Pokaždé vás po zaplacení u pumpy naštve, kolik jste museli zaplatit? Neztotožňujete se s výší spotřební daně z paliv a rozčilujete se nad tím, v jakém stavu jsou naše silnice a dálnice? Očividně to vadí i autorům výzvy netankujtevcr.cz.
Cílem jejich akce je snižovat počet lidí kupujících pohonné hmoty v Česku a donutit tak ministerstvo financí k nápravě. Podle autorů výzvy již dnes neexistují na dálkových trasách autodopravci, kteří by tankovali v ČR.
Tvrdí, že cena benzínu u nás představuje zhruba z 55 procent daň z přidané hodnoty a spotřební daň, přibližně 36 procent je cena z rafinérií ropy a zbylých devět připadá na distribuční marže. Pokud tedy zaplatíte u pumpy 35 korun za litr benzínu, tak ten ve skutečnosti stojí zhruba 15,70 Kč i s marží distributora, zbytek je daň státu. Ceny nafty tvoří z asi 50 procent daň z přidané hodnoty a spotřební daň, cena rafinérií je 42 procent a zbývajících osm inkasuje distributor. Zatímco spotřební daň je pořád stejná a nezávisí na ceně paliva, DPH s cenou paliva stoupá.
Ve světě má větší podíl spotřební daně než Česká republika pouhých deset zemí. Mezi ně patří Norsko, Dánsko, Finsko či Monako. Má někdo pocit, že se můžeme srovnávat s takto bohatými státy, ptají se autoři výzvy. Jsou naše peněženky v takovém stavu, jako u občana Monackého knížectví?
Přitom zvýšení spotřební daně u pohonných hmot se v Česku nevyplácí. Řidiči dálkové dopravy tankují levnější naftu v sousedních zemích. Jen za prvních pět měsíců proto výběr spotřební daně klesl až o dvacet procent, píše se ve výzvě. Stát zatím o snížení této sazby neuvažuje, i když na tom může ročně tratit až sedm miliard korun.
