Seat je dnes jednou z nejvýznamnějších španělských firem. S 13 500 zaměstnanci patří mezi největší zaměstnavatele, vytváří 5 % HDP Katalánska a 1,5 % HDP celého Španělska, je druhým největším investorem soukromého kapitálu do výzkumu a vývoje v celém království.
Jenže k této pozici firmy vedla dlouhá cesta. Podívejme se tedy nyní na dějiny této společnosti, jež vznikla jako filiálka italského Fiatu a teprve v osmdesátých letech začala vyvíjet vlastní vozy. A jak už to tak bývá, je to historie plná zvratů...
Počátky
Po druhé světové válce ve Španělsku neexistovaly žádné fungující továrny a potřebu osobní dopravy uspokojovaly motocykly nebo miniaturní vozítka poháněná motocyklovými motory. Po několika neúspěšných pokusech se v roce 1948 zrodil projekt Seat na základě společné iniciativy vlády a konsorcia soukromých investorů.
Jednání s několika zahraničními automobilkami nakonec vyústila v dohodu s Fiatem. K tomu došlo přesně před 60 lety. Tehdy byly položeny základy společnosti „Sociedad Española de Automóviles de Turismo“. Společnost Seat byla oficiálně založena 9. května 1950 podpisem smlouvy mezi státní organizací INI (Instituto Nacional de Industria, s kapitálovým podílem 51 %, který odpovídal 600 milionům tehdejších peset, resp. 3,6 milionu současných eur), sedmi velkými španělskými bankami (42 %) a italskou automobilkou Fiat (7 %), která přispěla technickou podporou a licencí na výrobu svých modelů.
Továrna postavená na pozemku v barcelonské čtvrti Zona Franca vedle přístavu zabírala plochu 20 hektarů. Zastřešené budovy stály na ploše 95 000 m2, z níž většina (75 000 m2) patřila montážním halám, zbytek pak připadal na kanceláře, laboratoře, tepelnou elektrárnu a skladiště. Volba hlavního města Katalánska nebyla náhodná. Barcelona je od začátku 20. století centrem španělské automobilové výroby, fungovaly zde automobilky domácí (Hispano-Suiza, Elizalde) i zahraniční (Ford Motor Ibérica, General Motors Peninsular). Město proto již nabízelo rozsáhlou průmyslovou infrastrukturu a kvalifikovanou pracovní sílu.
Montážní linka byla uvedena do provozu v květnu 1953 a první vůz Seat z ní sjel 13. listopadu. Nazýval se 1400 A a byl to sedan s pohonem zadních kol poháněný vpředu uloženým motorem o výkonu 44 k. Za den vznikalo 5 vozů a v továrně pracovalo 925 zaměstnanců - tato čísla však brzy začala rychle narůstat. Do konce roku 1954 bylo dodáno 959 vozů, o rok později výroba vzrostla na 3 000 vozů a v roce 1957 bylo dosaženo hranice 10 000 vozů. Téměř veškeré komponenty pro model 1400 tehdy již pocházely ze španělské výroby, čímž vznikla za velké podpory Seatu síť národních dodavatelů automobilového průmyslu.
V roce 1957 uvedl Seat na trh klíčový typ 600, který postavil Španělsko doslova na kola. Dodnes probíhají sociologické analýzy dopadů, které měl tento maličký automobil s motorem vzadu a pohonem zadních kol na španělskou společnost. Seat 600 změnil podobu španělských ulic a silnic, protože to byl skutečný automobil se čtyřválcovým motorem, kovovými dveřmi, prostorem pro 4 osoby a dokonce i topením. Nový Seat vyvolal opravdové nadšení a do března 1957 měla továrna přes 100 000 objednávek. Výroba vzrostla během jediného roku na šestinásobek.
Šedesátá léta
Na začátku šedesátých let byl již Seat hlavním představitelem španělského automobilového průmyslu. Země procházela obdobím ekonomického růstu a postupně přecházela od zemědělství k cestovnímu ruchu a dalším službám, kde hraje automobil klíčovou roli. Původní robustní model 1400 A, pochopitelně kopie Fiatu, byl dvakrát modernizován a poslední verze 1400 C již naznačovala, jak bude vypadat budoucí model Seat 1500, který nalezl široké uplatnění ve státních službách i jako taxi. V roce 1963 byla uvedena verze D. V tuto dobu vzkvétala produkce typu 600 (začátkem roku 1961 vznikalo 80 vozů denně, koncem roku 1964 jich bylo už 240).
