Nejhorší vzory dětí v silničním provozu? Dospělí ve věku 21-50 let

Až kolem jedenáctého či dvanáctého roku věku je dítě schopno definovat samo pro sebe pravidla jednání a chování. Do té doby, jak říká dr. Jana Šmolíková z Dopravní fakulty ČVUT Praha, by měli dospělí účastnící silničního provozu přistupovat k dětem s velkou dávkou ostražitosti. A současně se chovat tak, aby byly vzorem...

„Základy bezpečné mobility se tvoří v rodině,“ říká dr. Šmolíková. K její lítosti u nás stále přetrvává názor, že hlavní roli v dopravní výchově má škola.
Například v Mnichově jsou u některých přechodů pro chodce tabulky s upozorněním: Jsi předobrazem chování dítěte.

Podle výzkumů u nás se ukazuje, že nejhoršími vzory pro chování dětí v dopravě jsou dospělí mezi 21 a 50 lety. „Děti se jimi nechávají strhnout. Když vejde dospělý na přechod pro chodce na červenou, lze čekat, že ho dítě bude následovat.“

Podle Jany Šmolíkové by měla dopravní výchova jak ve školních zařízeních, tak hlavně doma začínat od 3. roku věku. A to nejen prakticky, ale i teoreticky. Je však dobré znát, že schopnost dítěte analyzovat a zobecňovat je minimální.

Je užitečné s ním trénovat v bezpečných podmínkách například přecházení vozovky a pozorovat, jak se zachová při stálých pokynech a kdy je upozorněno, že přechází silnici a například v situaci, kdy nasimulujete, že na dítě zavolá z protějšího chodníku třeba kamarád, či babička. Dítě reaguje většinou spontánně a najednou všechny naučená pravidla zapomene, což vede nejčastěji k neštěstím.

Dítě auto vidí, ale nevnímá

Děti především neumějí dokonale rozdělovat pozornost a vnímat více prvků najednou. „Řidič by si měl uvědomit, že když vidí u kraje silnice stát dítě, které se chystá přejít vozovku, že dítě jeho jedoucí vůz sice vidí, ale nemusí ho vnímat, může mít v ten okamžik pozornost upnutou jiným směrem.“ Řidiči by proto v ten okamžik měli velice zbystřit pozornost.

Často se stává, že po vběhnutí dítěte před auto pak řidič do protokolu uvádí: „Ale já jsem zřetelně viděl, že se na mě to dítě dívalo.“

Malí účastnící silničního provozu také nepoznají u předmětů, které se k nim blíží ze šikmého úhlu, jestli se pohybují, zda se pohybují rychle, nebo pomalu a tak odhadnout, jestli mohou například bezpečně vozovku ještě přeběhnout, nebo ne.

Hůře, nebo vůbec nevnímají zvukové podněty související s pohybem aut, ať se jedná o troubení, nebo zvyšující se hladinu hluku přibližujícího se automobilu.

ADAC například testoval schopnost mladších školáků odhadnout brzdnou dráhu auta jedoucího rychlostí 30 km/h. Většina dětí z přibližně třicetičlenné skupiny umístila svůj kužel označující jejich tip o mnoho metrů před skutečné brzdné místo auta.

Mrtvých dětí výrazně ubylo

„Je dobré brát v úvahu, že například na křižovatce mají děti strach z vozidel,“ vysvětluje Jana Šmolíková. „Je to situace, kdy je dítě ovlivněno změtí emocí a ty jeho chování ovlivňují. Pro dítě, na rozdíl od dospělého, je křižovatka změtí jednotlivých prvků bez spojitosti.

„Je důležité znát, že malé dítě má řadu fyzických omezení v porovnání s velkými dětmi a dospělými. Například tříleté dítě má v průměru o 40 centimetrů níže oči, než dítě devítileté,“ upozorňuje dr. Šmolíková. „Je třeba počítat s tím, že dítě se při rychlém pohybu vpřed zastaví rychleji.

Přese všechny problémy se však tendence v úrazovosti a úmrtí dětí v České republice rok co rok snižuje. Například v roce 1994 bylo při nehodách usmrceno 140 dětí, v roce 2012 desetkrát méně.

Přesto nejrizikovějšími faktory, kdy je dítě účastníkem dopravní nehody, je na prvním místě náhlé vběhnutí do vozovky, nesprávné přecházení křižovatky, chůze po nesprávné straně silnice, hra ve vozovce a vstoupení do vozovky na přechodu, když svítí na semaforu pro chodce červená.

Nekritičtější dobou zůstává podle dr. Šmolíkové doba mezi 7. a 8. hodinou ranní, což souvisí se začátkem vyučování a pak odpoledne od 14. do 16. hodiny.

U škol také dochází často k nehodám dětí, když je rodiče vozí do školy autem. Dítě často vystoupí na nesprávnou stranu do vozovky, nebo po vystoupení zaměří pozornost na spolužáky a vběhne do silnice.
 

Mini Cooper 1.598
Rok výroby: 2008
Stav: 120 097 km
Cena: 125 000 Kč
Mini Clubman 1.598
Rok výroby: 2013
Stav: 95 052 km
Cena: 220 000 Kč
Mini Cooper 1.598
Rok výroby: 2003
Stav: 124 434 km
Cena: 70 000 Kč
Mají sportovní diesely smysl? Odpověď jsme hledali s Golfem GTD

Volkswagen Golf GTD (7AT)

Může být automobil čistokrevným hot-hatchem, i když se pod jeho kapotou ukrývá vznětová pohonná jednotka? Odpověď nejen na tuto otázku jsme hledali během testovacích jízd s omlazeným Volkswagemen Golf GTD.

19.  4.  2017 | Stanislav Kolman | 88 příspěvků
Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Mercedes třídy G je posledním pravověrným offroadovým autem s uzavíratelnými diferenciály a redukcí převodovky. Snaha automobilky Mercedes udržet tento letitý model v nabídce s sebou přináší mnoho ústupků a kompromisů. Výsledek je ale pořád naprosto skvostný!

11.  4.  2017 | Jiří Švamberk | 7 příspěvků
Test ojetiny Volvo V70 III: S pětiválcem nezlobí, ale odborníky potřebujete

Test ojetiny Volvo V70 III: S pětiválcem nezlobí, ale odborníky potřebujete

Ceny nejvíce ojetých kusů Volva V70 proťaly hranici 200 tisíc korun. Jak funguje švédský vůz po letech?

8.  4.  2017 | David Rusol | 15 příspěvků