Kapitoly článku:
Tlakové ostřikovače předních světel nebyly před čtyřiceti lety rozhodně běžným prvkem výbavy, stejně jako tónovaná skla, ta boční ve dveřích navíc ovládaly elektromotorky. Jenže ostrá 911 nepostrádala už z výroby ani klimatizaci a kůži čalouněnou dvojici anatomických sedaček. Zadní místa byla sice vybavena bezpečnostními pásy, ale spíše sloužila pro odložení drobných zavazadel. Topení mělo samočinnou regulaci a čelní i zadní skla byla vyhřívaná, o ukazatele rychlosti a otáček se starala elektronika, nikoli už klasická mechanika.
V roce 1977 dostalo Turbo motor převrtaný na 3,3 litru; díky tomu vzrostl jeho výkon na rovných 300 koní
Cestu ukazovala světla i mlhovky s halogenovými žárovkami H4 a pohodu „na palubě“ zpříjemňovala hudba z magnetofonových kazet, pokud posádka zrovna nechtěla poslouchat bublání boxeru a jekot turba za zády.
A ještě jedna perlička, na americkém trhu se auto v původním provedení nabízelo jako Porsche Turbo Carrera, bez jakéhokoli číselného označení. Proč Carrera? Mexiko není od USA přece geograficky daleko.
Postupné vylepšování
Turbo se neubránilo ani závodnímu nasazení. Daleko slavnější než přímo odvozený typ 934 s až 410 kW je ovšem brutálně modifikovaný 935. Ten to dotáhl k absolutnímu vítězství v Le Mans 1979, za volantem se střídali Klaus Ludwig a američtí bratři Don a Bill Whittingtonové. Agregáty převrtané na 3,1 l měly ve finále i 626 kW, tedy 850 koní.
Pohled do motorového prostoru a do útrob modernizovaného Turba (1977)
U sériové verze následovaly postupné úpravy a cizelace. Ty největší proběhly v říjnu 1977, kdy byl objem plochého šestiválce zvýšen k hranici 3,3 l (přesně 3299 cm3). Změnily se oba základní parametry, vrtání z 95 na 97 mm, zdvih pak ze 70,4 na 74,4 mm. Stoupla i komprese ze 6,5 na 7,0 a výkon se ustálil na rovných 300 koních (221 kW) v 5500 otáčkách.
Turbodmychadlo dostalo mezichladič stlačeného vzduchu, dosud se bez něj muselo obejít. Stále jen čtyřstupňová převodovka přenášela 430 N.m/4000 min-1. Brzdová soustava byla kompletně převzata ze závodní devětsetsedmnáctky, od té doby se montovaly širší pneumatiky a také zadní křídlo prošlo aerodynamickou optimalizací. Podle továrních údajů vážilo nové Turbo ale už 1325 kg, jelo 260 km/h a mírně se zhoršilo ve zrychlení na stovku ( 5,4 s).
Designová ikona 80. let: Porsche Turbo „Flachbau“ z dílen Porsche Exclusive
Bílý prototyp otevřeného Turba Porsche prezentovalo ve Frankfurtu 1981. Jenže na sériovou verzi s přeplňováním a látkovou střechou si zákaznici museli počkat dalších šest let. Na rozdíl od něj postrádala jednu technickou vychytávku, studie z IAA byla totiž čtyřkolkou!
Flatnose i Targa
O unikátní kousky zakázkových kupé se zase postarala divize Exclusive a neměli bychom zapomínat ani na modely s plochou přídí dodávané od září 1986, po dalších dvanácti měsících přišly na řadu i kabriolety s efektními a tehdy módními výklopnými světly. Oficiálně jim automobilka říkala německy „Flachbau“, v angličtině se pro ně používají výrazy „Flatnose“ a „Slantnose“ (plochý, případně šikmý nos).
Mnohdy se používaly i odkryté větrací mřížky na zadních blatnících. Nabídka karosářských variant 930 Turbo se už v březnu 1987 rozrostla o třetí: Targu, těch ale postavili pouze 297 exemplářů, je tedy opravdu raritní. Své fanoušky si našel i samotný svalnatý vzhled, takže už počínaje čtyřiaosmdesátým rokem byla schopna automobilka dodat i „obyčejné“ 911 v tzv. Turbo-Looku.
Ploché přídě s výklopnými světly se nakonec dočkalo i Turbo Cabriolet
Zajímavé je to, že Turba mělo původně vzniknout dohromady jen zhruba pět stovek kusů, s vyšším odbytem se dopředu vůbec nepočítalo. Pro homologaci ve skupině 4 jich Porsche koneckonců potřebovalo jen 400. Nakonec o ně byl však takový zájem, že jich za čtrnáct let, do července 1989 vyrobilo a prodalo dohromady přes dvacet tisíc. Slušný základ úspěchu, ne? V úplně posledním modelovém roce se navíc začaly konečně montovat pětistupňové převodovky.