Malý vůz, láskyplně nazývaný „seiscientos“, má pro Španělsko stejný význam jako Renault 4CV pro Francii, Fiat Topolino a 500 pro Itálii, Mini pro Velkou Británii, Brouk pro Německo nebo „embéčko“ pro nás. Bylo to zkrátka lidové auto. Do roku 1973 bylo celkem vyrobeno 800 000 vozů Seat 600 a Fiat si úzkostlivě hlídal, aby jejich prodej probíhal pouze na místním trhu. Španělé nicméně nalezli malou skulinku a vyvezli 150 vozů Seat 600 do Kolumbie. Až v pozdější, velkorysejší verzi licenční smlouvy poskytl Fiat španělské automobilce větší svobodu. Seat 600 se dokonce v důsledku toho stal v letech 1970 až 1973 nejprodávanějším vozem ve Finsku. Seat upevnil v této fázi svého rozvoje distribuční síť a posílil vedoucí postavení na trhu. Modelová nabídka byla rozšířena o modely 1500 Familiar, 800 (lokální čtyřdveřovou verzi modelu 600) a 850.
Nové dohody mezi akcionáři vedly k razantnímu navýšení podílu Fiatu až na 36 % a k poklesu podílu INI přibližně na stejnou hodnotu, přičemž akciový kapitál se zdvojnásobil. Nejdůležitějším výsledkem byla podpora exportních plánů ze strany Fiatu, které si stanovily za cíl vyvážet 20 % produkce společnosti Seat. Export nakonec směřoval do dvanácti různých zemí. V roce 1968 přišel na trh nový Seat 124 (alias Fiat 124 alias VAZ 2101 „žiguli“), počet zaměstnanců se zvýšil na 20 000 a roční produkce se vyšplhala k hranici 200 000 vozů. Seat rovněž oslavil výrobu miliontého vozu. V následujícím roce byly uveden další exkluzivní model Seat 1430 a rodinné provedení řady 124.
Sedmdesátá léta
Seat brzy začal sklízet ovoce rostoucí kupní síly španělské veřejnosti. V roce 1971 se stal největším průmyslovým podnikem ve Španělsku, necelých 20 let po svém založení. V polovině 70. let vlastnilo osobní automobil 48 % španělských domácností, zatímco o 10 let dřív jich bylo jen 27 %. Počet automobilů na španělských silnicích neustále vzrůstal. Na začátku 70. let jich bylo téměř 2,4 milionu, z nichž polovina nesla logo Seat. Nabídku rozšířila sportovní verze modelu 124 a Seat 132, špičkový model, který navázal na Seat 1500. Objem exportu vzrostl desetinásobně na více než 55 000 vozů v roce 1971 a vozy se striktně držely svých italských vzorů nejen svojí konstrukcí, ale i značením.
V souladu s tehdejším trendem přešel Seat v roce 1972 u nového modelu 127 na přední pohon. Tato novinka byla brzy doplněna čtyřdveřovými a pětidveřovými verzemi z vlastního vývoje, které neměly italský ekvivalent. V roce 1975 bylo otevřeno Technické centrum v Martorellu, jehož úkolem bylo vyvíjet jedinečné produkty vlastní konstrukce. Jako první zde vznikl Seat 133, první originální konstrukce značky, která vzešla z platformy 850. Produkce tohoto vozu probíhala na základě licence dokonce i v Argentině a Egyptě. Mezi další novinky patřil motor 1010 cm3/52 k pro model 127 Especial a odvážný Seat 1200/1430 Sport, jehož podvozek pocházel z modelu 127, zatímco motor o výkonu 67 k poskytla větší řada 124.
Design sportovního vozu původně navrhl italský designér Aldo Sassano pro NSU s motorem vzadu. Seat jej převzal včetně ventilačních otvorů v zadních blatnících, které byly ovšem nefunkční, neboť motor byl uložen vpředu. Kupé, které i dnes vypadá skvěle, získalo rychle přezdívku Bocanegra („černý obličej“), protože světlomety a masku chladiče rámoval nezávisle na barvě karoserie černý plast. V roce 1977 byl výkon originálního modelu značky Seat zvýšen na 77 k a označení se změnilo na „1430“. Potenciálními zákazníky byli mladí muži, kteří si nemohli dovolit 124 Sport Coupé. Seat se vrátil ke zmíněnému stylu v roce 2008 studií „Bocanegra“ a v roce 2009 stejnojmenným paketem pro Ibizu SC.
V roce 1974 dosáhl Seat obratu necelé miliardy amerických dolarů a stal se osmým největším výrobcem automobilů v Evropě a zároveň jedinou společností, která ve Španělsku navrhovala, vyvíjela a vyráběla osobní vozy. V této době dostal závod Martorell novou výrobní linku a centrální sklad, počet zaměstnanců převýšil 30 000 a denní produkce činila 1900 vozů. Poté, co automobilka Authi ukončila v roce 1975 výrobu, převzal Seat její závod Landaben v provincii Navarra na žádost INI, aby byla zachována pracovní místa, a převedl do něj výrobu modernizované řady 124. V době, kdy Seat vyrobil vůz s pořadovým číslem 4 000 000, byly již k dispozici nové modely
(128, 131, Ritmo) vedle modernizovaných řad 127 a 132. Závod Landaben začal vyrábět sportovní vozy Lancia Beta Coupe a Beta HPE.
V roce 1978 ovšem Seat vykázal vysokou ztrátu, přestože vyrobil 288 487 vozů. Odstraněním dovozních překážek a změnou průmyslové politiky země vznikl prostor pro příchod zahraničních společností. INI a banky držící akcie podniku navrhli postupný prodej až 81 % podílu Fiatu v následujících dvou letech a průběžné zvyšování kapitálu. Fiat návrhy po dlouhém jednání akceptoval s řadou podmínek, které zahrnovaly liberalizaci cen osobních vozů, možnost snížit počet zaměstnanců v případě nutnosti a státní záruky na požadované úvěry. Budoucnost společnosti Seat přinesla ovšem ještě další nečekané zvraty.
Osmdesátá léta
Seat vstoupil do osmdesátých let nešťastně. Tržní podíl se propadl o 26 %, počet zaměstnanců klesl a akumulované ztráty dosáhly v roce 1982 částky přesahující 23,655 miliardy peset. Fiat se pod tíhou finančních ztrát rozhodl, že již nepřistoupí ke druhé etapě zvyšování kapitálu. Konečná dohoda zněla, že Fiat prodá svůj podíl za symbolickou jednu pesetu a zaváže se odkoupit 400 000 vozů vyrobených ve Španělsku během následujících pěti let, aby je prodal ve své síti pod značkou Fiat. Seat zároveň mohl volně vyvážet vlastní modely nevyráběné v italské licenci.
Seat během tří let vyvinul tři modely poháněné existujícími motory a zároveň představil zcela nový vůz, který se stal největší ikonou společnosti. Obnova značky Seat zahrnovala nové modré logo a přijetí názvů španělských měst pro nové modely - Ronda, Malaga, Marbella a Ibiza.
Fiat se však soudní cestou snažil řešit spor týkající se nového modelu Ronda, navrženého karosárnou Fissore a vyvinutého Technickým centrem Seat na základě Ritma. Fiat španělské automobilce vytýkal přílišnou podobnost s modelem, z něhož vycházel. Seat však připravil speciální vůz, na němž byly všechny odlišné díly lakovány jinou barvou, aby dokázal originalitu svého modelu. Soudci v Paříži rozhodli v roce 1983 ve prospěch společnosti Seat, která tak mohla zahájit výrobu a export vozů Ronda. Dalším pozitivním vývojem byly vznikající slibné vazby s koncernem Volkswagen. Seat podepsal smlouvu o prodeji modelů Audi a VW ve své prodejní síti a o výrobě vozů Polo/Derby a Passat/Santana ve Španělsku. To byl první krok ve vzájemné spolupráci.
Představením Ibizy, prvního skutečně španělského vozu vyvinutého kompletně společností Seat, začala nová éra rozvoje. Design navrhl slavný Giugiaro a s vývojem motorů pomohl Porsche. Poté, co tehdejší šéf koncernu Volkswagen Dr. Carl H. Hahn přesvědčil socialistického ministerského předsedu Felipe Gonzáleze, aby souhlasil s privatizací společnosti Seat, získal wolfsburgský koncern 18. června 1986 ve španělské automobilce podíl 51 %, který byl ještě téhož roku navýšen na 75 %. Zároveň se rozběhl pro Seat tak důležitý export. První model (Ronda) směřoval do Nizozemí a od roku 1983 byla dceřinná společnost Volkswagenu zastoupena také na německém trhu. Od té doby bylo do Německa dovezeno přes milion vozů Seat. Integrace probíhala pomalu a od VW si vyžádala investice ve výši cca 500 miliard peset. V tomto období se začalo profilovat sportovní zaměření značky Seat založením oddělení Seat Sport.
