Němci objevili veřejnou dopravu. Na vině je razantní zdražení pohonných hmot, které začalo vloni a nyní prolomilo u benzinu psychologickou hranici 1,7 eura za litr. Předchozí důležitá meta 1,5 eura padla v lednu.
V roce 2011 jel podle statistik každý Němec v přepočtu 134krát autobusem nebo vlakem. Tento trend se prohlubuje, napovídají letošní data. Z řidičů, kteří zůstali věrní cestování za volantem, se čerstvě dvě třetiny přiznaly, že se snaží jet co nejúsporněji. Dalších 28 procent vyměnilo auto za jízdní kolo.
Federální antimonopolní úřad, který neuspěl v tažení proti velkým společnostem BP/Aral, Jet, Shell a Total pro podezření z cenových úmluv, rozjíždí novou ofenzivu. Po stížnostech malých čerpacích stanic prověří, zda blok „velkých“ nevnucuje konkurenci pravidla hry včetně cen.
Horní parlamentní komora uvažuje o zavedení cenové brzdy pro pohonné hmoty, ozývají se i návrhy na zvýšení paušálu pro cestovné za prací.
Obavy německých ekonomů a politiků se naplnily: bezprostředně před Velikonocemi dosáhly ceny benzinu dalšího rekordu. Nejžádanější druh Super E5 se vyšplhal v průměru na 1,71 eura za litr, psychologická meta padla v úterý a pokořena zůstala i včera. Analytici se navíc obávají, že další cenový růst bude následovat.
V Evropě je nejdražší benzin v Nizozemsku (1,83 eura) a nejlevnější v Polsku (1,38). V Česku stojí 1,49 eura.
Benzin Super E10 s povinnou desetiprocentní příměsí biolihu se pohybuje pod touto hranicí a prodává se za zhruba 1,68 eura. Nafta, jež se po skoku na rovněž psychologickou hladinu 1,5 eura v závěru února chvíli šplhala výše a zase padala, stojí od úterý 1,53 eura.
Jako důvod pro tento nepříznivý vývoj uvádějí experti a trhy stále vyšší pořizovací ceny ropy. V Rotterdamu, který je největším parketem pro obchodování s touto strategickou surovinou a jejími produkty, stoupla cena tuny benzinu Super na 1214 dolarů. Barel severomořské ropy Brent, zásadní pro dodávky do Evropy, vyšel včera na 124,50 dolaru.
Vliv na náklady na ropu a její deriváty má i oslabení kurzu eura vůči dolaru, které prodražují konečné ceny a programuje další šroubování ukazatelů u čerpacích stanic.
Zvrátit nepříznivý vývoj se snaží němečtí politici. Spolková rada, horní komora parlamentu, požaduje zákonem danou cenovou brzdu, jež povolí jen jedno zvýšení cen denně a nařídí jeho zveřejnění na internetu. Proti je ADAC, největší automotoklub ve Spolkové republice. Svaz s 18 miliony členy poukazuje na porušování pravidel volné hospodářské soutěže.
Podezření, že něco není úplně v pořádku už teď, má antimonopolní úřad. Posvítit si chce na pět velkých ropných koncernů, a to z důvodů poškozování konkurence u menších pump. Ty si stěžují na cenové požadavky větších hráčů, kteří je svými požadavky za dovezený benzin a naftu nutí, aby brali od řidičů ještě vyšší marže, než mají oni sami.
Zdroj: E15.cz
Foto: profimedia.cz