Poprvé jsme po českých silnicích pořádně protáhli nový Saab 9-5. Jak mu svědčí zdejší vzdušný prostor? Zjistěte to s námi.
Kapitoly článku:
Někteří z vás si možná všimli, že jsem v poslední době přenechal svou aktivitu na poli testů nových aut spíše mým mladším kolegům, kteří projevují alespoň o něco větší pochopení pro vrtochy automobilek při konstrukci moderních vozů. Nová generace Saabu 9-5 je ale tak trochu ze staré školy, když se na příchod na trh začala připravovat již před několika léty do prodejů se dostává z mnoha důvodů s jistým zpožděním. A protože jsem její vývoj od začátku bedlivě sledoval, nenechal jsem si ujít příležitost ji poprvé vyzkoušet v prostředí našich kolejí a výmolů (dříve luhy a háje).
Možná se nyní ptáte, co mě na nové 9-5 tak zajímá, vždyť je to jen Insignia ze země sobů. To ale po věcné stránce není do značné míry pravda (k čemuž se ještě později několikrát vrátím), zárověn na tomto místě není špatné připomenout, že to byla právě 9-5, která byla na technických základech později představeného Opelu Insignia vyvinuta jako první. Jen rozhodnutí od zeleného stolu v detroitské kanceláři vedení koncernu General Motors způsobilo, že to nakonec byla Insignia, která s obdobnou technikou vyjela na silnice dříve.
Uvedení nové generace Saabu 9-5 na trh navíc dále zpozdily následky příběhu, který by snad nevymyslel ani Alfred Hitchcock. Ten je vám jistě dobře znám, pakliže jste uplynulé dva roky nestrávili v komatu, nebo na Borech. Na jeho šťastném konci ale stojí samostatný Saab v rukou holandského Spykeru a div ne pohrobek jménem 9-5 v blyštivé zbroji, připraven pobít mečem své techniky marketingem vyhnanou image Audi, povadlé svalstvo BMW a pokulhávající kvalitu Mercedesu. Tedy alespoň takto nějak si to zřejmě představují v Trollhättanu.
Jak je to ve skutečnosti se dozvíte u nás. Tedy zatím alespoň z části, neboť švédskou novinku jsme měli k dispozici jen pár hodin, během nichž ani při nejlepší vůli nelze zjisit vše podstatné.
Půvabný design nestárne, zatím
Dámy a pánové, toto je ocel z Kiruny a Gällivare ve své nejněžnější podobě. Pravda, než se nová 9-5 dostala na trh, mohla v očích mnohých poněkud zestárnout, ale ač jsem vůz tento týden neviděl zdaleka poprvé, znovu mě svým zvláštním šarmem okouzlil.
Velmi se mi zamlouvají především zadní partie vozu, zejména pak řešení koncových světel. Ta jsou sama o sobě pojata značně netradičně, navíc jsou spojena jakýmsi světelným pásem, jenž je podtržen masivnější linkou z leštěného hliníku. Všimněte si prosím i elegantního zasazení koncovek výfuku do spodních partií nárazníku, mezi nimiž naleznete další, tentokrát červený světelný pás.
Přední partie už tak originální nejsou, když jsou na jednu stranu sympaticky saabovské, na druhou stranu připomenou nepovedenou poslední inkarnaci předchozí 9-5, která jako by se stavila u vizážisty Felixe Holzmana. Boční profil ve stylu tanku nemusí být po chuti každému, ale ani ten rozhodně není fádní.
Určitě nic nezměním na tom, zda se zrovna vám pojetí nové 9-5 líbí, nebo ne, ale dovolte mi říci, že já jsem v něm zalíbení našel. Pozitivně vnímám i to, že vůz přes své vskutku mohutné rozměry (na délku měří přes 5 metrů) působí lehkým, kompaktním dojmem.
Pojďme se ale raději podívat do interiéru, který skýtá pár zajímavých zjištění.
Kvalitou ani výbavou nestrádá
Úkolem Saabu 9-5 je postavit se vcelku etablované konkurenci, navíc za situace, kdy řada zákazníků bude trpět vůči švédské značce přirozenou nedůvěrou. Inu, nelze zapřít fakt, že ještě před 10 měsíci jsme jako téměř o hotové věci psali o jejím brzkém zániku.
Tato situace je pro Saab jistě nelehká, minimálně po nasednutí do jeho nejnovějšího modelu ale není příliš znát, že by vedle svých zejména německých souputníků jakkoli strádala. Ano, řešení interiéru 9-5 na první pohled připomene Isignii, kvalitou je však (tedy alespoň zánovní testovací vozy tak působily...) v úplně jiné dimenzi než německá „vrzna” a i v řadě detailů objevíme spíše „saabí” řešení.
Vedle kvality ale zaujme 9-5 i nabídkou příplatkové výbavy, která skýtá pro mě nečekané množství prvků. Testovaný vůz, k jehož specifikaci se ještě dostanu, byl navíc napěchován snad vším možným a pocit z něj byl opravdu příjemný. Nejsem zrovna nadšený příznivce stovky kilogramů vážících nesmyslů, které posouvají vámi vysněný vůz všemi možnými směry, jen ne blíže k Autu s velkým A, ale existují prvky, které jsou ve voze této třídy zkrátka příjemné. Za všechny na tomto místě zmíním ventilovaná sedadla, head-up displej (dá se to nějak přeložit do češtiny?), špičkový audiosystém harman-kardon nebo palubní systém s ovládaním možným přes dotykový displej i klasická tlačítka. Potěší ale i samozřejmosti jako velmi příjemně vyhlížející přístrojová deska s velkým multifunkčním displejem uprostřed, který umí zobrazovat aktuální rychlost v prostředí klasického leteckého výškoměru. Dnes už trochu „profláklé”, ale pořád dobré.
Důležité také je, že uvnitř 9-5 je skutečně hodně místa, což dnes ani ve vyšších třídách vozů (proboha jistě, krom Škody Superb...) není samozřejmostí. Vepředu je tolik místa a rozsah nastavení předních sedadel je tak obrovský, že jsem i se svými dvěma metry výšky měl sedadlo posunuté o pěkný kus kupředu od nejzazší polohy. Vzadu pak zůstával dostatek prostoru pro dalšího hypertrofovaného jedince.
Ačkoli je má „provozní” zkušenost s 9-5 relativně omezená, nezdá se mi v tuto chvíli, že by v ní i velmi náročnému zákazníkovi mohlo v jakémkoli smyslu něco zásadního scházet. Jak to všechno ale funguje v provozu?
Saab je původem švédská automobilka. Saab byl divizí firmy Svenska Aeroplan vyrábějící zbraně. Ta vznikla v roce 1937 a první automobil opustil linku v roce 1944. V roce 1969 se Saab spojil se značkou Scania.
Momentálně Saab vlastní společnost National Electric Vehicles Sweden, ale nemá právo užívat jméno a logo Saabu, proto se vozidla od roku 2012 již nevyrábí.