Rovné dlouhé dálnice kolem Berlína byly pro jízdu s malým populárním roadsterem SLK ideální. Zde jsou první dojmy…
Malý roadster s třícípou hvězdou se objevil poprvé v roce 1996 a hned se stal velmi oblíbený. My jsme testovali novinku, přestavitele třetí generace. První postřeh? I když k takové domněnce možná pohled na siluetu svádí, tak zapomeňte na brutalitu, na čoudící kvičící pneumatiky. V tomhle sportovním autě vás nic k podobnému chování nenutí. Všechno v něm bylo totiž takové civilní, příjemné… až pohodové.
Plus
Nejsilněji na mne zapůsobil design vozu. Auto bylo nízké, zeširoka rozkročené, s dlouhým předkem a useknutým zadkem. Ve srovnání se svým předchůdcem působilo dynamičtějším, sportovnějším dojmem. Na první pohled byla znát inspirace u historického modelu 190 SL.
Nekousalo jako jeho konkurenti, třeba Porsche Boxster nebo BMW Z4, jenže to vůbec nevadilo. I ve vysokých rychlostech se chovalo pohodově. Rozhodně však nebylo mdlé ani tupé, natož nudné. Pohon zadních kol ho proměnil v „zábavný“ stroj.
Kolega, bývalý závodník, prý jel s vozem po „ringu“ kolem Berlína se staženou střechou rychlostí 240 km/h. No nevím. Mně stačilo 90 km/h a myslel jsem, že budu vyluxován do nebes.
SLK se u nás prodává se dvěma benzinovými čtyřválci s označeními 200 (1.8 l) a 250 (1.8 l) a vůz se šestiválcovým motorem o objemu 3.5 l je označen 350. Dvoustovka byla nejslabší (135 kW), ale vzhledem k charakteru vozu podle mne zcela dostačující.
Nejsilnější motor u třistapadesátky byl schopen produkovat 225 kW výkonu (nejvyšší točivý moment: 370 Nm/3500 ot./min.), dobře spolupracoval se sedmistupňovou automatickou převodovkou.Táhl plynule a silně a měl až neuvěřitelnou průměrnou spotřebu – jen 7,5 l na sto kilometrů. Ti, kdo by chtěli jezdit za ještě levnější peníz, by měli počkat na verzi 250 CDI s dieselovým motorem, objeví se koncem letošního roku.
Jak už jsem řekl, tenhle stroj nebyl očividně postaven na to, aby trhal asfalt. Tady možná může v očích někoho ztrácet. Své konkurenty však naopak válcoval v pohodlí. Nejvíce u mne zabodoval trojramenný multifunkční sportovní volant potažený kůží Nappa a sportovní sedadla s koženým čalouněním, které významně snižovalo jejich zahřívání způsobené slunečním zářením.
Nový roadster narostl na šířku i délku o nějakých 300 milimetrů, i lidé nad sto osmdesát centimetrů se v něm budou cítit velmi dobře.
Hodně zajímavé bylo střešní okno se systémem Magic Sky Control. Jeho sklo změnilo po stisknutí tlačítka během několika sekund svou barvu z tmavé na průsvitnou a naopak. Když bylo sklo zatemněné, výrazně se snížilo zahřívání interiéru. Celé to však stálo 58 tisíc korun.
Systém Air Scarf, jenž fouká cestujícím teplý vzduch za krk, umožňuje jezdit s otevřenou střechou i za chladného počasí. Spolu s vyhříváním sedadel vyjde na 20 tisíc korun.
Minus
Jak jsem chválil vzhled exteriéru, tak z vnitřku jsem byl, přiznávám, lehce zaražený. Neříkám, že to byla přímo nuda, ale moje očekávání byla mnohem větší. Tvůrci vozu se zaměřili na detail, ale možná až příliš. Třeba ta malá nepřehledná tlačítka na středovém panelu…
Se stahovací střechou nebylo možné manipulovat za jízdy. Omezení tu bylo kvůli dopravním předpisům. (Když byla totiž stahovací střecha v pohybu, tak v jednu chvíli zakrývala poznávací značku vozu).
Peníze
Špičkový SLK 350 stojí 1 336 800 Kč, tlačí se tak na území Porsche Boxsteru (od 1 380 000 Kč). Prostřední SLK 250 je k mání za 1 058 400 Kč. Nejlevnější – dle mého názoru plně postačující – je verze SLK 200 za 982 800 Kč. Ta je v přímém střetu s BMW Z4 (od 932 500 Kč).
Více v připravovaném testu.
Fotografie Jaroslav Matějka (7) a Pavel Hrabica (8)