Peugeot 208 bude jezdit na vzduch. Doslova

27 komentářů

Spekulace
11. září • 10:26

Na vzduch jezdí všechny auta se spalovacím motorem. Kdysi nám v autoškole říkali, že prý ideální poměr je 4 díly benzínu na 16 dílů vzduchu. Nebo třeba ve fyzice, že prý není problém dostat do motoru více benzínu, ale více vzduchu, a proto se používají turbodmychadla. Koneckonců z něčeho ty oxidy CO2 nebo NOx při spalování vznikat musí a bez vzdušného kyslíku zkrátka nevzniknou.
Určitý problém bude nejspíš zahřívání při stlačování plynu (vzduchu) a ochlazování při jeho vypouštění. Např. kdysi u CO2 bombiček k tzv. sifonové lahvi bylo v návodu upozornění, že při vypuštění plynu do lahve může dojít k přimrznutí. Zřejmě tedy bude nutné nějak zajistit, aby se takový vzduchový systém pohonu v provozu nepřehříval nebo naopak nezamrzal?

Vana666
11. září • 13:03

Čtyři díly benzínu na 16 dílů vzduchu ? Tak to jsi v autoškole asi moc nedával pozor.Jinak pokud si myslíš že současná auta jezdí na vzduch tak ho zkus u pumpy nafoukat do nádrže místo benzínu.

Spekulace
11. září • 16:24

Ten ideální poměr vzduch/palivo možná popletl ten instruktor autoškoly, co vysvětloval technickou údržbu a funkci sytiče u karburátoru (proto je před tím to slovíčko "prý")?
Benzín ani nafta bez kyslíku nehoří a potřebují proto nějaké směšování se vzduchem. A tak se jezdí nejen na PHM, ale i na (zatím nezdaněné) okysličovadlo ze vzduchu. Spalovací motory tak toho vzduchu spotřebují z hlediska objemu mnohem víc než benzínu či nafty nebo daní placených při každém tankování. ;-)

Vana666
11. září • 17:37

jo souhlas

Vana666
11. září • 13:26

... ale faktem je ani tenhle pežot na vzduch bez benzínu nepojede

PetrL
10. září • 15:03

Mě by zajímalo, jak to bude se zahříváním a následným ochlazováním celé soustavy a jaký vliv to bude mít na životnost celé soustavy. Případně o kolik se sníží účinnost celého procesu v závislosti na délce stání automobilu vlivem vychladnutí vzduchu v nádrži.

Vana666
10. září • 16:57

Zahřívat nebo ochlazovat by se měl jen samotný tlakový zásobník, což by na životnost soustavy asi nemělo mít dramatický vliv.
Ale co se týká účinnosti tam se asi vychladnutí projeví, tj. původně téměř adiabatické stlačení se změní na izotermické se zřetelnou ztrátou významné části původně naakumulované energie. Holt jednou uniklé teplo systém už nevyužije, jedině za předpokladu že by pracoval na velmi malý výkon aby se zásobník stihl zpátky ohřívat od okolí. Funkčně by ale takový slabý kers byl nejspíše k ničemu

Zelí
10. září • 13:02

V šedesátých letech vyráběla lokomotivka ČKD posunovací lokomotivu na stlačený vzduch. Byla na modro, nikoli na zeleno, to bylo asi to slabé místo.

Vana666
10. září • 13:39

Jo, tehdy ještě ekonomika provozu nikoho netrápila

Moje Jméno
9. září • 19:02

Nevím jak je to složité a spolehlivé z hlediska mechaniky. Nicméně myšlenka je naprosto geniální. Místo brzdných ztrát se vytvoří akumulovaná energie pro okamžik zrychlení, což je z hlediska spotřeby ten nejhorší okamžik.. Asi to bude výrobně i jednodušší než setrvačník "KERS", se kterým se po formulích popralo Volvo. Delší životnost brzd je příjemný přidružený efekt...

Vana666
10. září • 8:21

Ta "geniální myšlenka" akumulace energie ovšem není nic nového, běžně ji už dávno využívají prakticky všechny hybridy i čisté elektromobily

Moik
9. září • 17:17

To by mě zajímalo, jak daleko na ten vzduch ujede...200m?

Vana666
9. září • 17:48

Však se v článku píše že natlakování rekuperací trvá jen deset vteřin, takže i dojezd tomu bude zřejmě odpovídat

Fantomas
9. září • 20:05

Mě by zajímalo jak v reálu ta rekuperace funguje a pracuje. Je přece velký rozdíl mezi delším intenzivním brzděním a plynulou jízdou bez nějakých větších zabrzdění.
Jak to tedy funguje? To pokaždé když pustím pedál plynu se automaticky zapne tohle pumpování, nebo jak? A jak intenzivně to brzdí?

Mirek
9. září • 20:42

Nejspíš při sešlápnutí brzdového pedálu, podobně jako u hybridu. Pokud by to bylo za provozu, tak bys měl větší spotřebu pohonných hmot. Tím by se asi těžko chlubili.

Čendoslav
9. září • 17:44

Čistě na vzduch 500 m a pak 10 sekund natlakování...celkově to reálně po městě jede asi 60% vzdálenosti na vzduch...ovšem pořád je to ve fázi prototypu...

