Kapitoly článku:
Konečně GT pro české silnice
Pokud jste už někde slyšeli, že 407 Coupé je hlavně výborné auto na rychlé přesuny, určitě jste se nepřeslechli. A já k tomu přidám, že jde o i výborné granturismo pro české silnice. Již kdysi jsem rádoby vtipně poznamenal, že zatímco Mercedes vyrobil v podobě modelu CLS „čtyřdvéŕové kupé“, pak Peugeot udělal z 407 Coupé „dvoudvéřový sedan“. To nezní tak pěkně jako u Mercedesu, je ale třeba říci, že 407C má spíše charakter sedanu vyšší třídy, jízda v něm je úplně jiná než v běžné čtyřistasedmě. Coupé zkrátka není sporťák, může na vás tak působit, ale Peugeot z něj sporťák udělat nechtěl, neudělal a upřímně ani udělat nemohl. Už jen pohotovostní hmotnost krutých 1799 kg jasně říká, že toto je velké GT a ne malý, mrštný vůz.
I udávaná a naměřená dynamika svědčí o tom, že nepůjde o objekt zájmu sportovních řidičů toužících trhat rekordy na okruhu. Ale vadí to? Mě tedy ani náhodou, právě opačné naladění dělá z Coupé neuvěřitelně vhodný vůz pro běžné silnice.
Zavazadlovému prostoru se u kupé více věnovat nebudeme. Je tu, má 400 litrů a "sedanovitý" vstupní otvor.
Testovaný model měl motor, převodovku a hlavně podvozek (tedy přesněji řečeno systém odpružení) pocházející z modelu 607 a minimálně komfortem jízdy se kupé větší šestsetsedmě blížilo. Přitom si ale ponechalo více obratnosti a lehkosti, určitě více, než byste od jeden a třičtvrtě tuny vážícího vozu s metrovým převisy před přední i za zadní nápravou očekávali. Adaptivní podvozek AMVAR umožňuje nastavení charakteristiky tlumičů mezi standardním a sportovním režimem, ale jedná se spíše o režimy hodně komfortní a komfortní. Tím nechci říci, že by 407 Coupé byla nějaká francouzská bačkora kolébající se v nejistotě mezi zatáčkami, to ani náhodou. Nabízí v obou režimech dostatek jistoty, zároveň ale v obou skvěle filtruje neduhy silnic, kterých je v ČR více než dost.
Zrychlení:
- 0-100 km/h: 8,9 s
- 0-160 km/h: 21,6 s
- 0-200 km/h: 41,7 s
Pružnost:
- 60-100 km/h s postupným řazením: 5,1 s (2.-.3. rychlostní stupeň)
- 60-120 km/h s postupným řazením: 8,5 s (2.-4.)
- 80-120 km/h s postupným řazením: 6,2 s (3.-4.)
- 80-140 km/h s postupným řazením: 9,9 s (3.-4.)
Maximální rychlosti na převodové stupně:
- 1. st. - 41
- 2. st. - 77
- 3. st. - 117
- 4. st. - 156
- 5. st. - 206
Převody:
- 40: 2 - 2400; 3 - 1550;
- 60: 2 - 3600; 3 - 2350; 4 - 1700;
- 80: 3 - 3150; 4 - 2300; 5 - 1700; 6 - 1350
- 100: 3 - 3900; 4 - 2850; 5 - 2100; 6 - 1700
- 120: 4 - 3400; 5 - 2550; 6 - 2050
- 140: 4 - 4000; 5 - 3000; 6 - 2400
- 160: 5 - 3400; 6 - 2700
- 180: 5 - 3850; 6 - 3050
Ovladatelnost vozu je průměrná, ale více komunikativnosti by třeba u řízení znamenalo méně komfortu a to by se k vozu nehodilo. Brzdy neměly optimální výdrž při opakovaném brzdění z rychlostí přes 200 km/h, ale spíše než vadnutím se projevovaly nepříjemným hučením a neklidem. Někdo zřejmě při předchozích testech trochu pocuchal kotouče. Co je však nečekaně dobré je trakce. Předokolka s 204 koňmi, to bývá vždy problém, Coupé jej ale nedávalo příliš znát. Dost možná je to 235 mm širokými pneu Pirelli Pzero Nero na přední nápravě, ale více bych vsázel na automat a jemnější průběh výkonu, které zbavují přední osu prudkých nárůstů výkonu, které jsou pro optimální trakci největší hrozbou.
Nejvíce na mě ale zapůsobily neunavující přesuny na libovolné vzdálenosti po libovolných cestách. S vozem jsem převážně jezdit po standardních českých silnicích a musel bych hodně pátrat v paměti, abych si vzpomněl na jiný vůz této třídy, který by byl schopen alespoň se srovnatelným komfortem tak rychlých přesunl po tak mizerných površích. Je to v dobrém podvozku, je to v jen průměrně komunkativním řízení a je to ve špičkovém akustickém komfortu.
