Říkali mu prase. Výroba skútru ČZ 501 začala ve Strakonicích před 60 lety

62 komentářů

Jaroslav Polák
8. února • 11:33

Skůtr ČZ 501 jsem pořídil po vojně jako ojetý v roce 1980 z důvodu dojíždění do práce na vzdálenost 52 km. Dva roky bez problému, pouze jednou požár v motorovém prostoru (vypadlá hadička přívodu benzínu), uhašeno s pomocí obětavého kolem jedoucího řidiče po dvojím ujištění, že hasičák nechám naplnit.Měnil jsem sám dvakrát obložení brzd, sem tam vyčištění,kontrola a seřízení odtrhu svíčky a přerušovače. Jinak bez nejmenších problémů! Vlastnil jsem i Š 100, se kterou jezdila manželka. V létě se občas přehříval, stačilo zvolnit. Byl to jeden z prvních typů bez ventilátoru. Spotřeba poloviční jako Š 100, 3-4l. Jezdil jsem až do zimy, za plexi štítem naprostá pohoda, téměř jako v autě i za deště. Moc rád na něj vzpomínám. A ta přezdívka "prase" se objevila až po revoluci, začali tomu tak říkat veteránisti. Do této doby jsem to nikde nezaslechl, a to jezdím od r. 1970.

Daniel
19. dubna • 11:30

Máte prosím někdo zkušenosti s elektro skútrem? jak to funguje? jaké jsou jízdní vlastnosti? a hlavně jak daleko to dojede?

Erik
21. dubna • 14:56

Moje zkušenosti s elektro skútrem jsou daleko lepší, než klasický skútr na benzín, je daleko jednodušší na údržbu.

Daniel
23. dubna • 13:26

Takže ho máte doma? kolik to ujede na jedno dobití? kde se dá koupit? a jak dlouho se nabíjí do plného nabití?

Erik
24. dubna • 11:28

Ano mám doma elektro skútr s dojezdem 100 km, doma nabití jen 6 hodin, navíc ze skútru stačí jen vytáhnout baterka, kterou pohodlně dobijete, koupil jsem skútr od https://www.niuskutry.cz/...

Jawamaniak
4. února • 23:45

Tento clanek tu byl pred par lety a ted ho oprasili a predatumovali. Krome clanku zustala stejna i diskuze - zase se resi hlavne ze nekdo neslysel nazev prase. Nevim, rika se tomu tak celonarodne a je to obecne uznavany nazev .... Dejte si do google "cz prase" a vyjede asi milion clanku a fotek .... .

karel1949
4. února • 22:24

ja si myslim, ze není zapotřebí podceňovat nase výrobky jako je skuter cz-175-pamatuji si, jak se jezdilo na skútrech a povolene bocni sezeni -dam i do divadla. v tu dobu nikdo nevirabel tak peknou a elegantni motocikl.

Jim
3. února • 23:27

U nás se Velorexu říkalo "baťoh na mrzáky".

Jawamaniak
4. února • 23:46

U nas kriplkara.

pes
10. února • 15:00

pro mě to byl vždycky chroust :)

Jirka druhý
3. února • 8:26

K té přezdívce, ono tenkrát nebyl internet atd. takže opravdu někde běžná přezdívka mohla být v jiné lokalitě naprosto neznámá.
Asi nejvíc přezdívek měl Trabant a Velorex ten hadraplán jak se říkalo u nás, pak mne napadají ještě Leninovy saně což byl tuším Moskvič.
Nepočítám zkonoleniny jmen kdy i nezasvěcený ihned pochopí o co jde např Šádina.

Antonín
3. února • 7:50

Jezdil jsem na tomto skůtru círka 10let a můžu říci,že lepší mašinku na udržbu jsem neměl!!A že rodiče na tmto stroji absolvovali cestu do bývalé Jugoslávie až do Dubrovníku a spšt a to ještě po prašných cestách bývalé Jugoslávie,neb dálnice se tou dobou teprve začala stavět!Je hezké,že se připomíná něco,co bylo pro tehdejší dobu dobré,ale cenově to už neodpovídá dnešní době.Tenkrát stál skůtr jestlisi dobře pamatuji nějakých 10 000,-kčs.A dnes za to chcete okolo 80 000,-kč a víc!!Tak to v 1963 byla asi koruna pořádně tvrdá měna.A co dnes?Dnes je podložena toaletním papírem neb nemá větší cenu.

Karell
6. února • 13:18

Rok 63 jsem nenašel, ale v roce 1965 byla průměrná hrubá mzda 1 453 Kčs. Průměrná mzda za letošek je 27 000 Kč. Čili tenkrát stál skůtr cca 6,9násobek mzdy, dneska srovnatelný základní stroj 3 mzdy. Tak nevím, co je tvrdší měna :)

Láďa
2. února • 23:44


:-)) Jezdil jsem s Čezetou typ 502 se startérem od roku 1961 (byla to první Čezeta 502 v Havl. Brodě) do roku 1977 denně, potom jenom výjimečně. Používal jsem ho i v zimě, jezdil jsem na něm dokonce občas i lyžovat. Lyže jsem vozil přes rameno jako pušku a na zadním kole jsem měl místo řetězu upevněný klínový řemen. Musel jsem vyměnit karoserii, protože první zrezivěla. Měl jsem na skútru i plexisklo, které poskytovalo opravdu dobrou ochranu proti dešti. Se skútrem jsem byl velmi spokojen, najezdil jsem s ním asi 70 000 km a nedám na něj dopustit. I naše dcery se na něm učily jezdit. Teď ho má můj zeť jako veterána.

Luboš
2. února • 23:08

Měl jsem v Brně skútra Cezeta 502, starter, nosič, blinkry,1 výfuk, 2 barvy, 175ccm, 1962-1966. Výborný. Oprava defektu bez montáž. páky, rychlost 85 km, stačily brýle, děvčata seděly bokem, benzin 2,10 Kč, jelo to i na Čikuli, po městě jen na obrys. světla, synchronizace jedničky - rozjet bez spojky jen pravou rukou, uvezlo to i 5, atd. Vyráběly se různé varianty. V mládí jsme si půjčoval mezi sebou různé motocykly. Později se objevil skútr Manet, měl slabší výkon.

Kuk Vykuk
2. února • 22:55

Byl to krám.

Jan
2. února • 22:33

prodával se i na Novém Zélandu pod názvem NZeta, nějaký podnikavec to sem dovážel http://www.nzeta.com/... nebo http://southernscoot.co.nz/nzeta-scooters/...

your.god
2. února • 21:19

Skůtru ČZ říkají prase jen prasata.

Jirka
2. února • 20:49

Skůtra znám dobře je mi 66 let, celý život jsem strávil v Severních Čechách, ale název prase jsem v životě neslyšel.

atnarfus
2. února • 22:55

Zde na Vysočině pro to jiný vyraz než prase ani nemáme. Ale není to myšleno nijak zle. Tehdy se všemu nějak přezdívalo. Panelka, Kejvačka, Embéčko...

Jiří Svoboda
2. února • 20:24

Zdravím všechny fandy, já si prasátko koupil po návratu z vojny v roce 1962 za prvních 5
výplat a jezdil jsem na něm až do roku 1969, kdy jsem emigroval. Až na časté defekty
předního kola (byl tam nosič bagáže) si nemohu naříkat. Jsou to jen vzpomínky, dnes je mi 76 a už dávno jezdím na něčem jiném. Ale stále vzpomínám v dobrém. Taková byla doba.

Jirka druhý
2. února • 13:46

Na tom jsem jezdil když jsem měl 3 roky, rodiče si mne posadily mezi sebe a jelo se, no tenkrát šlo ledacos, už nepamatuju kdo řídil doufám že táta protože máti to při samostatné jízdě vysekala a bylo po parádě.
Jako kluka mne to fascinovalo opřené ve stodole statku to vypadalo jak kdyby tam havarovalo UFO dojem byl umocněný tím že v mém malém dětském světě nic podobného neexistovalo.
Skútry mne obecně neberou tak když nějaký názor dnes tak asi na svou dobu spoustu zajímavých technických řešení které jistě měly budoucnost a šly rozvíjet, bohužel nestalo se.
Asi jedna z posledních věcí co držela krok se světem ne li trochu předběhla, pak snad ještě Stadion který svou jednoduchostí a užitnou hodnotou předčil vše co následovalo po něm samozřejmě ve své kategorii.

jean
2. února • 14:25

Prase bolo zúfalo zastaralé už v dobe jeho uvedenia na trh. Bohužiaľ. Tragický motor, tragický podvozok (501). Navyše to bolo ešte aj hnusné :-D
Stačí si pozrieť Vespy z rovnakého obdobia - ľahšie, výkonnejšie, elegantnejšie, napokon ten dizajn prežil dodnes. Prase malo výhodu len v tých väčších kolesách.

Jirka druhý
2. února • 15:53

Dokonalost sama to jistě nebyla třeba ten děsnej podvozek je všeobecně známý, bylo potřeba vylepšit co stálo za prd nebo jít jinou cestou a uplatnit co se osvědčilo.
Vzhled je na diskuzi a asi dost o vkusu, mně osobně by vadilo že při zatáčení svítí rovně ale to i na enduru od Aprilie, nevím jak to vadí v běžném provozu ale v terénu nic moc.

pes
3. února • 10:20

nojo, ale enduro aprilia a ostatní kapotované stroje mají světlo sice napevno v kapotě a netočí se s řidítky, ale není umístěné až před předním kolem, takže s tí nebývá takový problém. U prasete je světlo vytrčené velký kus před přední osu, takže při ostrém zatáčení - parkování, otáčení se na silnici a podobně kužel světla vyloženě nestíhá svítit tam kam by člověk potřeboval :) ale to je jen jedna z mnoha specifických vlastností tohohle samohybu :)

homer
2. února • 10:29

Nemohl by autor treba zminit ze tenhle skutr uz mel elektricky starter?!

pes
2. února • 12:12

Navíc to nebyl klasický startér, byl to dynamostartér, což je šikovná věc schopná fungovat v režimu generátor, stejně jako v režimu motor: Dynamostartér se skládá z rotoru, mohutného statoru s budícími vinutími a čtyřmi kartáči o rozměru 4x10x20 mm. Mimo standardního budícího vinutí potřebného pro chod v generátorovém režimu jsou na statoru umístěny dvě pomocná budící vinutí sloužící k rozběhu dynamostartéru jako motoru na obě strany. Prostě vychytávka :)

Ing. Ivan Indra
2. února • 9:50

Skútr Čezeta 502 jsem měl řadu let. Byl to skvělý stroj, vybaven plexištítem se dal používat i v nepříznivém počasí. Byl jednoduchý na opravy, které jsem si sám dělal (výměna pístních kroužků a pod.). Nikdy za celá léta, kdy jsem ho měl, jsem neslyšel, že ho někdo přezdívá jako prase. To označení v současných mediích mně mrzí a nebojím se říci, že i uráží. Ivan Indra

Pepa
4. února • 12:36

Tak Skůtru 502 se určitě neříkalo prase. Ale myslím, že se říkalo prasr tomu policajtskému skůtru. A ještě 502 měla jeden výfuk.

Antiautomat
3. února • 18:15

*Byl jednoduchý na opravy, které jsem si sám dělal*
...inymi slovami, dnes najvacsi zlocin ;-)

Karell
2. února • 21:47

U nás (okolí) Brna se tomu říkalo buď jednoduše skútr, nebo Prase (většinou když chtěl jezdec vypadat jako větší drsoň). Případně prasátko, když bylo potřeba ho s větší zátěží přemlouvat do kopce.
Prase se taky používalo, když to bylo v nějakém kontextu s Pařezem.

Karell
2. února • 21:51

A ještě jsem si vzpomněl, že se mi to hodně líbilo (a pořád líbí, je to raketka), ale mělo to přinejmenším jeden fatální designový zásek - pevné přední světlo, takže (na rozdíl od normálních motorek) jezdil člověk zatáčky skoro poslepu. Moc výkonu ani široký záběr to světlo totiž nemělo.

mpolan
2. února • 14:06

Prase byl naprosto běžný "název" toho skútru. A nejen u nás, v jižních Čechách, ale asi všude, aspoň co jsem se díky práci měl možnost seznámit s lidmi z celé ČR.

Jirka 3
2. února • 14:33

Jsem také z jižních Čech, na skútru jsem jezdil, a to na všech jeho variantách, ale to, že se mu mělo říkat "prase" jsem slyšel s údivem až nedávno, kdy se začalo mluvit o jeho elektroreplice. Připadá mi to stejné, jako s pražskou "lítačkou". To slovo bylo před lety v Praze také zcela neznámé.

Lupen
4. února • 12:02

Severní čechy - okres Litoměřice potvrzuje "prase" jako běžné a používané.

jogurt
3. února • 11:00

nesmysl, tramvajenka alias lítačka byl běžný výraz

Véna
21. ledna • 11:50

U nás v Praze se vždycky říkalo Čumkarta. Lítačka byla vojenská patrola. Až teprve hloupá Krnda název lítačka prosadila na průkazky.

