Mercedes-Benz W116 (1973): první S-Class nastupuje

Model W116 představil nový stylistický jazyk s vodorovně situovanými světlomety, který v nabídce Mercedesu pokračoval až do hloubi devadesátých let, resp. zastavení výroby řady 190. Byl to vůbec první sériový automobil, jenž mohl být opatřen soustavou ABS. Tehdy ji u Mercedesu ještě označovali „A-B-S“ (Anti-Blockier-System) a koncern Daimler-Benz ji vyvinul ve spolupráci s firmami Bosch a Teldix.

Oficiální výstavní premiéra modelu Mercedes-Benz W116 na ženevském autosalonu v roce 1973
 

První generace tohoto systému sloužila k testování a v modelu W116 se již nacházela jeho druhá generace. Při vývoji první S-Class (Sonderklasse) byla mimořádná pozornost věnována aktivní i pasivní bezpečnosti. Za zmínku stojí kromě uvedeného ABS také do blatníků protažené a ze stran lépe čitelné blinkry, palivová nádrž přemístěná ze zavazadlového prostoru nad zadní nápravu nebo plochá, měkce polstrovaná palubní deska bez výběžků a s deformovatelnými ovládacími prvky.

Mercedes-Benz 300 SEL 6.3 po špičkové renovaci Väth

Jiří Duchoň

Retro

Z hlediska bezpečnosti byla zřejmě nejdůležitější přítomnost speciálně vyvinutých deformačních zón vpředu i vzadu. Struktura skeletu střechy a podlahy včetně prahů a sloupků tvořila mimořádně tuhou ochrannou klec okolo posádky. Tvar předních i zadních světel byl částečně inspirován dvoudveřovou řadou Mercedes-Benz R107, jež se vyráběla v letech 1971 až 1989 (!).

Základní provedení Mercedes-Benz 280S (W116)

Vývoj velkého sedanu Mercedes-Benz W116 byl zahájen již v roce 1966, tedy pouhý rok po náběhu výroby řady Mercedes-Benz W108/9, kterou první S-Class nahradila. Ve svém finálním provedení se světu ukázala již na podzim roku 1972, ovšem na svoji oficiální premiéru si musela počkat až na březnový autosalon v Ženevě následujícího roku.

Nový stylistický jazyk započatý v řadě W116 načrtly již vozy Mercedes SL (R107), některé konstrukční prvky pak pocházely z experimentálních vozů série C111

Šlo o luxusní čtyřdveřový sedan s tříprostorovou karoserií a klasickým uspořádáním pohonného ústrojí s motorem vpředu podél a pohonem zadních kol. Všechna kola byla zavěšena nezávisle a pružena vinutými pružinami s nesoustředně uloženými tlumiči vpředu. Zadní náprava byla tvořena vlečenými trojúhelníkovými rameny, dvouokruhová brzdová soustava měla standardně kotouče na všech kolech a posilovač.

Značná pozornost konstruktérů Mercedesu byla při stavbě řady W116 věnována tuhé kabině a deformačním zónám

Přední náprava měla trojúhelníková ramena vespod a jednoduchá nahoře a odvozena byla ze série koncepčních zkušebních prototypů Mercedes-Benz C111 z šedesátých a sedmdesátých let. Sériový model Mercedes-Benz W116 se zprvu nabízel ve třech verzích. Vozy 280S a 280SE byly opatřeny řadovými šestiválci DOHC s objemem 2 746 ccm (M110) a jedním dvojitým karburátorem Solex (160 koní/120 kW), resp. nepřímým vstřikováním Bosch D-Jetronic (185 koní/136 kW).

Náhled do stavby sedanů W116, vpravo pak názorná ukázka výhod ABS

Špičkové provedení 350SE disponovalo osmiválcem M116 s objemem 3 499 ccm a výkonem 200 koní (150 kW), ovšem záhy mu přes hlavu přerostla varianta 450SE s novým motorem M117 o objemu 4 520 ccm, výkonu 225 koní (165 kW) a točivém momentu 377 Nm. Převodovky byly alternativně čtyř a pětistupňové manuální, nebo třístupňové automatické. 

Špičkové provedení 450SEL 6.9 při své premiéře a pohled na jeho impozantní motor

Kromě nejlevnější karburátorové verze byly všechny modely alternativně k dispozici v porozvedení SEL s o 100 mm prodlouženým rozvorem náprav a karoserií, jež nabízela ještě více místa pro nohy cestujících vzadu a zvenčí se pozná podle delších zadních dveří.

Varianty 280SE a 350SEL

Skutečným vrcholem první generace S-Class se stala verze Mercedes-Benz 450SEL 6.9, jež stála třikrát tolik co standardní 280S (70 000 vs. 23 800 marek) a pod svojí kapotou hostila největší motor od dob meziválečného modelu Mercedes-Benz 770.

Šlo o vidlicový osmiválec M100 s objemem 6 834 ccm, výkonem 286 koní (210 kW), točivým momentem 550 Nm a vstřikováním Bosch K-Jetronic, jež dostaly ve stejném roce také ostatní verze řady W116.

Evropské verze měly na obou koncích karoserie dvojici tenkých nárazníků, varianty pro zákazníky v USA poznáme podle kulatých světlometů a nárazníků masivnějších

Byl to vlastně převrtaný agregát 6 330 ccm ze starších vozů W109 a limuzín 600 a vozu 450SEL 6.9 umožnil v kombinaci s třístupňovou automatickou převodovkou zrychlit z 0 na 100 km/h za 7,4 s a dosáhnout rychlosti 225 km/h.

Provedení 450SEL 6.9 stálo třikrát tolik co základní šestiválec 280S a disponovalo třeba plynokapalinovým pérováním, prvním v německé sériové produkci

Zároveň to byl také první německý automobil s plynokapalinovým pérováním a samočinnou nivelací světlosti. Za ABS bylo možno připlácet od roku 1978, v následujícím roce se ABS objevilo v seznamu prvků příplatkové výbavy také pro levnější verze S-Class.

Mercedes-Benz W126 od Inden Design: zpátky v čase

Matej Klamo

Mercedes-Benz

V roce 1977 byl na autosalonu ve Frankfurtu představen model 300 SD Turbodiesel opatřený vznětovým pětiválcem OM617 s objemem 3 005 ccm a nepřímým vstřikováním, který díky přeplňování turbodmychadlem Garrett dosahoval výkonu 112 koní (82 kW) a točivého momentu 228 Nm. Jako jediný člen rodiny W116 dostal automatickou převodovku se čtyřmi stupni a určen byl překvapivě výhradně pro export do USA.

Generaci W116 nahradila v roce 1979 představená řada W126

V roce 1979 slavila na autosalonu ve Frankfurtu premiéru nová generace S-Class v podobě modelu W126, ale vozy původní řady W116 v Sindelfingenu vyráběli až do roku 1980. Celkem jich tam během sedmi let vzniklo více než 473 tis.