Mrkačka: zkušenosti s Mazdou 323F po 240 tisících

21. ledna 2005 • 0:00

Mazda 323F známá též jako mrkačka se ve své sedmé generaci představila v roce 1989. V článku najdete zkušenosti majitele po třinácti letech a 240 tisích km s modelem GLX a motorem 1.6 16V 66 kW.

Kapitoly článku:

V dobách, kdy po českých silnicích začaly jezdit první vozy značky Škoda Favorit, v Japonsku již Mazda produkovala pro našince exotický model 323F. Jednalo se o sedmou generaci pětimístného, sportovně střiženého vozu s výklopnými předními světly a zadní víceprvkovou nápravou. V tomto provedení se „efko“ vyrábělo do roku 1994. Pak přišla modernizace a výklopná světla byla nahrazena úzkými světlomety z důvodu úspory nákladů a bezpečnosti chodců.

Efku nikdo z fandů neřekne jinak než „mrkačka“ nebo „astina“ – tak se model jmenoval v Japonsku. Několikrát jsem pátral, co znamená písmeno „F“. Pravděpodobně F bude od japonského „furakisi“, což v překladu znamená unikát, jedinečný atd., další možností může být z angličtiny Five (pětimístný), popř. Fast (rychlý) atd.

Tip:

Historie

Mazda začala s výrobou vozů řady 323 již v roce 1963 a jednalo se o vozy s poháněnou zadní nápravou. V roce 1967 přišla druhá generace, 1973 třetí, 1977 čtvrtá a roku 1980 s pátou generací přišel pohon předních kol. Od roku 1985 následovala šestá generace a o čtyři roky později sedmá generace, kde byl kladen vysoký důraz na antikorozní ochranu a vyspělé jízdní vlastnosti.

V době svého vzniku patřilo „efko“ osmé generace po technické stránce na samou špici. Který jiný vůz nižší střední třídy se mohl v roce 1989 pochlubit víceprvkovou zadní nápravou, kotouči na všech čtyřech kolech, ABS, posilovačem řízení, centrálním zamykáním, řízeným katalyzátorem, vyspělým šestnáctiventilovým motorem a zrcátky i nárazníky v barvě vozu již ve standardu?

Vzhled a design

Design vozu je označován za velmi podařený a mnoho lidí ho označuje za nadčasový. Samozřejmě, že v tomto případě se lidé dělí na dva tábory, buď si vůz zamilujete, nebo se vám nelíbí. Poměrně tuhá karoserie je navržena, aby měla co nejnižší součinitel odporu vzduchu. Velmi nízká a široká stavba vozu zaručuje výborné jízdní vlastnosti.

Výklopné světlomety podtrhují sportovní punc vozu. Boční linie karoserie jsou opatřeny hranou, která plynule přechází od předního blatníku až po samotnou záď. Plastové vložky blatníků a jiné gumové lemy přispívají k dobrému stavu karoserie, která je ošetřena několikanásobnou ochrannou vrstvou syntetické pryskyřice pod základním lakem tudíž nemá tendenci ke korozi.

Vůz vypadá mladší, než ve skutečnosti je. Plno známých se podiví, když řeknu, že vůz ze kterého vystoupili, je starý již 13 let. K dobrému vzhledu přispívají také nárazníky a boční zrcátka v barvě vozu, které jsou ovšem náchylnější ke škrábancům. Na „áčkovém“ sloupku v polovině předních okének naleznete plastový výčnělek, který slouží k odvodu vody do stran skel a tím zaručuje čistotu předních bočních oken.

Vůz je relativně nízký (jen 1 335 mm), občas není na parkovišti mezi stojícími vozy vidět. Cestující si také musí zvyknout, že např. při stání v koloně na ně řidiči ostatních vozů koukají bočními okénky shora.

Odkládací prostory, přístrojová deska

Odkládací prostory naleznete v předních dveřích, dále vlevo pod volantem je malá schránka na drobné, před spolujezdcem poměrně prostorná tradiční schránka. V zadní části předních sedadel jsou umístěny „klokaní“ kapsy (vhodné pro mapy, papíry atd.). Středová konzole skrývá ovládací prvky vzduchu, pod ním rádio atd.

Volant je tříramenný, uprostřed skrývající klakson. Ovládání páček pod volantem je standardní. Rozvržení budíků v kapličce před řidičem je přehledné. Zleva se nachází ukazatel teploty motoru, palivoměr, otáčkoměr a rychloměr. Palivoměr funguje stále (nikoliv až po zapnutí zapalování), což může být při plné nádrži lákadlo pro zloděje benzinu. Vlevo pod volantem se ukrývají tlačítka regulace osvětlení budíků a nastavení sklonu předních světel. Napravo se nacházejí mlhovky a tlačítko rozmražení zadního skla.

Interiér má dvoubarevné provedení. Bílo-šedý interiér vypadá prostorněji, o to je však náchylnější k zašpinění. Použité plasty na „palubovce“ jsou poměrně měkké a nepraskají ani nevydávají žádné prapodivné zvuky.