Kapitoly článku:
2.0 Bi-TDI 176 kW: Jistě pohodlný
Stručné hodnocení jízdy? Passat je tichý, komfortní a velmi jistý, aneb také po stránce jízdního komfortu se hledají negativa celkem složitě. Passat je lehčí, má lehčí nápravy a tužší karoserii. Všechno to dohromady funguje výborně.
Na úvod jsem usedl za volant prozatím vrcholné verze s naftovým biturbem o velikosti dvou litrů. Parametry 176 kW (240 k) a 500 Nm dávají tušit, že to bude svižné svezení (0-100 km/h za 6,3 s). Motor spolupracuje se sedmistupňovým dvouspojkovým automatem a pohonem všech kol. Když napíšu, že v praxi jezdí jako šestiválec, nebudu daleko od pravdy.
Vrcholný diesel je příkladně odhlučněný. Do interiéru se dostává jen hodně decentně a jakmile se rozjedete třeba na dálničních 130 km/h, o motoru nevíte. Žádné vibrace, žádný hluk. Když mu naopak zatopíte pod kotlem, roztáhne ne úplně lehký Passat (1735 kg) s velkým přehledem.
Jízda s vrcholným naftovým dvoulitrem je svižná. Tahle verze bude ideální na německé dálniční cestování.
Zátah nastupuje už při 1600 ot./min. a nevadne ani v těch nejvyšších otáčkách. Využitelné spektrum otáček je na diesel až benzinově široké. Překvapením číslo 2 je zvuk. Když už se ve vyšších otáčkách dostane do interiéru, není to naftové bučení. I tímto je nakonec relativně blízký benzinovým jednotkám.
Spotřebu tak docela hodnotit nelze, na okreskách jsem více zkoušel, jak takto výkonný naftový Passat zvládá zatáčky. Pro orientaci mohu nabídnout konečnou spotřebu, která se ustálila na 10,8 l/100 km, což je shodou okonlostí dvojnásobek toho, co najdete v tabulkách v kolonce „kombinovaný cyklus“.
Sedmistupňový automat (se spojkami v olejové lázni) si s motorem výborně rozumí. Díky vysokému točivému momentu nemusí při každém příšlápnutí pedálu plynu podřazovat, pokud sáhnete po manuálním řazení, reaguje okamžitě.
Chování převodovky a dalších prvků záleží na nastaveném jízdním režimu. Rozdíly nejsou radikální, ale jsou znatelné.
Jak bude převodovka řadit, to záleží také na nastaveném jízdním profilu. V režimu „Eco“ řadí hned, jak může a motor se nepodívá přes dva tisíce otáček. Pokud povolíte plynový pedál, zařadí vám neutrál. Naopak v režimu „Sport“ řadí výše, ale ne zbytečně vysoko. Mimochodem ve 120 km/h točí motor na sedmičku přesně dva tisíce otáček.
Passat používá standardně systém XDS+, tedy přibržďování vnitřního kola v zatáčkách. Verze 4Motion má tuto věc na obou nápravách a při jízdě to je dost znát. Provozní hmotnost testovaného kombi je 1735 kg, o nedotáčivosti téměř nevíte. Naopak se auto příjemně, i když pouze v náznaku, tlačí do zatáčky zadní nápravou napřed.
Biturbo není žádná muší váha, ale v zatáčkách si počíná s naprostým přehledem. Důvodem je kromě jiného také XDS+ na obou nápravách.
Na to, že podvozek používal osmnáctipalcová kola, je potřeba ocenit i nabízený komfort. Rozdíly mezi nastavenými režimy nejsou úplně dramatické, ale jsou znatelné. V každém režimu ovšem zvládne podvozek odfiltrovat tvrdé rány. Jízda je v praxi pohodlná, Passat si je zároveň v zatáčkách velice jistý.
Biturbo mě celkově oslovilo natolik, že se mi v hlavně objevila otázka, zda ještě vůbec existuje důvod, proč si chodit pro Audi. Vrcholný Passat koupíte za cenu lehce přes milion korun (vč. DPH) ve velmi slušné výbavě. A vrchol to je jak se sluší a patří. Právě tahle verze naplno ukázala, že prohlášní o konkurenci prémiovému segmentu, tedy BMW nebo Mercedesu, nebyly pouze plané řeči. Passat na to opravdu má.
K vrcholnému dieselu přidejme ještě fakt, že je zde použito vstřikování močoviny. Nádrž na AdBlue má 13 litrů a doplňovat ji budete zhruba po ujetí devíti tisíc kilometrů.
