Mazda6 Wagon AWD vs. Škoda Superb Combi 4x4: Otázka priorit

Kapitoly článku:

• Škoda Superb Combi 4x4 vs. Mazda6 Wagon AWD: Úvod
• Uvnitř vládne Superb, Zavazadelník: Další velký trumf
• Dojmy z interiérů, Není 150 koní, jako 150 koní
• Rychlejší má být Superb, jenže...,
• Jízda: Téměř jednoznačné vítězství Mazdy
• Kolik za to?, Vítězem se stává...
• Škoda Superb Combi 4x4 vs. Mazda6 Wagon AWD: Fotogalerie

---

Rychlejší má být Superb, jenže...

Podle Škody umí Superb v testovaném provedení akceleraci z nuly na 100 km/h za 9,1 s, zatímco Mazda má ve svých tabulkách zapsané číslo o čtyři desetiny horší. Jenže když si přesednete ze Superbu do Mazdy, máte pocit, že japonské kombi dostalo pod kapotu alespoň o dvacet koní více. 

Jak ukazuje tabulka naměřených hodnot zrychlení, Mazda6 byla při sprintech na letišti opravdu rychlejší, přestože oficiální tabulky slibovaly opak. 

Ať se podíváte na kteroukoliv měřenou hodnotu, vždy je lepší Mazda. Čím vyšší rychlost, tím větší rozdíl. Za zmínku ale stojí ještě jedna věc. Pohon všech kol pracující ve Škodě Superb vypadá jako pohotovější. Systém nedovolí takový prokluz přední nápravy. Jenže vlajková loď české automobilky jakoby dopředu rezignovala na jakékoliv snahy o dynamičtější zacházení a i přes tuto výhodu ztratí vedle Mazdy hned od prvních metrů.

Srovnání nejlepších pokusů Mazdy6 (modrá křivka) a Škody Superb (červená křivka) ukazuje, že je japonské kombi navzdory papírově shodnému výkonu rychlejší

Mimochodem, když jsme hledali ideální otáčky motoru pro rozjezd, nešlo si nevšimnout zcela jiné odezvy na plyn u obou automobilů. Zatímco Mazda, i když nemá možnost zvolit žádný speciální jízdní režim, reaguje lineárně, takže nastavit otáčky je minimální problém, řídicí jednotka Superbu se snaží pohyb pravé nohy „interpretovat“. Nastavit optimální otáčky a udržet je při rozjezdu je proto o hodně obtížnější. 

Tabulka pružného zrychlení pak jasně ukazuje na větší pružnost japonského motoru. Výrazný rozdíl při akceleraci 80 - 120 km/h na třetí rychlostní stupeň je důkazem většího rozsahu použitelných otáček. Mazda jede na trojku bez problémů 140 km/h, takže jsme původně chtěli měřit akceleraci 80-130 km/h, jenže motor ve Škodě Superb při jízdě proti větru už nebyl schopný vůz na tuto rychlost rozjet (po větru ale na trojku zvládl rychlost 137 km/h) a nakonec i 120 km/h na trojku mu dalo dost práce.

Závěr měření dynamiky je naprosto jasný. I když si kupujete v obou případech kombi střední třídy s výkonem 110 kW (150 k), dostanete pokaždé něco trochu jiného. Abychom ale byli féroví, musíme doplnit, že Superb byl v tomto testu znevýhodněn dvěma faktory. Za prvé to určitě byla větší hmotnost plynoucí z maximální výbavy Laurin & Klement (i v základu je ale Superb těžší), za druhé to byly o palec větší disky (17" vs. 18"). 

Při brzdění je situace vyrovnanější, ale i z tohoto souboje nakonec vychází lépe Mazda. Pokud se podíváme na délku brzdné dráhy, vždy zastaví dříve. Výjimkou je pouze brzdění z rychlosti 130 km/h, které v průměru dvou nejlepších pokusů v každém směru vyšlo lépe pro Superb s rozdílem 0,06 m.

Z grafu nejlepšího pokusu při brzdění ze 150 km/h u každého z našich soupeřů je vidět, že Superb postupně ztrácí cenné metry, největší ztrátu ale vyprodukuje těsně před zastavením. Tohle chování není u koncernových automobilů ojedinělé. Stejnou věc už dříve vykázal také třeba Volkswagen Passat. 

Nejen akceleraci, ale také brzdění zvládá Mazda6 Wagon (modrá křivka) ve srovnání se Škodou Superb Combi (červená) lépe