Kapitoly článku:
Není to náhodou diesel?
Hlavní záležitostí tohoto testu je ovšem motor. Upřímně řečeno, když otevřete kapotu a zadíváte se na miniaturní motůrek utopený ve velké díře, přepadnou vás myšlenky na téma brzkého návratu automobilů z dob dávno minulých, kdy bylo v motorovém prostoru umístěno také rezervní kolo. Nebo by se sem mohl dát ještě jeden malý zavazadelník. Jenže posměšky na téma pouze litrového tříválce opravdu nejsou na místě.
V praxi totiž motor funguje vážně dobře. Vyniká až překvapivou pružností a schopností celkem snadno rozjet Ibizu i do německých dálničních rychlostí. Při 130 km/h točíte na pětku přesně 3000 ot./min, pokud v takové chvíli přidáte plyn, brzy jedete 160 km/h. Převody jako takové jsou poměrně dlouhé. Například vytočená trojka znamená právě zmíněných 160 km/h.
I pod kapotou malé Ibizy se litrový tříválec tak trochu ztrácí. Z praktického hlediska jde ale o povedenou jednotku, která kompaktnímu kombíku bohatě stačí
Další kladnou vlastností je spotřeba. Ano, při tempu kolem tachometrových 140 km/h se už dostáváte přes sedm litrů a když budete tlačit na pilu, osmičku překonáte zcela snadno, jenže stačí jen trochu povolit a spotřeba začne rychle klesat. Hodnoty začínající pětkou rozhodně nejsou z říše fantazie a kdo bude alespoň trochu chtít, ten se mimo město skutečně dostane i pod pět litrů.
Aby té chvály nebylo málo, přidám ještě jednu kladnou vlastnost. Motor je krásně tichý. Ostatně Seat už dříve avizoval, že právě odhlučnění bylo jednou z oblastí faceliftu, která sice není na první pohled vidět, ale na které se také usilovně pracovalo. Výsledek tomu zcela odpovídá. I při jízdě na dálnici je Ibiza ST skutečně krásně tichá, což dělá cestování zase o kousek příjemnější. Jenže není všechno zlato, co se třpytí, že ano...
Najdou se i méně chvályhodné záležitosti, přičemž tou zřejmě nejdůležitější je chování v nízkých otáčkách. Tam je motor hodně slabý, než se pořádně nadechne, nejede. Naopak ve vysokých otáčkách už zase trochu ztrácí dech. V podstatě je chování litrového přeplňovaného tříválce poměrně blízké dieselovým motorům. Rozdíl je akorát v tom, že ve srovnání s tříválcovou vznětovou jednotkou je tišší a nesrovnatelně kultivovanější. Je to zkrátka takový „benzinový diesel“.
Mimo město není problém jezdit za méně než pět litrů, rychlá jízda po dálnici ale klidně překoná osmičku. Na dálnici je omlazená Ibiza příjemně tichá
Jízda? Takhle to má vypadat
Seat v oficiálních materiálech týkajících se faceliftu Ibizy zmiňuje také přepracované řízení a podvozek. Dokonce jsou v nabídce i nastavitelné tlumiče, které ale naše Ibiza neměla. Klasický podvozek se ovšem ukázal v tak dobrém světle, že bych skoro označil nastavitelné tlumiče za zbytečné.
Ibiza po faceliftu je velmi příjemná, není ani tvrdá, ani přehnaně měkká, solidně filtruje nerovnosti a při ostřejší jízdě se rovnou neodporoučí po tečně ven mimo silnici. Je to takový ideální kompromis, který se k autu podobného ražení skvěle hodí. To samé platí o elektromechanickém posilovači řízení. I jeho nastavení si uchovalo solidní míru komfortu, což ocení především dámy, při rychlejší jízdě ale příjemně ztuhne.
Celkově je omlazená Ibiza při jízdě tichá, relativně komfortní, no prostě příjemná.