Britský projekt raketového vozu, který by měl pokořit hranici 1000 mil za hodinu, zažívá finanční problémy.
Pokud jste fanoušky nejrůznějších rychlostních rekordů, určitě vám neunikl projekt raketového vozu Bloodhound SSC, který si za cíl klade prolomení hranice 1000 mil za hodinu. K realizaci pokusu o rychlost mělo dojít letos, ovšem podle slov Richarda Nobleho, ředitele Bloodhnound SSC, se celý projekt dostal do finančních potíží a momentálně čeká na finance od nových sponzorů. Kromě financí se nedaří ani na poli technickém, jelikož zkonstruovaný monopost je těžší, než se čekalo, tudíž raketové motory nemají požadovaný tah.
„Náš tým inženýrů je velmi opatrný a nechce nic ponechat náhodě. Až budeme v poušti zkoušet překonat metu 1000 mph, musíme si být motorem jistí“ uvedl Noble. „Momentální zpoždění však nemůže ovlivnit naše cíle a rok 2017 se skutečně stane pro projekt Bloodhound SSC milníkem. Jsme odhodláni se příští rok pokusit rekord zlomit,“ dodal na závěr rozhovoru pro stanici BBC.
Letos je naplánováno několik testů v rychlostech okolo 200 mph a vůz je prý téměř kompletně připraven. Jak vypadá kokpit, kde bude sedět držitel současného rychlostního rekordu Andy Green, si můžete prohlédnout pod článkem v přiloženém videu.
Navrhnout a zkonstruovat takovéto „pracoviště“ zabralo více než 10 tisíc hodin, přičemž kokpit samotný váží 200 kg a je připevněn přímo na kovovou konstrukci, tvořící páteř raketového vozu.
Titanový volant je jedním z mnoha prvků, jenž byl vytisknut na 3D tiskárně a je přizpůsoben přesně tvaru rukou a prstů pilota. Množství digitálních přístrojů zobrazuje takové informace, jako například rychlost, a to v mph i Mach, přetížení a další. Kromě toho je kokpit vybaven také unikátními analogovými ukazateli Rolex, které byly testovány na podmínky při rychlosti 1000 mil za hodinu.
Na zakázku vyrobené čelní sklo je silnější, než u stíhacího letounu a vydrží náraz kilogramového ptáka v rychlosti 900 mph. Kokpit je navíc chráněn brněním, které má za úkol chránit před odletujícími kamínky.
Green Bloodhound SSC obsluhuje prostřednictvím dvou pedálů, stejně jako v běžném voze se samočinnou převodovkou. Pravý ovládá proudový motor EJ200, který pohání stíhací letoun Eurofighter Typhoon, třebaže v jeho případě dva vedle sebe, a hybridní raketový motor. Levý pedál ovládá brzdy, které však tvoří pouze jedno procento brzdní síly. Navíc začínají brzdit až v rychlosti menší, než 200 mph.
Green bude mít na hlavě speciální helmu s dýchacím přístrojem. Ta se v takových rychlostech a při očekávaném přetížení bude hodit.
Pokud se rychlostní rekord neuskuteční ani v roce 2018, bude celý projekt nejspíše odsouzen k zániku, protože nejen fanoušci, ale i sponzoři začínají být poněkud nervózní. Tak držme všichni palce a příští rok se uvidí…