Zajímavým způsobem se Mercedes rozhodl prezentovat svůj klenot jménem SLS AMG. V poutavém promovideu jej nechal vjet vysokou rychlostí do patřičně upraveného silničního tunelu, aby v něm obkroužil celou jeho klenbu. Pokud si tedy pustíte přiložené video, uvidíte vůz jet po stěnách i stropu tunelu, což se jistě jen tak nevidí.
Automobilka se tím zřejmě snaží naznačit mimořádné schopnosti vozu, spíše než o nich ale snímek svědčí o kreativitě marketingového oddělení. Jde nesporně o zajímavý nápad, samotné auto ale má na tento výkon pramalý vliv, něco podobného by dokázala i Škoda Fabia.
Video plní svůj účel, ve světě budí patřičný rozruch, a to zejména ze dvou důvodů. Jednak nutí k otázce, zda jeho klíčová část zachycuje skutečně provedený manévr, nebo jde o pouhý trik a pak jak a zda vůbec je něco takového možné.
Odpověď na první otázku je myslím jednoduchá, je to jen počítačová animace. Celý snímek je evidentně filmový a nikoli dokumentární, už jen to, že všichni protagonisté vypadají „jak mají” by mělo každého varovat. Samotný „veletoč” s SLS AMG pak není zaznamenán způsobem, který by vypovídal o tom, že by se kdy stal, navíc poněkud patetická přítomnost jakýchsi hasičů těsně vedle vozu při provádění celého kaskadérského kousku a několik dalších detailů nevzbuzuje mnoho důvěry.
To ale neznamená, že něco podobného není možné. A na zahraničních internetových fórech se hned začalo probírat, jak lze takový kousek provést. Zajímavé je, že většina diskutujících sází na aerodynamický přítlak. Ten nesporně je řešením, dovoloval by dokonce trvalou jízdu po stěnách či stopu tunelu, musel by ale v rozumné rychlosti převyšovat sílu, kterou na vůz působí gravitace. To znamená, že aerodynamika takového SLS by musela v rychlosti řekneme 150 km/h vytvářet přítlak nejméně rovný hmotnosti vozu, tedy nějakých 1 750 kg. A to je naprosto vyloučeno, přesné číslo sice neznám, ale předpokládám, že pokud bude bude SLS disponovat přítlakem v řádu stovek kg v rychlostech před 300 km/h, bude to moc. Obávám se, že ani neexistuje sériově vyráběné auto, jehož aerodynamika by takový přítlak generovala a ač v této situaci bude každé kilo dobré, v celkové bilanci bude role aerodynamického přítlaku spíše okrajová. Vsadit je tak třeba na trochu jinou sílu, odstředivou.
Princip je celkem jasný, v takovém případě musí gravitaci překonat právě odstředivá síla. Na stejném principu obíhají raketoplány kolem země, tak proč díky ní „neoběhnout” tunel... Zajímalo mne ale, jak moc velkou rychlostí by musel vůz jet, aby něco takového šlo provést, dopustil jsem se tedy následujícího výpočtu. Nejsem zrovna fyzik, a tak mne prosím opravte, pokud výpočet není správný (a klidně jej přeskočte, pokud vás mé víkendové „tlachání” už teď unavuje). Drobné nepřesnosti a zjednodušení prosím velkoryse přehlédněte, jde jen o orientační výpočet.
Vycházím z toho, že v takovém tunelu se vůz (resp. jeho težiště) o hmotnosti m bude pohybovat po kružnici o poloměru r za působení gravitační síly m*g, které se musí nejméně vyrovnat odstředivá síla m*v2/r. Předpokládám poloměr kružnice 4 metry. Docházíme tak k jednoduchému výpočtu:
m*g = m*v2/r
Z toho je na první pohled zřejmé, že na hmotnosti vozu absolutně nezáleží, stejně rychle bude třeba kroužit s Fiatem 500 i s Range Roverem. Výpočet by v tomto směru ovlivnil pouze onen aerodynamický příltlak, který by na straně výpočtu gravitační síly hmotnost snížil, na straně odstředivé ji ale zachoval. Pro tento případ jej ale z výše zmíněných důvodů pominu.