Ticho léčí
O luxusním projevu motoru již byla řeč. Rovněž podvozek filtruje nerovnosti nejen v podobě malého přenosu vibraci, ale je i zvukově velmi solidně odhlučněn. To ale není vše, Peugeot si nechal ještě jedno velké eso v rukávu a tím je odstínění od aerodynamického hluku. Již v prvních dojmech ze svezení kupátkem jsem zmiňoval, že aerodynamický svist v interiéru je velmi, velmi malý. Po delší zkušneosti bych řekl, že je dokonce extrémně malý. A to zvláště když uvážíme, že vůz ma jako správné kupé bezrámová okna dveří, která jsou nezřídka zabijákem akustického komfortu.
Bezrámové dveře budou milovníky akustické pohody strašit, Peugeot si s nimi ale poradil na výbornou --- Pár detailů z interiéru.
Nic takového 407C nepotkalo, aerodynamický hluk je naopak ještě menší než u sedanu či kombíku (kde je rovněž malý) a spolu s odstíněným od dalších zmíněných zvukových neduhů velmi potlačuje subjektivní vnímání rychlosti. Když jsem s vozem urážel první desítky kilometrů po dálnici, měl jsem pocit, že prostě nejede. Ale to jen do té chvíle, že jsem začal intenzivněji vnímat ručičku tachometru... Jet s vozem 200 km/h po dálnici je neuvěřitelně samozřejmé a situace se dramaticky nezmění ani při vystoupání rychlosti k maximu okolo 230 km/h . Peugeot zde odvedl fantastický kus práce, právě akustický komfot se velkou měrou podílí na „neúnavnosti“ jízdy a komfortu rychlých přesunů.
Na palubě přesto nemusí být nuda, určitě ne, když si pořídíte kvalitní audiosystém od JBL. Právě díky minimu okolního hluku si jeho kvalitní reprodukci užijete i při opravdu rychlé jízdě, a to nebývá obvyklé.
Spotřeba by mohla být nižší
Jednou z věcí, kterou od koupě dieselového motoru každý zákazník automaticky očekává, je i nízká spotřeba paliva. Ačkoli je to u vozů této cenové kategorie obvykle faktor druhotný a z hlediska celkových nákladů na provoz nepodstatný, malá radost u čerpací stanice jistě vykouzlí úsměv na tváři každého. Bohužel, jak je motor 2,7 HDi na špičce vším možným, spotřebou zůstává kdesi v průměru.
První extrém naznačí, že by to s 407 Coupé HDi mohlo být dobré, při mém klasickém mimoměstském economy runu (jistě jízda na spotřebu, ale povolenými rychlostmi, žádná kolona za zádí) si motor řekl o pouhých 5,2 litru nafty při průměrné rychlosti 83 km/h. To je nesporně výborné číslo. Druhý extrém ale říká, že nebude těžké, dostat spotřebu do úplně jiných hodnot, jízda na maximum znamenala hodnotu 21,3 litru na 100 km a to je na dvousetkoňový diesel opravdu hodně. Jistě na tom má velkou zásluhu hmotnost, ale každá akcelerace prostě žene průměrnou spotřebu hodně, hodně vysoko. Pokud se udržíte na uzdě, tj. pojedete s vozem jako beránci, můžete v kombinaci držet spotřebu pod osmi, mě se to podařilo za 7,8, jakmile ale občas předjedete, intenzivněji zrychlíte apod., připravte se na hodnotu mezi 11-12 litry jako průměr, se kterým dlouhodobě mnoho nenaděláte. Osobně jsem třeba při rychlých dálničních přesunech jezdil kolem 16-17 litrů. To již jistě nebyla jízda běžná, ale o něčem to svědčí, např. s BMW 330d je spotřeba při stejném stylu o cca 4 litry nižší a dynamika přitom vyšší.
Tyto partie se mi na Coupé opravdu líbí, a tak vás s nimi budu ještě jednou obtěžovat.
Nicméně buďme k 2,7 HDi objektivní, nezkusil jsem mnoho aut strřední třídy s takovou hmotností a automatickou převodovkou, což jsou faktory, které spotřebu nesporně zvyšují. Vlastně si vzpomenu na jediný, Audi A4 Avant 3,0 TDI quattro Tiptronic, který na tom se spotřebou nebyl o mnoho lépe a ani dynamika nevykazovala zásadně lepší hodnoty. 200 koní, skoro 2 tuny s trochou nákladu a automat prostě není nic, co by nahrávalo vysoké dynamice za nízké spotřeby.