Nabouráš, neplatíš!

Připadá vám toto heslo poněkud nevýchovné? Výchovné skutečně není, na rozdíl od zprofanovaného „Nemyslíš, zaplatíš” ale aspoň popisuje realitu, ne její pravý opak. Přesně to se totiž na našich silnicích dnes a denně děje.

K napsání této (pravda rozsáhlejší) glosy mě před pár týdny inspiroval jeden můj dobrý přítel, který takřka každý rok způsobí jednu vážnější dopravní nehodu. Nepřál bych mu nic špatného, dokonce si myslím, že je mimořádně dobrým řidičem, přesto musím konstatovat, že za způsobování relativně vážných nehod s takovou pravidelností měl být dávno citelně potrestán (což by ho dost možná konečně donutilo hledat příčiny toho, proč i přes své mimořádné schopnosti opakovaně selhává). Nebyl a ani k tomu nemusel nikoho nutit, natož pak kohokoli uplácet. Čeští policisté jsou totiž při trestání viníků dopravních nehod naprosto laxní, sami od sebe.

Překvapuje vás, že zrovna já volám po jakékoli tvrdší represi? Pak jste nikdy nepochopili, o čem na těchto stránkách píši - nejsem žádný anarchista, volám vždy jen po elementární racionalitě a trestání skutečně nebezpečného, nikoli toho, co nebezpečné není a maximálně se dobře zjišťuje a dokazuje. Přijde mi být naprosto absurdní, že policie je schopna na jednu stranu tvrdě a nekompromisně trestat ty, kteří vlastně nic neudělali, jen se možná (možná...) chovali potenciálně nebezpečně, a na druhé straně mávne rukou nad jednáním těch, kteří už svou nebezpečnost prokázali - způsobili situaci, která jen shodou okolností neměla vážnější následky než pár zmuchlaných plechů. Ano, hovořím o tom, že titíž policisté jsou schopni v jednu chvíli nekompromisně jít po řidičském oprávnění někoho, kdo jel 145 km/h po 20 metrů široké čtyřproudovce první třídy (a to klidně v noci, kdy je skoro prázdná) a o chvíli později dát 2 000 Kč pokuty bez dalšího postihu někomu, kdo nezvládl řízení, naboural do jiného vozu a způsobil škodu v řádu stovek tisíc Kč. Nepřijde vám to být postavené na hlavu?

Byl jsem v posledních letech přítomen u řady nehod a jejich řešení vždy probíhalo jako přes kopírák, i když přítomní policisté byli pokaždé jiní. Jedno nebo dvě nabouraná auta, viník zřejmý, příčina jasná, škoda v řádu stovek tisíc korun. Snaha cokoli řešit ze strany policie naprosto nulová, dokonce sami policisté ve většině případů navrhnuli zhodnocení výše škody na cifru okolo 49 000 Kč, aby nemuseli věc postupovat do správního řízení. Pokuta vesměs 2 000 Kč, blokové řízení uzavřeno podpisem bločku, jede se dál.

Mám čím dál tíživější pocit, že v současné době je vše postaveno hlavou dolů. Proč jsou na jednu stranu až s hysterií řešeny situace jako překročení povolené rychlosti a na druhou stranu jsou naprosto přehlíženy situace jako způsobení dopravní nehody? V prvním případě došlo přece k ohrožení velmi potenciálnímu, pokud vůbec nějakému. Znám lidi, co jezdí celý život rychlostmi trvale překračujícími běžné limity a nikdy nezpůsobili žádnou nehodu. Na druhou stranu znám spoustu těch, kteří celý život pravidla úzkostlivě respektují, přesto způsobí i několik nehod ročně. A co je přitom nezpochybnitelným důkazem něčí nebezpečnosti? Že se chová jinak, že nedodržuje nějaké pravidlo a přitom nikomu nic neprovedl? Nebo že se chová konformě, dodržuje všechna pravidla a přitom způsobuje škody na majetku a zdraví jiných?