Po vyškrutnuí m tedy docházíme k rovnici:
g = v2/r tedy v = (g*r)1/2
V tomto konkrétním případě tedy:
v = (9,86*4)1/2 tedy v = 6,28 m/s
Zjistíme tak, že nejmenší rychlost potřebná pro to, aby vůz kroužil po stěnách tunelu o poloměru 4 metry je pouhých 6,28 m/s tedy jen 22,6 km/h. Až se mi tomu nechtělo věřit. Bavíme se ale o situaci, kdy by vůz jezdil čistě po obvodu tunelu (pakliže by byl celý kulatý...), tedy v pravém úhlu vůči jeho směru. Při jízdě po spirále jako na videu bude situace přece jen odlišná.
V prvé řadě si musíme říci, že vůz neopíše vnitřek tunelu celý, ale pouze jeho, řekněme, 3/4. V tomto případě (poloměr 4 m) by se při jízdě čistě po kružnici jednalo o 3/4 obvodu, tedy 18,84 m, které by rychlostí 6,28 m/s musel urazit nejvýše za rovné 3 sekundy, aby se udržel stěn tunelu.
Za stejné tři sekundy tedy musí vůz ujet libovolnou jinou dráhu po spirále, aby předčasně nepolíbil matičku zemi. Cesta vozu pak bude moci být tím delší, čím vyšší bude jeho rychlost a naopak.
Pokud budeme předpokládat, že SLS AMG na snímku jede 150 km/h, tedy 41,66 m/s, pak má až celých 125 m na to, aby se projel po bocích tunelu i jeho stropu a bezpečně se vrátil zpět na silnici (obdobným způsobem můžeme spočítat i rychlost, kterou musí jet, aby to zvládl na určité dráze). Znamená to tedy, že na stějnu tunelu musí za těchto podmínek vjet pod úhlem 15°.
Sečteno a podrtženo, žádné velké drama... Pro lepší představu - zkuste si při 150 km/h udělat manévr, při němž za 3 sekundy neboli na oněch 125 metrech změníte polohu vozu o 18,84 metru (to jsou ony 3/4 obvodu tunelu) doprava či doleva. Nebude to úplně jednoduchá záležitost, ale asi se při tom nezapotíte.
Pokud jsem nikde neudělal fatální chybu, takový manévr provést lze, a to za nikterak extrémních podmínek, i když po započtení dalších faktorů a pro jistotu, že gravitace nezvítězí, bude třeba zvolit o něco vyšší rychlost nebo kratší dráhu. Horší asi bude najít to správné místo, kde to zkusit, ale kdybyste se dostali do nějakého příhodného potrubí (čím menší, tím to bude snažší), stačí vytáhnout kalkulačku a vyrazit do akce s jakýmkoli autem, které budete mít po ruce. Teď samozřejmě žertuji...
Omlouvám se za dlouhý úvod, snad mi tuto odbočku při neděli odpustíte. Nyní už samotné video.
A ještě dodatek pro zasmání. Výše uvedeným způsobem na to jdou Němci - vše pečlivě spočítají, naplánují, nechybí bezpečnostní opatření, nehořlavý oblek, integrální přilba... Níže vyobrazeným způsobem na to jdou Angličané, konkrétně Jeremy Clarkson. Sám s kameramanem vyrazí do jakéhosi kanálu pod městem v Renaultu Clio vybaven džínami, košilí a helmou ze skůtru... Nedopadlo to úplně nejlépe, ačkoli nějaký výpočet pokusu předcházel (rychlost je zdá se zvolena v pořádku, ale nájezdový úhel byl zřejmě moc nízký), a tak úplně celý obvod s vozem vykroužen nebyl. No ale úplně nejhůře to také nedopadlo, však uvidíte sami...