Modely Octavia se na našich silnicích pohybují nejčastěji v dražších variantách – s motory TDI ve výbavě Elegance. Ty stojí mezi pěti a šesti sty tisíci korunami. Škoda však Octavii nabízí i v mnohem levnějších variantách.
Rodinný vůz s velkým zavazadlovým prostorem o objemu 528 litrů s okřídleným šípem ve znaku je možno koupit už za 372 000 Kč a před nástupem faceliftovaného provedení pro rok 2001 byla tato částka dokonce bez stokoruny 337 tisíc. Teď jako před rokem pracuje pod kapotou nejlevnějšího modelu Octavia zážehový agregát o objemu 1,4 litru. Přesto ale nejde o totožný motor.
Domácí motor
V roce 1999, tedy dlouho po uvedení modelové řady Octavia na trh, bylo představeno její nejlevnější provedení poháněné motorem české výroby. Za 336 900 Kč si tehdy mohli zákazníci pořídit Octávii v nejchudší výbavě LX s motorem 1,4 MPI o výkonu 44 kW pod kapotou. Tehdy představený agregát byl asi definitivně poslední evolucí tradiční „škodovácké“ koncepce – tedy čtyřválce se třemi hlavními ložisky klikového hřídele a rozvodem OHV. Oproti evoluci předposlední, známé z Favoritu či Felicie, byl zvětšen jeho zdvih (čímž vzrostl objem), dostal lépe vyvážený klikový hřídel, chladič oleje, hydraulická zdvihátka ventilů a elektronicky ovládanou škrticí klapku.
Dvě Octavie, dva podobné motory
Jak jezdí? Hned po rozjetí jsme díky krátkému zpřevodování a točivému momentu 120 N.m vrcholícímu již při 2500 otáčkách získali subjektivní pocit dobré dynamiky. Až detailnější měření potvrdilo, že s hmotností 1175 kg je Octavia s tímto motorem jedním z nejletargičtějších vozů na silnicích. Vždyť z klidu na 100 km/h zrychlí až za 18,6 sekundy. Vlivem dobré aerodynamiky si to však i s tímto motorem Škoda Octavia při plynulé jízdě „sviští“ celkem rychle a překvapí slušnou ochotou zdolávat stoupání na čtvrtý či pátý převodový stupeň.
Slabý motor překvapivě rychle reaguje už na mírné sešlápnutí plynu a s tlumeným zaduněním zabere, seč mu síly stačí. Sportovní jízdu však po chvíli vzdáte, protože zjistíte, že i přes neustálé vytáčení motoru víceméně nejedete o mnoho rychleji. Maximálního výkonu 44 kW totiž agregát dosahuje již při 4500 otáčkách, takže k červenému poli otáčkoměru šplhá ručička samozřejmě jen neochotně. Majitelé podobného modelu Octavií s tímto motorem jezdí průměrně za sedm litrů na 100 km.
Koncernový motor
Pro modelový ročník 2001 byla provedena modernizace Octávie a veškeré motory od té doby plní minimálně normu Euro III. Hned dvojice zážehových motorů – „škodovácký“ 1,4 MPI (44 kW) a starý 1,6 MPI (55 kW) z produkce VW, byly nahrazeny moderní čtrnáctistovkou, jež disponuje snad veškerou dostupnou technikou –š estnáctiventilovým rozvodem a proměnným časováním sacích ventilů.
Jmenovaná složitost a především zahraniční původ motoru však značně zvýšili pořizovací cenu vozu – až na 372 tisíc Kč. Nutno dodat, že z pohledu odborníka je zvýšení ceny oprávněné. Motor dobře zabírá v širokém rozsahu otáček, což většina podobně malých agregátů neumí. V testu Škodovka s tímto motorem překvapila kultivovaností a solidní spotřebou (v průměru okolo 7,7 litru na 100 km, což v zimním období u tak těžkého vozu není špatné). V přímém porovnání se „škodováckým“ motorem vyniká zejména ochotou k práci ve vysokých otáčkách, i když jeho omezovač zasahuje na „šestnáctiventil“ neobvykle brzo – už při dosažení šestitisícové hranice. Naopak o něco menší sílu má v nejnižších používaných otáčkách, tedy asi od patnácti set do dvou a půl tisíc otáček.
Pohled pod kapotu
Pro co se rozhodnout
A právě v tom tkví důvod toho, že mnoho motoristů rozdíl mezi oběma agregáty ani nepostřehne a montáž moderního motoru VW mu připadá jako samoúčelná záminka ke zvýšení ceny vozu. Při způsobu jízdy, kdy se „trojka“ zařadí ve čtyřiceti, „čtyřka“ v šedesáti a „pětka“ v osmdesáti a maximem je sto dvacet, jaký má mnoho českých motoristů zažitý, se „škodovácký“ motor modernímu 1.4 16V z produkce VW plně vyrovná a příjemně překvapí rychlejší reakcí na sešlápnutí akcelerátoru.
Také převodovka slabšího motoru pracovala přesněji a její synchronizace byla rychlejší. Pro koho je však jízda vozem alespoň trochu potěšením, ten jednoznačně pochválí motor Volkswagenu. Je sice nutno jej trochu více ždímat, zato mu však na dálnici nečiní problém držet trvalou cestovní rychlost kolem 160 km/h a na rovinkách s ním Octavia dosahuje až sto devadesátky.
Hlavním důvodem, proč se „lidové“ Octavie málo prodávají, je však jejich velmi chudá výbava. Elektrické ovládání oken a zrcátek, dálkově ovládané centrální zamykání či autorádio, tedy prvky, jež dnes osvícené značky Renault, Peugeot či Fiat, nabízejí již v nejlevnějších výbavách vozů kompaktní třídy, v Octavii Classic prostě chybí. Čirá skla a škaredá přístrojová deska přežívající v tomto provedení od počátku výroby modelu, pak společně se čtrnáctipalcovými koly činí nejlevnější provedení Octávie neatraktivní pro běžné zákazníky, kteří vůz kupují podle toho, jak se jim líbí, a ne na základě technických znalostí. Techniku má totiž Škoda dnes nadprůměrnou.