První česká nabíječka Tesla Supercharger bude v Praze na Vídeňské

A co takhle "skladování elektřiny" ve vodíku, někde jsem o tom četl, myslím tady:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Palivový_článek...

Píše se tam: Skladování vodíku naráží na těsnost nádrží.
A o kousek dál: Skladování vodíku řeší skladování elektřiny.
To jde moc pěkně dohromady, že? :-)

Jedná se o dlouhodobé skladování. Otázka času a je to vyřešeno.
Myslím, že u aut dlouhodobé skladování nikdo nepotřebuje. :-)

A jak myslíte, že se ten únik vyřeší? Vodík má tak malé molekuly, že projdou každým těsněním.
U aut únik opravdu až tak podstatný není, ale u takové čerpací stanice už se to musí brát v úvahu a řešit. A v případě skladování vodíku coby ukládání přebytečné elektřiny obzvlášť.
Například kapalný skladovaný vodík se dokonce musí řízeně odpouštět, aby nádrž nabakla. Ztráty 3 % denně. Je to málo, nebo hodně? V podstatě to ale znamená, že se vodík opravdu dlouhodobě skladovat nedá.
Ono to s vodíkem není tak jednoduché, jak to vypadá, když si člověk zrovna čte článěk o novém autě na vodík některé automobilky.
http://technet.idnes.cz/jak-se-vyrabi-palivo-budo... ...

Díky za odkaz, rád jsem si ho přečetl, ale ten článek je 8 let starý, myslím, že technologie od té doby už zase pokročila. Jen na okraj, 3% denně jsou odpařené, dále stlačované a zpětně využitelné, jak píší, to není únik skrze obal skladovací nádoby. Ten bude asi o dost menší? Samozřejmě je to na úkor celkové účinnosti.

Potřeba neustálého nákladného recyklování odpařeného a přepuštěného vodíku dělá z dlouhodobého skladování vodíku dost neefektivní podnik.
Nejlepší je vodík douhodobě neskladovat a vyrábět ho rovnou pro přímou spotřebu. Jenže tím mizí jedna z hlavních výhod vodíku jako formy skladování přebytečné elektřiny.
Skrz obal nádoby nejspíš žádný unik není. Únik je mezi těsněním a něčím (obalem, ventilem, vedením...), protože pórovitost a hrubost materiálů je větší než molekuly vodíku. A tomu ještě napomáhá ten obrovský tlak vodíku.

Myslíte, že max. 5 barů u kapalného vodíku je obrovský tlak?
http://technet.idnes.cz/jak-se-vyrabi-palivo-budo... ...

To pletete dohromady dvě různé situace.
1. kapalný vodík, tam je opravdu jen těch 5 atmosfér, ale zase teplota -250 °C. Tam je únik odpouštěním odpařeného vodíku.
2. stlačený plynný vodík. Tam je tlak stovek atmosfér, který napomáhá ochotě vodíku nedělat si hlavu s nějakými těsněními.
Například současná Toyota Mirai má v nádrži vodík pod tlakem 700! atmosfér. Takový tlak tedy musí být i v zásobnících na čerpačkách. Obrovský tlak, který máte i za sedadlem v autě. Příjemná představa.

Samozřejmě, že jsou to dvě z několika možností. Nepátral jsem po tom, kterou možnost využívají vodíková auta od Toyoty, ale z logiky věci vyplývá, že třeba u takového Hyundai Tucson (ix35) Fuell Cell, který na jedno tankování ujede cca 600-700 km a nevidím za ním tahat cisternu, tak nejspíš používá kapalný vodík, který má podobně nízký tlak jako u fosilních paliv LPG, CNG.

Kapalný vodík v autě používat přece nejde. Kapalný vodík není plyn v zapalovači :-)
Prostě tam ta nádrž někde je. Plyn má pod určitým tlakem určitý objem. Fyziku obejít nejde, opravdu.
V takhle velkém autě bude pro 700 km potřeba nějakých 10 kg vodíku, tedy nádrž odhadem velikosti 300 litrů. Ale spíš ještě větší.
http://www.h2bus.cz/skladovani-vodiku...

Fyziku opravdu obejít nelze. Zkapalněním vodíku se zvýší hustota a může se ho do menšího objemu "nacpat" víc, při současně menším tlaku, ale musí se chladit na 20 K.

A smím se zeptat jak chcete nádrž v autě ochlazovat na -250 °C?
A to jsem taktně přešel otázku jak udržovat nádrže na čerpačkách na teplotě -250 °C a jak tekutý vodík bezpečně přepravovat a rozvážet.

Fantomasi, je to marný... tenhle boj asi nevyhrajeme.

