Se soumrakem totalitní vlády v Československu již bylo o podobě (pro AZNP Škoda) revoluční modelové řady Favorit jasno…
Kapitoly článku:
Křečovitá snaha o rozšíření nabídky
Vývoj modelu Škoda 781 (Favorit) byl oficiálně zahájen již v roce 1983, přičemž 1. června téhož roku byla podepsána smlouva s karosářem Nucciem Bertonem, jehož úkolem bylo dát novému vozu tvar. Příprava nového sériového modelu, který byl pro továrnu AZNP Mladá Boleslav přelomový svojí zcela novou koncepcí, vázla hlavně z důvodu neochoty politických struktur vyhovovat konstrukčnímu týmu v jeho požadavcích na přípravu nových dílů a skupin pro nový vůz. Kdo ví, jak by to nebýt neústupnosti ing. Petra Hrdličky s Favoritem nakonec dopadlo.
Škoda Favorit tak slavila svoji premiéru až na brněnském Strojírenském veletrhu v roce 1987, ale výroba (nejprve ve Vrchlabí a posléze i v Mladé Boleslavi) nabíhala až v průběhu roku následujícího. Vozy byly však zatím dodávány pouze státním institucím, aby se v provozu a bez pozornosti veřejnosti podařilo vyladit nedostatky, první občané se nové škodovky dočkali až na sklonku roku 1988.
Model Škoda Favorit 115 S měl vynikat slabším motorem a dále zjednodušeným interiérem
V roce 1989 bylo ale již jasno v tom, že sedan, kupé ani jiné zamýšlené karosářské verze se vyrábět nebudou a že se základem modelové řady Škoda 781 (Favorit) stane pětidveřový hatchback. Ve výrobě se jako první objevilo provedení s motorem 1,3 l a střední výbavou Lux (L). Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně v roce 1989 pak do budoucnosti této řady přinesl další podrobnosti.
Byly zde představeny hlavně okrajové verze celé nabídky v podobě špičkového provedení Favorit 136 Lux Super (jeho montáž již v tu chvíli startovala ve Vrchlabí) a nejlevnější verze Favorit 115 Standard. Doplňkem se stalo exportní provedení 135 Le s elektronicky řízeným karburátorem Pierburg a katalyzátorem. V roce 1990 se tak na československém trhu počítalo se skladbou modelů Favorit 115 S, 115 L, 136 L a 136 LS.
Motor slabší a žíznivější
Nejdražší Favorit 136 LS byl v době konání brněnského Mezinárodního strojírenského veletrhu naceněn na 89 100 Kč. Rozdíl oproti dobíhající řadě Škoda 105/120/130 byl výrazný (ceny Favoritu přitom v následujících měsících vyletěly ještě daleko výše…), proto se počítalo se zavedením nejlevnější verze Favoritu, jež by tuto propast alespoň částečně vyplnila. A tou měl být právě Favorit 115 S.
Srdcem vozu se měl stát upravený čtyřválcový motor OHV přeznačený na Š 781.115. Při nezměněném vrtání 75,5 mm vynikal zdvihem zkráceným o 8,5 mm na 63,5 mm, což znamenalo nutnost zástavby nového klikového hřídele. Kompresní poměr 8,8:1 umožňoval motoru spalovat ty nejlacinější benzíny (OČ 90), kupodivu byl ale již připraven i na benzín bezolovnatý (OČ 91).
Favorit 115 S měl užší pneumatiky a prostší výbavu
Z objemu 1 137 mm dosahoval v kombinaci s karburátorem Jikov výkonu 52 koní (38 kW) při 5 200 ot./min. (nejvyšší přípustné otáčky byly 5 500 ot./min.) a točivého momentu 80 Nm při 4 000 ot./min. S ohledem na snížení výkonu byl zlehčen stálý převod z 3,895 na 4,167, tedy na stejnou hodnotu, s níž později vyjížděly sériové verze Favorit 135 Li. Výrobce stanovil průměrnou spotřebu (podle tehdejší metodiky EHK, tedy 90 km/h, 120 km/h a město) na 5,8/7,6/8,2 l/100 km, přičemž standardní verze 136 L/LS tehdy nabízely citelně méně: 5,2/7,0/7,6 l/100 km. Na vině byl nejspíš právě hlavně změněný stálý převod.
Výrobce u modelu Škoda Favorit 115 S sliboval zrychlení z 0 na 100 km/h za 17 s a dosažení nejvyšší rychlosti 140 km/h (oproti 136 L o 3 s více, resp. 10 km/h méně), vůz vyjížděl na velmi úzkých kolech s třináctipalcovými ráfky a bezdušovými pneumatikami o rozměru 145/80. Dále seškrtaná výbava přitom uspořila jen 5 kg hmotnosti, takže vůz dosahoval pohotovostní hmotnosti 835 kg.