako auto fungoval s jistými omezeními. Na odjezd z letiště domů to ale asi stačilo. Vzniklo šest kusů a dnes je to vyhledávaný sběratelský artikl

Postaveno bylo šest kusů a jeden z nich je dokonce dodnes funkční v původním stavu. Jiné jsou vyhledávanou sběratelskou raritou a prodávají se za zhruba dva miliony dolarů. Tomuto létajícímu autu se věnoval i populární James May ve svém seriálu Big Ideas.

1971 – AVE Mizar

Osud nebyl příliš vstřícný ani k projektu AVE Mizar. Základ tvořil obyčejný osobní automobil Ford Pinto, který doslova nacouval do konstrukce křídel vyvinuté z letounu Cessna 337 Skymater. Nevýhodou bylo, že kontrukci křídel s sebou auto nemohlo odvézt a musela zůstat u letiště.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Problémem létajícího Fordu Pinto bylo, že si křídla nemohl odvézt s sebou. Navíc byl stroj příliš těžký a pravděpodobně pod vahou auta se při jednom z testovacích letů odlomilo křídlo. Stroj se zřítil a jeho konstruktér zahynul

Létající Ford Pinto měl stát 19 000 tehdejších amerických dolarů, ale smrtelná nehoda designéra Henryho Smolinskiho a jeho obchodního společníka vše ukončila.

Život řidiče | Bezpečnost | Ford | Peugeot | Sportovní auta | Citroën | Porsche | Ferrari

Galerie: 10 aut, která vám dříve nebo později shoří

Vyšetřování ukázalo, že stroji se za letu odlomilo křídlo v důsledku přetížení konstrukce. AVE Mizar si měl původně zahrát v bondovce Muž se zlatou zbraní, ale kvůli tragické nehodě byl použit pouze model a nikoli skutečné létající auto.

2012 – Terrafugia Transition

Stroj Terrafugia je skutečně moderní látající auto s autopilotem a bytelnou pevnou konstrukcí. V současné době probíhá vývoj a první kus má zákazník dostat v roce 2017. Cena je stanovena na 279 000 amerických dolarů.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Projekt Terrafugia nyní láká zákazníky a investory. Model Transition už má potřebnou certifikaci a může se vyrábět. Dosahuje cestovní rychlosti 160 km/h a ke startu potřebuje dráhu alespoň 518 metrů dlouhou, aby přeletěl 17 metrů vysokou překážku

Terrafugia má trochu problém s tím, že potřebuje zpevněnou a docela dlouhou startovací dráhu, ale vývojáři slibují, že zvýší výkon a ještě sníží hmotnost stroje, což by požadavky na délku ranveje snížilo.

2014 – AeroMobil 3.0

Velmi nadějný projekt nyní vzniká na Slovensku. AeroMobil má za sebou úspěšné zkoušky a dokonce jednu poměrně vážnou nehodu, která ale podle tvůrce stroje, který ho v okamžiku nehody pilotoval, jen potvrdila kvalitu a bezpečnost letadla.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Dvoumístný AeroMobil dosáhne ve vzduchu na 200 km/h, na zemi pak na 160 km/h. Dolet činí zhruba 700 km a o pohon se stará motor Rotax 912

Slovenské létající auto je totiž vybaveno záložním padákem, který umožní v případě problémů snést stroj bezpečně na zem. Výhodou slovenského stroje AeroMobil 3.0 je schopnost startovat z nezpevněných ploch. Produkční verze by měla také dorazit v roce 2017.

Ford C-MAX 0
Rok výroby: 2005
Stav: 152 211 km
Cena: 60 000 Kč
Ford Focus 0
Rok výroby: 2005
Stav: 140 036 km
Cena: 60 000 Kč
Ford Focus 0
Rok výroby: 2009
Stav: 151 924 km
Cena: 75 000 Kč
Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Na jaře tohoto roku byla na autosalonu v Ženevě odhalena Optima Sportswagon, kterou korejská automobilka hrdě označuje za své první kombi střední třídy. My měli možnost ji otestovat ve sportovně laděné variantě GT Line. Jak obstála?

29.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 30 příspěvků
Vyladěno na správných místech. Test Subaru WRX STi verze 2016

Subaru WRX STi 2016

Jízdy s kultovním sedanem WRX STi prokázaly, že značka umí vozy průběžně dolaďovat v souladu s dobou i přáními jejích zákazníků.

13.  11.  2016 | Radek Pecák | 25 příspěvků
Test Audi A3 Sportback 1.6 TDI - Nečekaně prostorná krasavice

Audi A3 Sportback 1.6 TDI

Faceliftovaná Audi A3 Sportback nabídne opravdový luxus a pohodlí, za což si však automobilka nechá řádně zaplatit. Stojí tato krasavice skutečně za takovou investici? Podívali jsme se na zoubek exempláři s motorem 1.6 TDI.

2.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 14 příspěvků