Jirka
5. února • 4:14

Já jako Pražák poprvé slyšel slovo lítačka v 90tých letech od Moraváků. Asi to k nám přišlo z Brna.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
Karell
6. února • 12:37

...kde teda pojem lítačka skoro nikdo nezná a na první pokus ani nepochopí. Protože tam je to výhradně šalinkarta.

Karel
2. února • 11:56

Ivane,jsem také pamětník .ale název "prase" pro tento skútr jsem nikdy neslyšel.Ono to
bude tím,že pravicoví redaktůrci přece nemohou připustit,že by za socialismu mohlo
vzniknout něco dobrého,tak to pošpiní aspoň tímto způsobem.

Ivo
3. února • 9:28

Za socialismu vzniklo houby , připusťte si to.

Antiautomat
3. února • 10:51

....poobzeraj sa okolo. Potom si pripust ze az take jednoduche to zase nie je. Zasa cakam ze dostanem okamzite nalepku cerveny - kedze nekracam s modou a nehadzem poslusne a slepo hnoj podla dnesneho mainstream trendu, ktorym sme oplachovani a zavlazovani dnes a denne. Ale odmietam taketo pablbe vyroky.Ja napriklad vidim ze si mal byvanie (na ulici si neskoncil), mal si skolu, mal si lekara, mal si pracu, mal si bezpecie verejneho priestoru, mal si bezpecie hranic, paranoidne, ale ano (este aby nam za tymi strazenymi hranicami nebolo smutno), no ja si myslim ze mal si toho pomerne dost. Je to otazka priorit. Pre niekoho (kto biedu zazil, ako trebars ja), su dolezitejsie tieto hodnoty ako neistota a kopa plechu.Iste, nebolo to idealne. Ale to co je dnes je od idealu vzdialene este viac, konzumna spolocnost dohnana do extremu, vybrakovana kolonia, menejcenna pracovna sila, zivena odpadnym zradlom. A to dobre skoncit nemoze.

Antiautomat
3. února • 18:41

Minuskar mi vysvetli ako za socializmu boli na uliciach bezdomovci, ako sme mali absolutne nestrazene hranice a ako on chudacisko k.rva nemohol nechat deti hrat sa na pieskovisku pred panelakom. K tomu cakam ze mi vysvetli, ako vzdelanie bolo tazko pristupne a ako hrozne a neskutocne krvacal na hypoteke a lekarovi. K.K.oT ASPON NEKLAM TY H.VADO PLATENE. Na to uz naozaj len nakladacka.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
Karell
6. února • 12:36

Bezdomovci nebyli, prostě se zavřeli do vězení za příživnictví, když to fakt nešlo, tak do blázince. Hranice byly důkladně střežené, hlavně teda kvůli tomu, aby nadšení občané státu nechtěli jen tak odcházet do zlé kapitalistické ciziny a nedejbože sebou odnášet cennosti či dokonce valuty. Vzdělání bylo těžce přístupné, pokud ho člověk chtěl jiné, než standardní. O přístupu na VŠ pro potomky "nevhodných" ani nemluvě.

Axel Toronto (xax41)
2. února • 22:24

Správně Kadle, Trabantu se taky nikdy neříkalo bakeliťák, Jawě 550 se neříkalo pařez, hajzlpapíru a vložek bylo habaděj, Tuzex taky nebyl a ty fronty na máslo a jiné naprosto běžné věci jsou výtvory z Photoshopu. Když se otevřely hranice, tak vás člověk poznal na první pohled tak jako dneska pozná severoafričana. Na rozdíl od nich jste ale byli oblečeni nemoderně.

vladimír Plocek Teplice
4. února • 14:20

Vážený pane Alex, proč tolik podrážděnosti při reakci na "prase". A to osočování původního pisatele, to také moc nevoní. A to se ho nezastávám, protože nemám důvodu a ani s informací o názvu prase nesouhlasím. Ala vaše působení není diskuze, ale chabé prskání na pisatele. Prosím snažte se trochu chovat jako člověk svobodného státu roku 2017. Díky.

miloš král
4. února • 12:33

seš vul a volem zůstaneš

Ludek_II
2. února • 12:24

Za sociku trava zelenejsi, holky vernejsi, nebe modrejsi. A lidi nevdecny tak,ze ten raj nechteli. :-P

your.god
2. února • 21:33

A proto rezident Havel uklidňoval lidi z tribuny slovy: Nemusíte se ničeho bát, nikdo tady nechce bourat socialismus a instalovat kapitalismus" Já si to pamatuju. A jeho tehdejší proslovy se dají dohledat. Zatím.

jogurt
3. února • 10:58

Moudrá slova, kdyby řekl pravdu, tak polovina lidí, co jim komunisti letitou progadandou vypatlali hlavy, by odešla chránit soudruhy před kontrarevolucí. Havel to pohnojil až později, ale tohle udělal správně.

pes
2. února • 12:02

co jsem na světě - a už je to víc jak čtyři desítky let, nikdy jsem neslyšel tomuto skútru říkat jinak než prase... 501 nebo 502 nikdy, leda čezeta skútr. strčte si ty svoje sladkobolné vzpomínky na socialismus víte kam, milý Karlíku.