Pokud někdo způsobí dopravní nehodu, a je úplně jedno, z jakého důvodu, už přece jasně dokázal, že něco nezvládl, že sehlal a že představuje skutečné nebezpečí pro ostatní. Nehoda není náhoda, praví známé rčení a ač takové fráze nemám rád, tato je naprosto pravdivá. Nehoda se nikdy nestane jen tak, vždy ukazuje na neschopnost řidiče něco domyslet, technicky zvládnout, předvídat, soustředit se na řízení... Ukáže zkrátka na fatální chybu, která se může kdykoli opakovat. Takový člověk něco nezvládl a my ostatní nemáme důvod věřit tomu, že se to nebude opakovat, pakliže své jednání nezkoriguje. Pokud to skončilo jen pár srolovaným plechy a rozlámanými plasty, je to samozřejmě fajn, to už ale náhoda je. Jestli takovéto selhání skončí pouhou škodou na vozidle, nebo smrtí člověka už je jen dílem shody okolností - jestli se v cestě již neovládaného vozu nacházela popelnice, nebo chodec. Přesto je policie v prvním případě k viníkovi takové nehody naprosto tolerantní. Ptám se proč? A ptám se o to udiveněji, když vím, že tatáž policie včera udělala vše proto, aby zakázala řízení několika lidem, kteří ani nenaznačili, že by pro okolí mohli být nebezpečnými. Třeba pouze po dvaceti letech ježdění zjistili, že 190 km/h po noční D5 může byt naprosto bezpečné, rozhodně bezpečnější než ranní jízda osmdesátkou po přeplněné okresce... Toto jsou situace, jejichž nebezpečnost lze porovnat měřítkem 10:1, přesto následuje trest v měřítku 1:10.

Asi se shodneme na tom, že jedním ze smyslů práce dopravní policie má být vyhledávat a z provozu „odstraňovat” ty, kteří jsou opravdu nebezpeční. Pokud ale policie za velmi nebezpečného považuje někoho, kdo nějak řídí, ale už ne někoho, kdo před půl hodinou dořídil a svou jízdu skončil v poli, dělá svou práci špatně. Policie se zkrátka nesnaží jít k podstatě věci, zabývá se jen povrchnostmi a už nedokáže objektivně posoudit, kdo je opravdu nebezpečný a kdo nikoli.

Jsou to mnohdy selhání jednotlivce, ale sama insituce k tomu zásadně jiný přístup nezaujímá. Došlo to až tak daleko, že se policie ze své vlastní vůle úspěšně zbavila řešení většiny nehod, aby se mohla věnovat „důležitějším věcem”. A já myslel, že není nic důležitějšího než zjistit a potrestat viníka jakékoli nehody... Ale ono je to jinak, o nehodě se škodou do 100 tisíc Kč (a to opravdu neříká nic o její závažnosti, můžete tankem rozjezdit celé parkoviště Škod 120 a bude to dle tohoto chápání menší nehoda než odření Ferrari šlapačkou od kola...) nechce policie dokonce ani slyšet, aby se v tu chvíli mohla věnovat třeba měření rychlosti na nějaké pětikilometrové rovince. Něčemu takovému opravdu nerozumím, to je absolutní ztráta smyslu pro realitu.

Nepřeji si nic jako sekání rukou za způsobenou nehodu, ale dokáži si velmi dobře představit systém ve stylu: první způsobená nehoda - varování, druhá způsobená nehoda - dva měsíce zákaz řízení, každá další nehoda - vždy zákaz řízení na dvojnásobek doby předchozího zákazu (čtyři měsíce, osm měsíců, šestnáct, třicet dva...). K tomu klidně návrat do autoškoly (ale ne do té současné české, kde vás naučí všechno možné, jen ne řídit). Nebylo by toto opravdu výchovné? Nenutilo by to náhodou ty, kteří selhávají, opravdu se zamyslet nad tím, proč se jim to stalo, aby vyvodili pro způsob své jízdy adekvátní následky? A pokud by se jim to nedařilo, byli by z provozu postupně zcela eliminováni? Takto dostanou za 20 nehod po 2 000 Kč pokuty a když při 21. nehodě někdo zemře, všichni se diví, jak je možné, že takový řidič ještě měl řidičák...

Vím, že tento článek nebude populární a většinou z vás mi bude vyčítán. Vím také, že kdybych psal pravý opak („vypráskejte ze silnic ty zrůdy, co se po okreskách prohánějí i 120 km/h!”), dostane se mi velkého zastání. Proč? Protože to, že zítra neporušíte předpisy, dokáže říci každý z vás. Jako bych to slyšel: „Já jezdím vždy podle předpisů a ty ostatní bych pozavíral.” Jakkoli takto se vyjadřující lidé lžou sami sobě, jsou o svých slovech naprosto přesvědčeni. Na těch, kteří z jakéhokoli důvodu předpisy nedodržují či někdy nedodrželi, si pak rádi vylijou vztek a nalíčí na ně sebevětší pasti, i když se do nich zítra mohou sami chytit... Zkrátka si to neuvědomují, nepřipouštějí, oni jsou prostě „ti správní” a tohle je namířeno proti „těm špatným”.

Ale kdo z vás je schopen říci, že při příští jízdě nezpůsobí nějakou (další) nehodu? Nikdo, není jediný člověk na tomto světě, kdo toto může odpovědně říci, i když neboural desítky let. Prostě to tak je, chybu může udělat úplně každý, z tísíce a jednoho důvodu může být právě vaše dnešní jízda tou poslední bez nehody. Toto si kupodivu podvědomě připouští a uvědomuje téměř (zdůrazňuji téměř) každý. A kdo si na sebe uplete bič, když sám ví, že by jej mohl zpráskat? Snad jen odpovědný člověk, který ví, že pokud opravdu selhal a reálně ohrozil ostatní, adekvátní trest si zkrátka zaslouží. Takových mnoho není...

Velmi bych si přál, aby si policie srovnala měřítka nebezpečnosti toho kterého jednání a orientovala svou represivní činnost primárně směrem k těm, kteří se za volantem zjevně neosvědčili. Zatím tahá kočku za ocas a pod líbivým heslem postihování „nejčastějších příčin dopravních nehod” jen vybírá pokuty a jaksi zapomíná na ty, kteří vytvrvale bourají a to mnohdy i bez toho, že by pokutovatelným způsobem porušovali jakákoli psaná pravidla. Pokud se toto nezmění, budou se čeští policisté ještě za deset let honit za přeludy v rychlých autech a skutečně nebezpeční řidiči budou nehody způsobovat dál a dál...

Škoda Octavia 0
Rok výroby: 2008
Stav: 138 255 km
Cena: 75 000 Kč
Škoda Fabia 1.9
Rok výroby: 2002
Stav: 178 493 km
Cena: 40 000 Kč
Škoda Fabia 0
Rok výroby: 2006
Stav: 169 839 km
Cena: 60 000 Kč
Výkvět automobilové techniky. Poznatky z testu SUV Audi SQ7

Audi SQ7 TDI

Výkonných SUV je na trhu poměrně dlouhá řada. Audi však svůj největší model jako první na světě vybavila elektrickým kompresorem, které jeho dynamické schopnosti posouvá na dramaticky vyšší úroveň.

včera | Radek Pecák | 35 příspěvků
Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Kia Optima SW

Na jaře tohoto roku byla na autosalonu v Ženevě odhalena Optima Sportswagon, kterou korejská automobilka hrdě označuje za své první kombi střední třídy. My měli možnost ji otestovat ve sportovně laděné variantě GT Line. Jak obstála?

29.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 32 příspěvků
Vyladěno na správných místech. Test Subaru WRX STi verze 2016

Subaru WRX STi 2016

Jízdy s kultovním sedanem WRX STi prokázaly, že značka umí vozy průběžně dolaďovat v souladu s dobou i přáními jejích zákazníků.

13.  11.  2016 | Radek Pecák | 26 příspěvků