Asi ne. Pro některé lidi je svět jednoduchý a snadný. Elektřina je v zásuvce, stačí si jen brát :-)

Trefa vedle. Elektřina se mě týká osobně, většinu mého života. Vím docela obstojně jak ji krotit a využívat. Ale právě to ještě neznamená, že budu její fanatický obdivovatel třeba u aut.

http://21stoleti.cz/2007/05/19/jezdili-jsme-s... ... Článek je sice hodně starý, ale pro seznámení s problematikou, myslím, stačí. Čerpací stanice na kapalný vodík již existují.

Proč by nešel použít kapalný vodík v autě?
http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/4... ...
Je to starý článek, dnes jsme zase dál...
Nepleťte si autobus s osobákem, na střechu autobusu se vejde dost láhví s vodíkem, ale do osobáku, který ujede tolik km?
Samozřejmě, že ten kapalný se před použitím v palivovém článku zplynuje, stejně jako pro použití v "konvenčním" spalovacím motoru.

No vždyť i v tom odkazu to popisujou - kvůli teplotě. Nic tak chladného v autě neudržíte a pak vám to buď bouchne, nebo to musíte vypustit (a přitom opět dávat sakra majzla, aby vám to nebouchlo). Tohle vám nikdo do auta ani nepovolí, ani si to nikdo svéprávný dobrovolně do auta nedá. To že to někdo experimentálně zkusil neznamená vůbec nic.

Nic takového tam nepíší, nevím kde jste to četl. Píší tam " Nádrže, které byly dosud k dispozici, mohly vydržet bez odpouštění par vodíku maximálně 3 - 4 dny. Nádrž, kterou nyní vyvinuli v LLNL, ale podle zprávy prokázala, že bez jakéhokoli odpouštění vodíku vydrží 6 dní. Tato doba by mohla být zřejmě zvýšena i na 15 dní."

Jo, úžasné výsledky :-)
Vy byste si to do auta dal?

V budoucnu proč ne? V současnosti nevím jak to mají automobilky vyřešené, určitě mnohem lépe. Způsobů je více, jen detailnějších informací je málo.

Jak se dívám, ten Hyundai spotřebuje 9,5 g vodíku na 1 km, tedy 950 g na 100 km, zaohrouhleně 1 kg. Dojezd "až" 594 km, takže má nádrže na maximálně 6 kg vodíku, což je těch 200 litrů objemu, jak už jsem psal výš.

Zapomněl jsem, tlak vodíku je těch 700 atmosfér, to je zřejmě současný technologický standard.

Teď jsem našel, že pro ujetí 500 km je potřeba nějakých 6 kg vodíku. To při tlaku 700 atm představuje nádrž objemu 200 litrů a hmotnosti asi 150 kg.
Jaké nádrže by asi musely být na čerpačkách, pokud by se vodíková auta masově rozšířila?
Jinak zajímavá je také informace, že na výrobu 1 kg vodíku elektrolýzou se vyplácá 60 kWh elektřiny (třikrát víc, než spotřebuje elektromobil)
A na stlačení či zkapalnění vodíku se vyplácá až 40 % energie v něm uložené.

Jestli počítám dobře, tak pokud by čerpačka měla uloženo 1000 kg vodíku stlačeného na 700 atmosfér, musela by mít nádrže o objemu nějakých 35 m3. To jistě nepůjde v celku, takže to nejspíš bude mnoho menších nádrží. To asi moc levné ani jednoduché nebude.

Na kolik foukáš pneumatiky auta? Dva a půl bar maximálně... a ubezpečuju tě, že to je dost velký tlak. Dřív se párkrát na vojně stalo, že neschopného záklaďáka, který byl líný si dát přezouvanou pneumatiku do rámu, zabil pojistný kruh, který tam byl. A teď si vezmi dvojnásobný tlak... je ti to fakt málo?

Málo, v porovnání se skladováním vodíku v plynném stavu běžně 350-700 bar. ;-)

Nejsem tu od toho, abych něco vymýšlel. Asi je to dostatečně vymyšleno, když už se tato auta sériově vyrábějí, ne?
Jsem v této oblasti laik a hlouběji jsem se o vodíkový pohon nezajímal, ale akumulátory taky nejsou všechno - ztráty při nabíjení, samovybíjení, životnost, hmotnost, objem, ekologie při výrobě a likvidaci, účinnost nabíjení, atd.

Víš, proč se tak moc tlačí na vodík? Protože jde snáze vysoce zdanit, na rozdíl od samotné elektřiny.
Účinnost nabíjecích a vybíjecích cyklů s každým rokem roste, stejně jako schopnosti rychlonabíjení a kapacity akumulátorů. Ale energie uložená ve vodíku je neměnná, účinnost toho druhu pohonu se už moc vyvíjet nebude.
O životnosti akumulátorů by mohli vyprávět majitelé Toyot Prius, kteří si kupují nové a nové verze auta, s akumulátory problémy nemají a není problém ta auta následně prodat dál.