Karel
2. února • 12:32

Tak to jsme každý asi žili někde jinde....

vladimír Plocek Teplice
4. února • 14:15

Vážený pane, jako dnes sedmdesátiletý pamětník nevím kde jste vzal název prase. Vím že to byl skútr číza, nebo jen čezeta a že jsme na něj byli hrdi, protože na rozdíl od italské Vespy to byl vynikající stroj větší velikosti,. se kterým se dalo i cestovat. O ochranně před špatným počasím ani nemluvě. A do dnes na setkání veteránů nepůsobí nijak staromilně, i když dnešní skútry jsou vizuálně i výkonem někde jinde.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
Zelí
6. února • 15:47

Mohu Vás uklidnit, u nás se prase říkalo autu s rypákem a to bylo a je bmw. Souhlasím s názorem, že to je místo od místa. Dřív nebyl internet, takže to názvosloví bylo hodně místně zapouzdřené.

Ivo
2. února • 9:56

To bude asi regionálně, U nás se tomu prase říkalo, ale můžu Vás uklidnit, nebylo to míněno pejorativně , spíš tak po česku šibalsky .

Phoenix
2. února • 8:52

Teta prase měla. Se svými více než 90 kily ho chudáka často musela do kopce potlačit, protože jí už stařeček neuvezl :-) Ale vždycky mě svezení fascinovalo :-)

older
5. února • 14:00

Mám také s tímto strojem zkušenosti. Neměl rád kopce a protože motor byl špatně chlazen, rychle se přehříval.

jaroš
2. února • 11:35

;-) moje teta,shodou okolností tento skůtr také měla a s manželem na něm jezdili na dovolené,viděl jsem fotoky (jugoslávie,balt,maďarsko a dokonce španělsko).lidi byli tenkrát trochu jiní a možná jim něco můžeme i závidět,protože neřešili blbosti co se řeší dnes a dokázali se přizpůsobit tomu co mají ....u nás jsme "praseti"říkali prostě skůtr, nebo pětsetjednička.dvojka).jízda na něm je sice trochu svérázná ale vzhledově je krásný a na svou dobu technicky super...

Zdeněk
4. února • 1:54

Ahoj. Přesně jak píšeš. Žádný prase....

Zdeněk
4. února • 1:45

Ahoj. Přesně jak píšeš. Žádný prase....

Sinuhet
3. února • 18:07

Mí prarodiče kdysi vzali Škodu 100MB, vyměnili pár peněz, koupili mapy a řízky, a jali se vyrazit do Jugošky. Bez dálnic, znalosti jazyka, mobilních telefonů nebo GPS, navíc s autem, se kterým lidé dodnes jezdí "dobrodužné výpravy".
Výprava by vydala na cestopis (staří lidé rádi vypráví a přehání), nicméně dneska se ti samí lidé bojí odjet kamkoli z domu, protože stáří.Já si upřímně nedokážu v dnešní době takovou akci představit. Když někam jedu, tak s aktuálním (relativně mnohem spolehlivějším, byť hůře opravitelným) autem, mobilem s navigací, platební kartou, a po dálnici. Umím anglicky, všude jinde taky umí anglicky, takže pohoda.Na jednu stranu byli lidé dřív asi o dost samostatnější, na druhou stranu také vlídnější. Prarodičům po cestě tam, zpátky, i během pobytu, několikrát někdo místní hodně pomohl, a je ani nenapadlo riziko okradení, únosu, znásilnění...

Antiautomat
2. února • 8:25

...takze suma sumarum, o polstorocie neskor, teda aspon co sa tyka uzivatelskej stranky, klesol dojazd a pribudla nutnost dlheho nabijania. No to teda *dobro dosli*! Na tu dobu naozaj vynikajuci pocin. Manet detto.
Klobuk dole pred tymi, ktori to dokazali v tych casoch.

Doporučujeme

Články odjinud