Osmdesátá léta skončila pro Seat mnohem lépe, než začala. V roce 1989 bylo vyrobeno rekordních 474 149 vozů a Seat se vrátil k ziskovému hospodaření. Volkswagen v následujícím roce zvýšil svůj podíl na 99,9 %.
¨
Devadesátá léta
Seat po plné integraci do německého koncernu začal rozvíjet svou produktovou řadu. Návštěvníci několika autosalonů mohli sledovat proměny prvního modelu vyvíjeného na základě techniky VW v podobě koncepčních vozů Proto C, Proto T a Proto TL. Výsledný vůz, Toledo, byl představen na autosalonu v Barceloně v roce 1991. Tvary ve skutečnosti dvouprostorové karoserie navrhl opět Giugiaro.
V říjnu 1993 byl uzavřen závod na Zona Franca a montáž Toleda byla přemístěna do Martorellu, jednoho z nejmodernějších závodů v Evropě, který byl postaven na zelené louce za pouhých 34 měsíců. Průmyslový komplex postavený na ploše 3 miliony m2, z nichž 404 000 m2 tvořila zastavěná plocha, byl slavnostně otevřen 22. února 1993 za účasti španělského krále Juana Carlose a nového šéfa koncernu Volkswagen Dr. Ferdinanda Piëcha. Prvními modely, které sjely z výrobních pásů, byla druhá generace Ibizy a od ní odvozený sedan Cordoba.
Představení prototypu MPV Alhambra v roce 1995 potvrdilo ambiciózní plány značky Seat. Alhambra se stala prvním vozem Seat vyráběným za hranicemi Španělska, v portugalském závodě Palmela (společně se spřízněnými modely VW Sharan a Ford Galaxy). V roce 1996 se objevily dvě nové varianty na základě úspěšné Ibizy - dvoudveřová Cordoba SX a užitková Inca. O rok později následovaly první sportovní verze Ibiza Cupra. Veškeré pochybnosti o sportovních ambicích značky Seat rozptýlila její dominance v mistrovství světa v automobilových soutěžích (WRC) v letech 1996 až 1998.
Rok 1997 proběhl ve znamení prvního malého vozu Seat Arosa a kombi Cordoba Vario. V roce 1998 byla představena druhá generace vozů Toledo (na generaci první však již v úspěšných prodejích nenavázala) a z výrobních pásů sjela Ibiza s pořadovým číslem 2 miliony. Seat zároveň přesunul výrobu Arosy do Martorellu (původně ji vyráběl VW ve Wolfsburgu) a Pola do Landabenu. Toledo II bylo z kapacitních důvodů vyráběno zpočátku v Bruselu. V Martorellu v této době vyrábělo 13 500 zaměstnanců 2 200 vozů denně.
Seat dnes
V roce 60. výročí svého založení se Seat cítí být dobře připraven na další léta, ale firma už pamatuje i lepší časy - objem produkce v poslední době klesá a Seat se bude muset o své místo na trhu dále bít.
Od roku 1953 vyrobil Seat více než 16 milionů vozidel. V roce 2009 to bylo 337 000 nových vozů. Hlavním výrobním závodem je Martorell, kde denně vzniká přibližně 2 000 vozů - dvě třetiny produkce jdou na export, z toho většina směřuje na evropské trhy. Seat má po celém světě více než 3 000 prodejních a servisních středisek v 72 zemích.
Uvedením nového MPV Alhambra na trh bude na podzim završena kompletní obnova výrobního programu značky Seat, který zahrnuje pět modelových řad Ibiza, Leon, Altea, Exeo a Alhambra s rozmanitou paletou karosářských variant a motorů. Vrcholem nabídky jsou sportovní modely FR a Cupra.
Závěrem nezbývá než Seatu pogratulovat k jeho jistě významnému výročí a popřát mnoho úspěchů do dalších let.
