Kapitoly článku:
Než se dostaneme k zárukám a následně i k závěrečnému hodnocení, nabízíme intermezzo v podobě zvláštní kapitoly, která se nám do předchozích dílů nevešla. A koneckonců s tématem výbavy přímo souvisí. Požádali jsme totiž známé, kteří na rozdíl od nás nestřídají auta každý týden, aby vyzkoušeli a subjektivně ohodnotili ovládání některých palubních funkcí:
Multimédia: Jak to funguje?
Přestože ne všechna auta přijela do testu s vestavěnou navigací, možnost spárovat telefon s automobilem nabídli všichni. Jak snadná nebo složitá je praxe pro neznalého uživatele? Pověřili jsme dva naše kamarády, kteří nepracují jako novináři a nemají tak v podstatě žádnou zkušenost s podobnými úkoly v nových automobilech, aby si do každého auta sedli a změřili čas, za jak dlouho se jim podaří telefon připojit. Konkrétně šlo o iPhone.
Jako nejjednodušší se ukázal Seat Leon, u kterého se podařilo spárovat telefon za 35 s. Kia, Ford, Renault, Škoda a Volkswagen se pohybují kolem jedné minuty, Toyota Auris potřebovala minutu a 35 s, Hyundai i30 byl úspěšný za zhruba dvě minuty a nejdelší čas potřeboval Peugeot 308 (2 minuty a 49 s). Alespoň se ale podařilo vše dovést do úspěšného konce, což se nedá říci o Hondě Civic a Opelu Astra.
Jako uživatelsky nejpřívějtivější a zároveň nejrychlejší se ukázal systém Seatu Leon. Telefon se podařilo spárovat za 35 s. Civic se s iPhonem nakonec spárovat nepodařilo. (Fotografie detailů jsou převzaté ze starších redakčních testů)
Jedním dechem je potřeba dodat, že jde o zkoušku z kategorie „pro zajímavost“. I kdybyste potřebovali na párování hodinu, po prvním spárování by se měl telefon připojit už automaticky. Nicméně tyto skutečnosti přeci jen naznačují třeba to, jak jednoduché/složité může být ovládání některých systémů.
Kolegové se ještě pokusili otestovat hlasové ovládání. Zde se překvapení nekonalo a v podstatě se potvrdilo pouze to, co už víme z dřívějších testů. Výborně si vede systém ve Škodě Octavia, který na české pokyny reaguje spolehlivě a rychle. Nakonec jde o českou značku, takže by bylo smutné, kdyby tomu bylo jinak.
U Focusu a Hyundai ovládání hlasem podle hodnocení našich běžných uživatelů funguje špatně, ostatní vozy buď hlasové ovládání neměly, nebo se nepodařilo tuto funkci najít. Mégane pak tak trochu po francouzsku nabídl po aktivaci systému hlášku „stále se načítá“ a tím skončil.
Jako nejsnáze čitelné označili naši kolegové kromě jiných systém Méganu a Octavie. V první případě je důvodem dobré umístění displeje, v tom druhé přehledná grafika. Displej v Octavii je ale umístěn až příliš nízko.
Po stránce přehlednosti si podle názoru našich nenovinářských přátel vede nejlépe Mégane, Peugeot 308, Leon, Golf a Octavia. U prvních dvou je to dáno tím, že je displej multimediálního systému na palubní desce, takže je dobře na očích, koncernoví zástupci mají systém jako takový velmi dobře přehledný, ale displeje jsou umístěny níže. Platí to hlavně o Octavii. Naopak příliš nezaujal Ford Focus, u kterého ovšem v rámci faceliftu došlo k výrazné změně, a poněkud „přetlačítkovaná“ Astra.
Z aut, která dorazila s navigací (Hyundai, Astra, 308, Mégane a Octavia) byl jako nejlepší hodnocen koncernový systém, následovaný francouzskou dvojicí 308 a Mégane. Na čtyři body z deseti ohodnotili „civilisté“ navigaci Hyundai a Opel.
Lukáš Dittrich, Jiří Červenka
Kam až může zajít?
Pojďme se trochu zasnít. Dejme tomu, že nemáme cenový limit a chceme kombi nižší střední třídy s maximální výbavou. Kam až aktuálně tato kategorie automobilů dosáhne? Věci typu navigace a koženého čalounění snad ani zmiňovat nemusíme, to umějí nabídnout téměř všichni. Z naší jedenáctky je výjimkou pouze Mégane a Auris.
V jejich cenících budete pro testované motory hledat kožené čalounění marně. Kožené čalounění pro Mégane je dostupné pouze pro GT220, Auris zná maximálně kombinace textil/kůže. Naopak třeba do Octavie lze dokoupit čalounění kombinující kůži a Alcantaru. Ve výbavě Elegance za tento prvek zaplatíte 35 700 Kč.
Kategorie nižší střední třídy dnes už nabízí prakticky všechno. Výjimkou není ani nastavitelný podvozek, který je dostupný například v Opelu Astra.
Vrcholné verze především modelů z poslední doby nabízejí také zástupy bezpečnostních asistentů. Kombi střední třídy dnes už dokážou sledovat únavu řidiče, hlídat mrtvý úhel, držet vůz v jízdních pruzích, číst značky, ničím výjimečným není ani adaptivní tempomat.
Relativně snadno dostupnou záležitostí je i aktivní parkovací asistent. Astra a koncernová dvojčata Golf s Leonem přidají za patřičný příplatek taktéž možnost nastavit tlumiče. Honda toto nabízí pouze pro zadní nápravu, ale zase se u tohoto Japonce můžete spolehnout na asistenta, který vás při couvání z řady upozorní na auta přijíždějící ze strany. Specialitou Opelu je pak dnes už dobře známý integrovaný nosič kol.
A teď zase zpátky k tabulkám a bodování. V příští kapitole se podíváme na záruční podmínky, ceny náhradních dílů a servisní intervaly: