Bugatti Type 29/30 (1922)
Ettore Bugatti pracoval na svém řadovém osmiválci s objemem 3,0 l už od roku 1913, ovšem jeho snahy překazila válka. Prototypy těchto motorů se na evropských autosalonech objevovaly až do chvíle, kdy byla pro sezónu 1922 v seriálu závodů Grand Prix vyhlášena nová pravidla, jež objem motorů omezovala na 2,0 l. Dvoulitrový osmiválec Ettore Bugatti naštěstí vyvíjel prakticky souběžně s třílitrem.
Vozy T 29/30 se zesílenými podvozky z čtyřválcových verzí debutovaly na Velké ceně ve Francii už v roce 1922, a to úspěšně: do cíle dojely tři vozy ze čtyř a obsadily 2., 3. a 4. místo. Tento motor se stal základem pro celou řadu motorů Bugatti podobné koncepce, jež se v atmosféricky plněné i přeplňované variantě zapsaly do dějin nejen sportovních a závodních vozů, ale také cestovních automobilů.
Bugatti Type 35 na Oldtimer festivalu v roce 2007 a náhled do útrob jeho konstrukce
V roce 1924 se začala psát historie zřejmě nejslavnějšího modelu Bugatti s označením Type 35. Motor byl jen mírně upravenou verzí řadového osmiválce T 29/30, oproti původnímu třílitru z prototypů ale neměl klikový hřídel uložen v devíti, ale jen pěti (kuličkových) ložiscích, což někdy při plném zatížení při závodech vedlo k defektům. Motor měl vrtání 60 mm a zdvih 88 mm a tři ventily v každém válci, vedené jediným vačkovým hřídelem v hlavě.
Bugatti Type 35C dostalo kompresor Roots, čímž výkon tohoto motoru narostl z 90 koní (66 kW) až přibližně na 130 koní (96 kW). Type 35B se stalo kombinací motoru s objemem zvýšeným na 2,3 l (zdvih 100 mm) z 35T a kompresoru z 35C a dosahovalo výkonu okolo 140 koní (103 kW). Vozy Bugatti Type 35 a jeho deriváty se staly nejúspěšnějšími závodními automobily Bugatti, ale také jedněmi z nejlepších a nejrychlejších aut své doby.
Pokračujte na další kapitolu: