Mazda 2 dostane nový „benzín“ se spotřebou jen 3,5 l/100 km

67 komentářů

josé
22. října • 22:35

je zatím neznámý?

WinDiesel
22. října • 21:12

Automobily s benzínovým motorem by mohly být osazeny také filtrem sazí; emise sazí nejsou už jen záležitostí vznětových motorů. – jemné pevné částice (imise)
Diesel Fuel News, 15. září, 2003 Jack PeckhamNewport, R.I. – Vědci, kteří odebírali reálné vzorky emisí z automobilů na silnicích a v laboratorních testovacích centrech, zjistili, že automobily s benzínovými motory emitují daleko více jemných pevných částic. než jak se dosud všeobecně soudilo. Nové údaje svědčí o tom, že množství emisí jemných pevných částic vypouštěných moderními automobily s benzínovými motory, včetně „normálních emisních nečistot vypouštěných za vysokých otáček a při velkém zatížení“ a automobily s "vyběhanými motory s vysokou spotřebou oleje“ – může být "stejné nebo dokonce vyšší než u vznětových motorů." To tvrdí renomovaní odborníci na pevné částice spalování minnesotské university na základě provedených reálných zkoušek. Proč by se tato skutečnost mohla stát velkým problémem? Emise jemných pevných částic ze spalování benzínu a polotěkavé organické sloučeniny mohou být totiž stejně (nebo dokonce více) „toxické“ než saze emitované vznětovými motory. Dokazují to současné, nyní publikované vědecké studie (viz Diesel Fuel News 9/2/02, strana 1).Joe Mauderly, viceprezident Lovelaceova výzkumného ústavu dýchacích cest (Lovelace Respiratory Research Institute (LRRI)) při citaci průkopnických zkušebních výsledků z reálných emisí vozidel –publikovaných v prosincovém vydání publikace Toxicological Sciences v roce 2002 – poukázal na to, že výpary spalin polotěkavých organických sloučenin mohou být stejně „toxické“ jako emise sazí. Při testech reagovaly plíce krys na tyto emise výfukových plynů benzinových/vznětových motorů (bez filtru pevných části (sazí) – DPF) zanícením a poškozením tkáně. Obdobné reakce u lidí „ by mohly zhoršit astma a vyvolat bronchitidu“ uvedl Mauderly na semináři pojednávajícím o Snížení emisí vznětových motorů (sponzorovaném ministerstvem energetiky USA) a konaném v tomto ústavu. A navíc, výfukové plyny jak z benzínových, tak i vznětových motorů (bez DPF) vyvolaly mutagenecitu u baktérií, to znamená „základní ukazatel nebezpečí vzniku rakoviny“, dodal.

Bylo prokázáno, že špatně udržovaná „kouřící“ vozidla představují ta nejhorší zdravotní rizika, protože vypouští do ovzduší dvakrát více polotěkavých organických sloučenin a imisí jemných pevných částic než dobře udržované motory. A navíc, „toxicita těchto emisí je dvojnásobná oproti toxicitě výfukových plynů normálních vozidel --[takže] „kouřící“ vozidla velmi pravděpodobně představují čtyřnásobně vyšší riziko onemocnění dýchacích cest“ dodal Mauderly.Ani žádné regulační opatření, jako je například preferování stlačeného zemního plynu coby náhrady za motorovou naftu, nevyřeší problémy spojené s „toxicitou“ jemných pevných částic, jak znovu zde prokázaly studie přehledně shrnuté společnostmi International Truck & Engine a New York City Transit (viz Diesel Fuel News 3/17/03, strana 10).Jak zde potvrdil kalifornský Úřad pro vzdušné zdroje (California Air Resources Board (CARB)) osazení motorů na spalování zemního plynu oxidačními katalyzátory pouze přivede tyto motory na „čistou“ úroveň vznětových motorů vybavených filtry sazí (DPF). Jedinou zbývající „výhodou“ motorů na zemní plyn jsou nižší certifikační hladiny kysličníků dusíku (NOx), i když současné reálné studie svědčí o tom, že tyto motory vykazují velké kolísání v množství vypouštěných NOx (někdy dokonce daleko vyšší než v současnosti používané vznětové motory), a to v důsledku problémů spojených se snímači kyslíku a s velmi širokou variabilitou palivových komponent na „zemní plyn“. Takže nyní by měly organizace zajišťující ochranu ovzduší proti znečišťování řešit kromě problémů spojených s emisemi výfukových plynů vozidel i další problém: emise ultrajemných pevných částic vozidel s benzínovými motory. Vědecké studie ukazují, že vzhledem k tomu, že park dálničních vozidel USA spaluje asi třikrát více benzínu než motorové nafty a dále vzhledem k tomu, že vozidla s benzínovým motorem nyní prokazatelně emitují značné množství jemných pevných částic a „toxických látek“, nemusí být stávající regulační přísná opatření zaměřená výlučně na emise pevných částic naftových motorů jenom jediným cílem veškerého snažení o udržení čistého ovzduší.Tato záležitost nabývá nyní na významu i v Evropě, protože švýcarský úřad na ochranu životního prostředí nedávno navrhl, aby Evropa přijala limit emisí počtu jemných pevných částic vozidel ve výši [1011] částic na jeden kilometr."To odpovídá zhruba [1012] částic na jeden kilogram paliva," vysvětlil David Kittelson vědecký odborník na částice spalování minnesotské university na semináři DEER tam konaném. "Je nepravděpodobné, že by náš park silničních vozidel s benzínovými motory mohl této normě vyhovět“ řekl Kittelson, čímž nastolil otázku: "Budou benzínové motory potřebovat filtry výfukových plynů?"V interview po ukončení semináře nám Kittelson vysvětlil, že je docela možné představit si kroky v regulaci vnitřního spalování motorů, které by mohly také snížit emise počtu pevných částic u benzínových motorů. Nakonec dodal, že je ale stejně tak docela možné představit si benzínové motory osazené filtry pevných částic, zvláště v případě, že se zákonné orgány usnesou na tom, že limity emisí počtu ultrajemných částic (to znamená nejen hmotnostní limity pevných částic) jsou klíčovou zdravotní záležitostí. Jak četné studie nyní prokázaly, je ironií, že přestože jsou vznětové motory někdy ochránci životního prostředí „démonizovány“, jejich filtry sazí (DPF) téměř úplně eliminují hmotné emise pevných částic a drasticky snižují rovněž emise počtu těchto částic. Pro studie minnesotské university výzkumníci použili důvtipně řešenou pojízdnou laboratoř namontovanou na nákladním automobilu, aby mohli v létě otestovat různá vozidla v lokalitě Minneapolis – St. Paul a provedly částečné srovnání kvality ovzduší v pracovní dny oproti víkendům. Odůvodnění: provoz nákladních vozidel (vybavených většinou vznětovými motory) se o víkendech drasticky snižuje, zatímco objem provozu automobilů s benzínovými motory je o víkendu téměř stejný jako v pracovní dny. Tato studie odběru vzorků reálných emisí prokázala, že za ustálených dálničních jízdních podmínek se emise pevných částic benzínových motorů příliš nelišily od běžných koncentrací okolí. Avšak v případě, že vozidla s benzínovým motorem „prudce akcelerují“, pak „ rozložení velikosti váženého průměru počtu [pevných částic] u testovaných vozidel bylo obdobné jako u moderních těžkých nákladních automobilů se vznětovými motory,“ vysvětlil Kittelson."Emise počtu pevných částic byly při vysokých otáčkách a při startu studeného motoru podstatně vyšší“, dodal. Paleta testovaných vozidel s benzínovými motory byla velice široká a zahrnovala nejen „nové a čisté, ale i staré a kouřící automobily“, řekl. "To nebyla náhodně zvolená, ale spíš reálná vozidla," řekl. Je překvapující, že relativně čisté automobily s „normálními emisemi“ ještě vyhověly nebo překračovaly toto emisní číslo tuhých částic při vysokých otáčkách/velkém zatížení, zatímco staré automobily s benzínovým motorem a s vysokou spotřebou oleje tomuto emisnímu číslu tuhých částic také vyhověly nebo jej překračovaly. Zatímco novější vozidla měla nižší emise, „benzínové motory byly velmi citlivé na změny v zatížení—daleko více než vznětové motory," sdělil Kittelson. A co víc, "většina drobounkých tuhých částic—s velikostí kolem 10 nanometrů—pochází z benzinových motorů", a ne ze vznětových motorů. Důsledek: Většina poslední vědecké/zdravotnické literatury věnuje speciální pozornost těmto drobounkým částicím, které se považují za větší zdravotní riziko v porovnání s většími částicemi. Terénní testování ukázalo, že vozidla s benzínovými motory produkují za jízdy na vysokých otáčkách mnohem více emisí tuhých částic. Stejně tak výzkumní pracovníci znovu vyvrátili „ mýtus, že benzín nevytváří mnoho elementárního uhlíku. Ale vytváří. “ řekl Kittelson, "zvláště při startech studeného motoru vzniká značné množství elementárního uhlíku. Zážehové motory produkují za studených podmínek a během startu studeného motoru horší emise“. Po terénních silničních testech se výzkumníci minnesotské university zabývali zkoumáním emisí z podmnožiny lehkých vozidel s benzinovým motorem testovaných na válcovém stavu. Tyto laboratorní testy potvrdily, že - stejně tak jako u terénních silničních testů - emise počtu tuhých částic byly "daleko vyšší při startu studeného motoru, zvláště pak u vozidel s málo najetými kilometry."Laboratorní testy vozidel také potvrdily, že "nejvyšší číselné koncentrace byly naměřeny za špičkové rychlosti vozidla (70 mph)" a že "větší částice se emitují spíše "při startech studeného motoru, kdy se vozidlo zahřívá při nižších otáčkách."Výzkumní pracovníci minnesotské university rovněž našli důmyslnější cestu zotavení benzínového motoru typu „simulovaného kuřáka" pro testy na válcové stolici, a to za účelem porovnání laboratorních výsledků s výsledky silničních testů vozidel. Touto cestou je odkapávání mazacího oleje do sacího ventilu motoru a tím imitování netěsnosti těsnění sacího ventilu. Výsledné emise tuhých částic z tohoto benzinového producenta „vysokých emisí“ byly podstatně vyšší než u lépe udržovaných vozidel, stejně tak jako u vozidel testovaných v terénu na silnici. Výsledky prokázaly, že "základní provozní režim [benzínového] producenta vysokých emisí se blíží k úrovni emisí starších vznětových motorů," řekl Kittelson. Vezmeme-li v úvahu všechna vozidla s benzínovým motorem zahrnutá do předmětné studie, pak "moderní používaná vozidla se zážehovým motorem vykazují významný podíl hmotných emisí (1-7 miligramů/kilometr)" v jednotných cyklických testech studených motorů. "Emise elementárního uhlíku v těchto testovacích cyklech byly překvapivě vysoké, typicky v řádu 30 až 60 % P[M2,5] hmotnostních," uvedl Kittelson. A co víc, "emise extrémně malých částic (<10 nm) mohou být při rychlé jízdě po dálnici velmi vysoké ([1014] až [1016] částic/kilogram paliva) a to dokonce u vozidel s jmenovitě nízkými emisemi. Skladování a uvolnění [benzínových částic ve výfukových soustavách] hraje důležitou úlohu v tvorbě těchto částic" - je to činitel, který by potenciálně mohl podpořit vypracování nových, dalekosáhlých plánů na kontrolu emisí zážehových motorů.

Antiautomat
22. října • 18:43

No pekne, takto dlhu debatu o benzine vs nafte som tu dlho nevidel. Ja to osobne vidim tak ze kazdy z tych dvoch principov ma svoje plus a minus, tu sa treba zamerat skor na to, DO AKEHO AUTA ten motor ideme nacpat a ZA AKYM UCELOM. Na dlhe cesty s velkym podielom dialnicnych kilometrov mi pripada vhodnejsi diesel vo vacsom aute. Nizsia spotreba a lepsi tah v nizsich otackach ako vyhody tu stoja proti nevyhodam ako pretazenej prednej naprave, narocnejsej konstrukcii /vacsie tlaky/ motora, hlasne studene starty apod. Ako kazdy zrejme spravne tusi, ma tej dialnici vyniknu skor tie vyhody.Benzinak je naproti tomu univerzalnesi, jednoduchsej konstrukcie, mensej hmotnosti /a tym aj lepsich jazdnych vlastnosti, auto nie je priliz tazke na hlavu/, neboji sa kratsich tras a studenych startov. Pokial sa nejedna o vyslovene nepodarok, tak ma aj lepsi zvuk a auto je celkovo zabavnejsie /hlavne ked to ma manual/. Nevyhodou je asi len vacsia spotreba, hoci dnesny moderny benzinak dokaze byt prekvapujuco usporny /a plati to aj o vacsich motoroch/. Do tohoto auta, vzhladom na jeho velkost, cielovu skupinu zakaznikov a predpokladane vyuzitie je diesel teda menej vhodny. Podobne to vidim aj s fabiou, vzhladom na existenciu 1.2TSi, cene nafty a takisto aj auta by si do fabie diesel kupoval asi iba sialenec. Pri oktavke je to uz vyrovnanejsie, ja mam napriklad 20v soft /ide celkom dobre/, ale 520d na dovolenke v Chorvatsku v priamom porovnani zvitazil /aj ked sa jedna o celkovo OVELA silnejsi motor, jeho vyhody na dlhej ceste s plou bagazou boli zjavne/.

Pan tau
22. října • 12:32

.. pokud to má fungovat na 95 tak to při takové kompresi musí klepat ... nebo je tam jiný fígl?

kert
22. října • 10:03

Nevidím jediný důvod proč do tak malého auta jako je Mazda 2 cpát diesel. Když nový benzín bude 4válec s obsahem do 1000ccm a výkonem nad 65HP bude to naprosto v pohodě. Kdo jel s prvním Yarisem 1,0 VVTi mi dá za pravdu.

Zelí
22. října • 6:41

Zážehový motor je konstrukčně mrtvý. Vznětový dieslův motor zvítězil. Pouze se systém vstřikování paliva podařilo konstrukčně zdokonalit natolik, že je možno širokou palivovou základnu vznětového motoru rozšířit i směrem k silně hořlavým palivům a tedy i k nejrozšířenějšímu z nich tedy k benzínu. Doufám, že si to uvědomí i široká laická veřejnost a ustane cintání o nepřekonatelném benzínovém motoru.:-D

WinDiesel
22. října • 11:31

Hezky jsi benzínomily vytočil !!!!! :-D faktem je, že benzín i alkohol se může vznítit ale nafta se nedá zapálit.
Nakonec limit benzínového - zážehového motoru - je tam, kde se benzín vzněcuje - a tomu se musí zabraňovat různým i nákladnými opatřeními.... (čidlo klepání, lambda sonda)...

pp
22. října • 12:08

To, že se nafta nedá zapálit není úplně pravda. Při použití vysokofrekvenčního zapalování je možné zapálit i naftu (blbě ale přece)...To, že limit zážehového motoru je tam, kde se benzín vzněcuje také není úplně pravda. Benzín se nevznítí ve vstřikovací soustavě (bez kyslíku) ani za vysokého tlaku a bude-li vstřikován do válce ve chvíli, kdy se vznítit má, tak bude možné použít i vysoké kompresní poměry...

WinDiesel
22. října • 18:26

Vysoký kompresní poměr je cesta do pekla a k vysoké tvorbě NOx. Takhle to u benzínu nepůjde, benzín je dost na limitu, ani další stlačování benzínu již nepřispěje k lepšímu rozprašování.
Zatímco u nafty je u menších motorů tlakový potenciál využíván jen na 1600 barů, a je k dispozici 2000 barů. Ty se využívají u větších aut a u náklaďáku, Volva už jedou na 2700 bar. 3000 bar je možné dosáhnout relativně snadno. V podstatě je možné pracovat i bez DPF, ale to již z různých důvodů nepřichází v úvahu. Nicméně při zvýšení max. vstřikovacího tlaku na 2000 bar došlo ke zmenšení DPF na 1/3 a ke zlevnění.

Skyline
22. října • 12:06

Pekna reakce cloveka, ktery se cpe "spekackem" ze soji a kuzi a smeje se, jak tim "vytocil" zakazniky prosciutta:-D

Toper
22. října • 13:03

Copak ty si myslíš, že se s dieslem nedá kvalitně cestovat? ;-)

Skyline
22. října • 13:26

Co ma kvalitni cestovani spolecneho se smradem a kourem? I pokud bychom se odklonili od puvodni debaty a resili, jestli se da jezdit ropakem na dovolenou, tak samozrejme da. Zatim jsem ale nepotkal ani jeden, ktery by byl lepsi nez benzin.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
Toper
22. října • 13:45

Tohle bude spíš o tom, že pro tebe je nejlepší auto japonec a nejlepší motor benzín. Vše ostatní nebereš. No, je to tvůj názor, takže ti ho nechám. Nicméně je zde opravdu dost lidí, kteří si myslí přesný opak.
A tudíž si o tobě můžou myslet, že se cpeš gothajem a rohlíkama z Lídlu. ;-)