Moik
9. září • 19:11

No to by bylo dost slušný 500m, ale nechtěj po mě uvěřit, že to pojede 500m třeba 50kmh nebo 100m 80kmh a pak pustím plyn do úplného zastavení = třeba 10s a mám zas natlakováno na 500m....10s natlakování nemůže uložit dostatek energie.Myslím to má spíš sloužit víc jako pomocník při rozjezdech apod než že by se na to reálně dalo jet... nemyslím, že by to po 10s decelerace uložilo tolik energie, aby to pak mohlo 500m jet.. Ale i tak je to dobrej počin, nechci to shazovat.

Mirek
9. září • 20:38

Máš pravdu, to už by zavánělo počátečním perpetuum mobile. Tady zatím ve fázi málo energie dodám a podstatně více získám a ztráty ve stroji naprosto nemám.

.
9. září • 16:28

Ani se mě nechce věřit, že jim to ropná mafie dovolí prodávat. Jsem zvědav, jestli to neskončí u jednoho modelu.

Vana666
9. září • 17:16

A proč by jim to nedovolila ? Oni dobře vědí že to za ty slibované dva litry jezdit nebude.

LOL
9. září • 20:39

A tady bych si dovolil nesouhlasit, dokonce bych i tvrdil, že motory na stlačený vzduch mají hodně velkou budoucnost. Kromě jednoduchého "tankování" (narozdíl od dlouhého dobíjení) je pozitivní i to, že lze rekuperovat pomocí kompresoru (opět čistě mechanické řešení) a zejména využít potenciálně nevyužitelných ekoteroristických solárů a větrníků k výrobě stlačeného vzduchu.Co se spotřeby klasického paliva týká, tak zrovna tam ty 2 litry jako reálné vidím, taková Ampera má v reálném kombiprovozu spotřebu okolo 2,6-2,8 l/100km. A to sebou permanentně vozí baterky (cca 200kg), tady bude sice tlaková nádrž, ale ta bude IMHO o dost lehčí a teoreticky by ji mohli vyrábět z kompozitu.

Vana666
10. září • 0:48

Jistě, Ampera je podobný podfuk jako tohle auto na vzduch. Dvaapůllitrovou spotřebu dosáhne pouze když ji pohánějí z velké části akumulátory. Po jejich vyčerpání a přechodu do kvílivého benzínového režimu spotřeba rázem vyletí na několikanásobek. Takže okolo komína úsporná je, ale při delší cestě už vůbecA co se týká budoucnosti motorů na stlačený vzduch v autech, zkus si spočítat (předpokládám že ti to nebude dělat problémy), kolik energie dokáže pojmout třeba dvěstělitrová nádrž na vzduch při tlaku 1000 barů a kolik bude ten vzduch vážit. Budeš překvapený.

ctrl
10. září • 3:56

Podvod? Možná příliš silný výraz. Legislativa chce spotřebu 2 l/100 km? Dodáme. Není problém. Podmínky pro dosažení této spotřeby? To bude uvedeno malým písmem ideálně ve speciálním letáčku. :-(. Vzduch se přece "stlačí" sám a zadarmo ne? Ve městech se nasadí rychlostní limit "tempo 30" a čert by v tom byl, abychom nedosáli deklarované spotřeby. Soudruzi, vy vůbec nemyslíte politicky!
Ach jo :-(
P.S. Ještě by to chtělo zakázat fyzikální zákony a stanovovat spotřebu od stolu a jsme doma. 3-[

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
Vana666
10. září • 8:00

ctrl: Podvod to je především na zákazníka a legislativa ho dokonce podporuje. O to je to horší.Ale zpět k tomuhle zázraku od pežotu - v něm se vzduch při rekuperaci opravdu stlačí sám a zadarmo, až sem je to v pořádku. Nevěřím ale, že energie získaná pouhou desetivteřinovou rekuperací dokáže pohánět auto po dlouhé stovky metrů, a jiná možnost získání tlakového vzduchu tam není. Stlačování vzduchu energií spalovacího motoru v autě, kterou zmiňují jiné servery, je naprostý ekonomický nesmysl.

ctrl
10. září • 17:45

Souhlas. Poznámky byly míněny ironicky. Stlačení vzduchu taktéž není "zadarmo". Ale chápu že v boji s CO2 se počítá vše.
Momentálně začíná být viditelný trend "vypočítávané" spotřeby tragicky viditelný např. ve zmenšování objemů palivových nádrží (mimo jiné).:-/. Ale jak jsem již psal, musí se šetřit, ať to stojí co to stojí. Papír snese vše :-/

Michal
10. září • 10:19

Vzduch auto pouze "roztlačí" při rozjezdu, který spotřebovává nejvíce paliva. Na to stačí i pár desítek metrů. Jinak se stlačeným vzduchem už delší dobu experimentuje i RWE, takže na tom něco bude.

Vana666
10. září • 10:36

Ano, jako kers to určitě fungovat bude.
Ale s tím RWE to je podle mě trochu jiná situace, vyplývající z poněkud odlišných režimů čínností stacionárních a mobálních termodynamických systémů

Doporučujeme

Články odjinud