Daně neřeším, protože ty se dají kdykoliv měnit, přizpůsobit tak, aby to bylo pro stát vždy výhodné...
Můj primární příspěvek se týkal nepraktičnosti provozu - času nabíjení klasických elektromobilů. Pokud se nebude dát dobít na plnou kapacitu během 2.-3. minut, což u současných akumulátorů nikdy nenastane, musel by někdo vymyslet úplně jiný typ aku, tak vodík bude mít sakra výhodu. Myslím, že akumulátor v porovnání s palivovým článkem má a vždy bude mít víc nevýhod. A když jsi nakousl životnost aku, tak palivový článek by ji měl mít, myslím, neomezenou. Jakou má akumulátor? Nemám co dál dodat.

Nesrovnávej aku v autě s třeba mobilem či notebookem, konstrukce jsou zcela odlišné, i když je to taky Li-Ion akumulátor. Typický akumulátor v Priusu zvládne deset let každodenního provozu a pořád si uchová přes 80% kapacity. V mobilu máš po deseti letech prakticky nulu. Palivový článek se taky po letech musí vyměnit, jak jsi sám nakonec zjistil.
Já se v tom pár let hrabal, takže stále vím své, i když už to z profesionálního hlediska tak moc nestuduju.

Je to možné, ale k tématu o rychlosti nabíjení. V tomto ohledu má jakýkoli akumulátor hodně omezené možnosti. Klasický elektromobil bude pro mne, a asi pro většinu lidí, vždy nekomfortní zboží.

To "vždy" je dost silné slovo... zejména v situaci, kdy během pár let elektromobily udělaly poměrně velký skok.

Ten "skok" je taky dost silné slovo. Budu se opakovat, ale věřím, že v nejbližší budoucnosti nikdo nevymyslí jak nabít aku v elektromobilu pro ujetí alespoň 600 a více km během 2.-3. min. Jakýkoliv delší čas je obtěžující, nekomfortní. Určitě nelze narvat do jakéhokoli aku výkon několika desítek, možná stovek kW v řádu desítek sekund, ten by jistě explodoval, přinejmenším by se "uvařil".

Lidi jsou dnes neuvěřitelně rozmazlení a zhýčkaní. Svoje auto nutně potřebují natankovat okamžitě, protože jinak je to obtěžuje. A celý večer pak prosedí u televize.

A co takhle uprostřed (nejen) dlouhé jízdy, když dojde el. energie? Nemíním trávit spoustu času zevlováním u nabíječky, nebo v lepším případě v kavárně, když třeba zrovna někam spěchám. Zpátky na stromy...To ani zadarmo. To už můžeme rovnou zase jezdit na koních. ;-)

Tak prostě svoje ježdění přizpůsobíte režimu nabíjení a dojezdu. Já vím, vás to obtěžuje.

Obtěžovalo by, kdybych si takové auto pořídil, což se nikdy naštěstí nestane. Abych se neustále staral o dojezd a stresoval kde a jak dlouho budu nabíjet, je pro mne nepředstavitelné. A abych si třeba na cestu na dovolenou, delší jak 800 km, kvůli tomu půjčoval cizí auto s jiným pohonem, by se mi fakt nechtělo.

Najdi a přečti si jeden výborný článek o jednom milém pánovi z Rožnova p.R., který je jeden z prvních lidí (ne-li první?), který si pořídil Teslu a rozhodl se s ní udělat výlet/dovolenou po Evropě. Čeho jsem si všiml je, že lidé, kteří si pořizují elektromobily to ani snad nedělají kvůli ekologii, jako kvůli tomu jací to jsou blázni do technologií. Opravdu ten článek doporučuji....žádné honění, žádný stres, pohoda, klídek, plánování nabíjení a vlastně celé dovolené....kdyby se nepodařilo najít napiš.

Díky za tip, to je počteníčko, úžasná, nádherná dovolená :-D Tesla by mi musela ještě platit. Bez dalšího komentáře ;-)

Beru zpět, zapátral jsem a zjistil, že životnost palivových článků je taky omezená. Říkám, jsem laik a o vodík jsem se nikdy dopodrobna nezajímal, řeším hlavně praktičnost tankování/dobíjení.

Takže životnost palivových článků u aut se prý pohybuje okolo 600 000 km.

Dostatečně vymyšleno ? Asi tak na stejné úrovni jako je rozšířenost vodíku v praxi.

Viz odkazy... Samozřejmě u nás je to jen otázka času.
K tématu - IMHO chtěl jsem jen naznačit směr, kudy se v blízké budoucnosti bude ubírat ekologická autodoprava. A praktičnost by v tom měla hrát významnou roli. Určitě lidé nebudou chtít trávit spoustu času čekáním na dobití akumulátorů. Já tedy určitě ne.