Kapitoly článku:
Karty se ale trochu obrací, jakmile s auty vyjedeme. Hodnotit motorizace je ožehavé, protože Opel má benzínový motor, navíc velmi silný. Ovšem i tak nám nemůže uniknout, že právě s ním je popojíždění po městě největší otrava. Spojka zabírá dost cukavě (a to byla podle informace servisu nedávno měněna), pedály mají neurčitý chod a na plyn reaguje motor podivně gumově. Řízení je přeposilované a příliš strmé, bez dostatečné odezvy.
Typický Volkswagen
Passat se řídí mnohem příjemněji. Je v něm spousta místa, je z něj vidět ze všech tří aut nejlépe (z Insignie naopak nejhůř), jeho pedály mají přirozenější odpor a i když není řízení s elektrickým posilovačem komunikativní, je jeho odpor dobře nastavený. Velký podíl na dobrém dojmu z jízdy má nerušivá a ergonomicky dobře zvládnutá palubní deska, lehce jdoucí řazení a řešení ovladačů hlavních funkcí.
Mondeo je bez diskuse nejřidičštější auto, ovšem Passat ho drtí uvolněností a kultivovaností na dálnici. Insignia je hrubá a hlučná, ale řídí se docela dobře a její podvozek si nechá líbit nejvíc.
Přesto se asi nejlépe popojíždí s Fordem Mondeo. Jeho spojka zabírá plynule a hlavně motor reaguje měkce. Dvoulitr v Passatu trochu bouchá typickým dieselovým „dyg-dyg-dyg“ při rozjezdu a projevuje se větším turboefektem, slabší motor v Mondeu je klidnější a předvídatelnější. Mondeo má jednoznačně nejlepší řízení (částečně i díky klasickému hydraulickému posilovači) s dobře zvoleným převodem a především mechanicky působícím odporem.
Při popojíždění v koloně je tedy nejlepší Mondeo, druhý Passat a poslední Insignia především kvůli podivně nastavené spojce. A to není problém jen tohoto auta, takhle divně nakalibrovaný pedál spojky měly všechny novinářské Insignie, ať už na naftu nebo benzín, se kterými jsem kdy jezdil.
Za městem na dálnici a na okreskách je to ale jiné. Jakmile se nemusíte s Opelem rozjíždět z místa, jeví se jako docela dobré auto. Kultivovanost Insignie je sice jen průměrná, což zrovna na dálnici příjemné není, ale podvozek se ukazuje jako dobrý kompromis mezi tuhostí a kontrolou pohybů karoserie.
I díky rychlému řízení se nechá Insignia vodit zatáčkami docela hbitě, nenaklání se a spoléhá se na docela ostrý zátah. Za to samozřejmě vděčí silnému benzínovému motoru, jehož odhodlání se nemůže ani jeden z turbodieselů rovnat.
Sezení podle výbavy
V Insignii jsou také skvělé anatomicky tvarované sedačky: pohodlné, ne zbytečně měkké a velmi dobře drží tělo. Specifikace téhle Insignie je však dost podivná. Je to nižší výbava bez adaptivního podvozku a třeba bez xenonových světel, ale první majitel chtěl silný motor a výborné sedačky.
Tato Insignia je auto, ve kterém se dá dlouhá cesta přečkat bez bolesti zad nebo krční páteře. Ovšem ani Passat nebo Mondeo ve vyšších stupních výbavy nemají špatné sedačky. Pokud se budete rozhodovat mezi těmito vozy, hledejte spíše auto ve vyšší výbavě Highline (Passat), respektive Titanium (Mondeo).
Dostanete sedačky z lepších materiálů a především s lepším vedením těla. V základích výbavách bývají méně pohodlné látkové sedačky s plošším tvarováním, což poznáte hlavně na dlouhé cestě. Základní Mondeo také nemá částečně digitální přístrojový panel.
Passat i Mondeo se rovněž velmi příjemně řídí. Passat je z naší trojice asi nejrozvážnější, je to prostě dálniční křižník, kterému nesedí rychlé zatáčky.
Není řízení jako řízení
Na nerovné silnici se jinak pohodlně nastavený podvozek Passatu rozkýve a auto začne plavat. I když toho si člověk všimne až v docela neslušných rychlostech. Stejně je tomu i u Mondea. To sice nenabere rychlost tak snadno jako silnější Passat, ale když už ho rozjedete, udržuje tempo snad s ještě větším odhodláním.
A řízení Mondea je jednoznačně nejlepší v testu. Ford také ostřeji reaguje na odstavení pedálu plynu v zatáčce výraznějším utažením stopy. Passat je stále poněkud tupý a sterilní, avšak přísně stabilní. Insignia je něco mezi – reaguje pohotověji než Passat, ale není tak nadšená jako Ford.
Na dálnici z naší trojice kraluje Volkswagen kultivovaností, nenucenou dynamikou a pohodlím, na okesce pak zase Ford svým nadšením a skvělým komunikativním řízením. Opel stojí znovu uprostřed. Je sice pohodlný, ale ne tak kultivovaný jako oba soupeři. Za Passatem v kultivovanosti znatelně zaostává. Na okresce se sice řídí lépe a jeho podvozek si nechá líbit ještě větší rychlosti než ten v Mondeu, ale Insignia nemá tak dobré řízení.