Kapitoly článku:
Pražské sčítače ale provozuje magistrát. Vy jste přitom mluvili o privatizaci výnosů z pokut.
FČ: V mnoha jiných městech se setkáváme s tím, že celá agenda od instalace zařízení měřících rychlost po výběr pokut probíhá v soukromé režii. Firma dodá dokonce i fiktivní zaměstnance, kteří zpracovávají přestupkovou agendu, takže osobní údaje řidičů procházejí rukama soukromé firmy. A viděli jsme případy, kdy 60 až 70 procent prostředků vybraných na pokutách končilo u soukromníka. To považujeme za největší hrozbu, které momentálně čeští řidiči čelí.
Na to lze namítnout, že jde přece o bezpečnost provozu a o to, aby řidiči dodržovali platné předpisy. Není podružné, kde peníze z pokut končí?
FČ: Tuto námitku jsme slyšeli a nechali jsme si předložit čísla.
JH: Vývoj nehodovosti před a po instalaci zařízení měřících rychlost radnice zpravidla vůbec nesledují...
Počkejte. To chcete tvrdit, že úřady nevyhodnocují dopad instalace radaru na nehodovost?
FČ: Kdykoliv jsme se po takových údajích pídili, bylo nám řečeno, že neexistují. Nemá je policie, nemá je radnice, nemá je nikdo.
JH: Občas se stane, že si to přehazují jako horkou bramboru. Magistrát tvrdí, že to má vyhodnotit TSK, ale TSK říká, že takové zadání nemají a nikdo to po nich nechtěl. Většinou to ale vůbec nefunguje tak, že by se radary instalovaly na místa častých nehod. Že by někdo řekl „Tady loni bylo deset bouraček, dáme sem radar“. Tak to u nás nefunguje.
A podle čeho se tedy radary rozmisťují?
ŠR: Když se na tohle zeptáte v zemi, v níž je zcela běžné měřit rychlost na samém konci obce, kde už není žádná zástavba... Odpověď nechám na vaší fantazii.
FČ: Já to řeknu natvrdo. Účelem je vybrat co nejvíc peněz na pokutách.
JH: Některé obce nespoléhají na CzechRadar, řeší si to samy, ale s penězi vybranými na pokutách počítají v rozpočtu na následující rok. A pak prostě musíte umístit radar tak, aby vydělával.
FČ: Před časem jsem se zabýval náplní činnosti městských policií a zjistil jsem, že 50 až 70 procent připadá na oblast dopravních přestupků. Vím o jednom jediném případě, kdy starosta, když zjistil, jak strážníci fungují, jim sebral radar a zamkl ho do skříně. Většinou si na sebe musí městská policie vydělat a přinést ještě něco navíc. Podle toho to pak vypadá.
V rámci příprav na tento rozhovor jsem zjistil, že OSBID vznikl v souvislosti se zavedením bodového systému. Co vám vadí na bodovém systému?
ŠR: Zejména to, že řada lidí se ocitla v bodové nouzi nebo přišla o papíry kvůli zcela bagatelním přestupkům typu nerozsvícených světel.
FČ: Při zavádění bodového systému bylo prezentováno, že nás ochrání před piráty, že dramaticky klesne nehodovost. Nic takového se nestalo. Nehodovost klesá po jeho zavedení stejně rychle jako předtím, pirátů je pořád stejně. Přibylo jenom lidí, kteří dvakrát nerozsvítili, jednou si nezapnuli pás, pak někde před koncem vesnice šlápli na plyn – a přišli o papíry.
Existuje ještě nějaká oblast, které se OSBID aktivně věnuje?
FČ: Ano. Druhou významnou část našich aktivit tvoří dobrovolná asistence řidičům ve správním řízení. Chtělo by se říct, že hájíme piráty, ale tak to není. Učíme lidi, že policie a orgány činné v přestupkovém řízení nejsou svaté, že ne vždy postupují v zájmu zákona a spravedlnosti. Český řidič to má nastavené tak, že kdy pan policajt něco řekne, je namístě sklapnout podpatky a zaplatit pokutu. Přitom se může stát, že si policista nebo strážník i vymýšlí, aby nahnal „čárky“. Snažíme se rozšiřovat povědomí řidičů v této oblasti.
Uvedete konkrétní příklad?
Třeba v Brně víme o místě, kde je omezení rychlosti na 60 km/h a často se tam měří, protože se tam dobře vybírají peníze. Ano, mám tam jet šedesátkou a pokud jedu rychleji, patří mě potrestat, tak uvažuje většina občanů. Jenže tak jako pro mě platí šedesátka, platí nějaká pravidla a nařízení pro policii. A pokud vím, že v daném místě měří mezi sloupy pod úhlem, který v podstatě vylučuje přesné měření, že u radaru nemají metrologické ověření... Jak mě chtějí trestat, když sami nedodržují vlastní pravidla?
Dobrá. Dejme tomu, že mě změřili, přijde mi předvolání a nechce se mi platit. Jak do toho vstupuje OSBID?
FČ: Obrátíte se na nás, popíšete nám svůj případ a někdo se toho ujme. Nejsme profesionální služba, neživí nás to, takže záleží na aktuální kapacitě každého z nás. Pokud v případu vycítíme něco, co bych nazval faktorem šikany ze strany veřejné správy, vybavíme vás souborem rad, jak na to. Odběháte si to ale sám.
V obzvlášť křiklavých nebo zajímavých případech se vašeho případu může ujmout někdo z našich kolegů a zastupovat vás ve správním řízení, protože takto získané know-how uplatníme i v jiných kauzách. Úspěšnost máme vysokou.
JH: Pokud ale pojedete opilý a někoho srazíte, nečekejte, že se vás OSBID ujme.
Dobře, ale i tak: Není podle vás žádoucí, aby řidiči dodržovali pravidla? Nevysíláte tím, co děláte, signál, že předpisy jsou zbytečné?
FČ: Pokud považujete lidi za nemyslící stádo, které je potřeba v každém detailu vodit za ručičku, pak ano. Vytvořte jim milion zákonů a voďte je za tu ručičku. Podle našeho názoru je ale pravidel příliš mnoho a státní správa má ze své podstaty tendenci je zneužívat.
JH: Nehledě na to, že základní pravidla budete přece dodržovat vždycky. Na dálnici nepojedete v protisměru, na neznačené křižovatce budete dávat pozor, jestli se někdo neblíží z druhé strany. Právě proto, že se nechcete zabít. Předpisů je ale tolik, že k nim lidé ztrácejí veškerý respekt.
Kdyby bylo pravidel méně, řidiči by je podle vás dodržovali ochotněji?
JH: Myslím, že ano.
FČ: Existují čtvrti, kde došlo k úpravě provozu spočívající v odstranění prakticky veškerého dopravního značení. A ono to funguje úplně stejně. Začne platit pravidlo pravé ruky, začne platit elementární pravidlo, že jedu jen tak, abych včas zastavil. Taková místa se nezměnila v hromady šrotu, jezdí se tam pořád stejně.
ŠR: Je zvláštní, že napříč celou populací se rozmohl tichý souhlas s principem preventivního trestu. To nezažijete nikde jinde než na silnici. V trestním zákoníku nic takového neexistuje. Na silnici ale všem přijde normální dát vám pokutu, když jedete na padesátce pětapadesát, aniž by se někdo zamyslel nad tím, jestli jste skutečně mohl někomu ublížit.
Je OSBID spojený s nějakou politickou stranou či hnutím?
FČ: Ne.