Poslanecká sněmovna v pátek schválila balíček „protikrizových” opatření, který mj. počítá se zavedením tzv. šrotovného, tedy vyplácení dotace těm, kteří se rozhodnou vyměnit svůj starý vůz za nový. Tento, v socialistické Evropě již dobře známý instrument počítá v českých podmínkách s vyplácením dotace ve výši 30 000 Kč, pokud se rozhodnete zbavit se alespoň 10 let starého vozu, který ovšem vlastníte nejméně dva roky. „Sociální rozměr” návrhu dává limit 500 000 Kč na cenu nově pořízeného vozu, „ekologický rozměr” pak to, že koupě elektromobilu, vozu s hybridním pohonem, nebo s motorem hnaným stlačeným planem jako LPG či CNG bude znamenat dotaci 60 000 Kč a limit na cenu nově pořízeného vozu bude činit 700 000 Kč.
Kdy toto opatření začne platit, zatím není jasné, jednak jej ještě čeká zbytek legislativního procesu a jednak představuje pouhý právní rámec, o samotném zavedení rozhodne vláda. Otevřená levice by si přála září nebo říjen, levice vydávající se za pravici pak začátek příštího roku. Vzhledem k aktuální politické situaci lze tedy počítat s letošním podzimem.
Šrotovné není ničím novým, bylo v provedení okolních zemí i z naší strany několikrát komentováno, přesto si nemohu nepovzdechnout nad tím, že dosud relativně racionální přístup českých politiků při řešení současného ochlazení ekonomiky nabral takový směr. Zaráží mě zejména, jak se tomuto instrumentu dává ekologický a ekonomický rozměr. Hlavně od skutečných ekologů bych čekal naprostý odpor vůči čemukoli, co bude znamenat „zbytečnou” výrobu nových aut. Přesto jsou to právě ti, kteří se za ekology vydávají, kdož tento návrh nejvíce podporovali.
Pan Bursík a jemu podobní by si měli uvědomit, že nejekologičtějším vozem je takové auto, které se vůbec nevyrobí. Zejména z hlediska dnes tak „populárního” CO2 je výroba nového auta místo jakéhokoli stávajícího naprostý nesmysl. Během výroby jediného nového vozu unikne do ovzduší okolo 25 tun CO2, což je ohromné množství. Při představě, že šrotovné využijí zřejmě lidé, kteří doma mají starší auto, se kterým najedzí pár tisíc kilometrů za rok (ti, kteří najezdí sto tisíc kilometrů za rok, už stará auta dávno nemají), znamená výroba nového vozu dramaticky vyšší zátěž než další roky provozu toho staršího, který má (a to se říká kdo ví jestli) o pár decilitrů vyšší spotřebu. Ani z hlediska emisí skutečně nebezpečných plynů to není se šrotovným růžové. Kdyby šlo o vozy starší 20 let, budiž, ale všechna novější auta vybavená katalyzátory již nemají ani emise těchto plynů nikterak dramaticky vyšší, navíc při výrobě vznikají i tuny oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, prachu, odpadu...
Z ekonomického pohledu jde pak o ryzí zvýhodnění jen velmi specifického okruhu výrobců a spotřebitelů. A to rozhodně nelze hodnotit kladně. Tím spíše, že jde o zvýhodnění těch neschopných a neúspěšných na úrok těch schopných a úspěšných. Kdo si sám vydělal na nové auto a také si ho za plnou cenu koupil, ten nic nedostane. Ale kdo si za dvacet let nevydělal na nic novějšího, dostane bonus. Firma, která podniká např. ve výrobě oděvů a daří se jí oslovovat zákazníky, nedostane nic. Ale firma, která se nedokáže přizpůsobit vývoji trhu a o její produkty není takový zájem jako dříve, dostane (jakkoli skrze koncové zákazníky), dotace rovné v průměru deseti procentům ceny každého jednoho produktu. Má-li se někdy ekonomika dostat z problémů, musí se zbavit svých nefunkčních součástí. Čím dříve to nastane, tím lépe pro celou ekonomiku. Oddalování takového vývoje z dlouhdoobého hlediska nic dobrého nepřinese. A když už, tak proč podporovat zrovna a jenom automobilky? Proč ne šrotovné na televizi, džíny, dům? Žádný pozitivní ekologický efekt šrotovné pro auta nemá a ekonomicky dnes strádá kdejaká firma, nikoli pouze ty navázané na automobilový průmysl. Pak bychom totiž přišli na to, že můžeme podporovat všechny a to má stejný efekt jako nepodporovat nikoho. A u toho také mělo zůstat...
Smutným faktem také je, že pro ekonomiku jako celek nebude mít ani tak zavedení šrotovného žádný valný význam. Zejména prodejcům (ostatně i těm schopným a úspěšným) jistě pomůže, zlobit se nebudou ani ti, kteří si chtěli koupit nové auto tak jako tak a teď dostanou třiceti- nebo šedesátitisícový dárek od všech občanů široko daleko. Ale otevřené ekonomice, jejíž úspěch stojí a padá s vývojem na okolních trzích, zejména na tom německém, pár prodaných aut navíc opravdu nepomůže.
Mohli bychom rozebírat další a další aspekty, ale z jakéhokoli racionálního pohledu je šrotovné v Česku nesmysl, hloupost a naprosto zbytečné přerozdělování, které drtivé většině z nás jen uškodí. Pogratulovat mohu socialistům, kteří si před volbami připsali u svých voličů pár bodů ve svém populistickém tažení. Pogratulovat mohu i lobbyistům, kteří odvedli za své klienty velmi dobrou práci. Ale nás ostatních mi může být akorát líto...