Skyline
22. října • 14:42

:-D Internetove psychology miluju:-D Kopirujes presny vzorec jako uz tolik jinych, kterym dosly argumenty a tak obratili svou pozornost ke meB-]

Toper
22. října • 18:07

Nejsem psycholog, ostatně s tím si zde začal ty, ale jen nastavuju zrcadlo, aby sis nemyslel, že jsi na všechny vyzrál. Prostě tě tu tahám za šos. ;-)

Skyline
22. října • 18:26

:-D Tomu rikam znicujici argument, presne, jak jsem napsal vyse;-)

Toper
22. října • 18:44

Argument? Proč? Tys tady žádný zatím nepoužil, já je tedy také nepotřebuji, jen tu plácáš nejdřív o rakovině, pak o tom, že Tokio je čisté město atd. Přijde mi to směšné, když vlastně vůbec nevíš o čem píšeš. Bavím se... a dobře. :-)

Pilot
22. října • 9:03

... zajímavá myšlenka nad kterou již delší dobu přemýšlím. Dnes ale asi největší slabinou (v postatě politickou) spalování benzínu vznětovým způsobem je ekologie, či spíše stále přísnější EU normy.
Tím pádem se směr ubírá spíše k homogennímu spalovaní, jenž vyžaduje variabilní kompresní poměr a také nemůže být kompresní poměr moc vysoký, resp. záleží od počtu oktanů daného paliva (zde by měli již prodávané stovky skutečnou výhodu) ...
Osobně jsem pro velmi vysoké kompresní poměry 25:1 a třeba i více .. Také jsem v článku nepochopil jak může mít snížení kompresního poměru u nafty na 14:1 za následek unížení spotřeby ....

Ti-Jun
22. října • 11:49

Třeba proto, že u vysokého kompresního poměru se musí vynaložit více energie na stlačení...

Pilot
22. října • 12:27

... nicméně hned za horní úvratí se ti ta energie vrátí zpátky včetně zvýšené termodymanické učinnosti .. Nafťák má dvě PLUS zatím:
- vyšší kompresní poměr - tj. jedinný zdroj vyšší efektivity
- "hustší" palivoTurbo nepočítám, to je i u benzíňáků ..Nicméně fakt je ten že hladký nafťak (bez turba) má parametry oproti beznínu naprosto tristní .. 1.9 SDI má krouťák 124Nm .. což každá benzínová atmosféra stejného objemu bude mít mnohem vyšší v celém spektru použitelných otáček ... Prostě jediné co drží nafťáky je TURBO... V momentě kdy se podaří vychytat stříkání benzínu tak jako nafty ... (není třeba rozvíjet)Proto Japonci se do nafťáku pustitili jen kvůli evropě ...

Skyline
22. října • 8:57

Jakkoliv nikomu nepreju nic zleho, u fanatiku jako jsi ty obvykle pomuze jen rakovina ve vlastni rodine. Pak se usetrene chechtaky a cerny dym jevi v uplne jinem svetle. V mire hnusu a smradu chrochtak skutecne vitezi, uzivam si to kazdy den cestou do prace a z prace. To zaprdeny skodifkar pochopitelne nechape, protoze nikdy nemel moznost porovnat "benzinova" mesta s temi "naftovymi". Kdyby tu moznost mel, musel by byt skutecne velmi retardovany, aby mu ten sladky ropomilny pocit zustal.

firetruck
22. října • 14:31

Mam diesel (nie skodovku) a ziaden cierny dym sa nedeje.. Hovori sa tomu filter pevnych castic..

Skyline
22. října • 14:40

Ze ty nevidis, co z toho lita, kdyz nastartujes neznamena, ze to nevidi ostatni.B-]

WinDiesel
22. října • 18:19

Skyline: z Tvé logiky vyplývá, že když nevidíme žádné emise jdoucí z výfuku benzínového motoru, žádné tam nejsou...
Opak je pravdou. Já mám třeba studii , ano, amerických vědců, prokazující značnou produkci pevných částic velkými ojetými americkými benzínovými motory.
A průkaznost byla jednoduchá - měřili v týdnu (na dálnici) a o víkendu, kdy trucky nejezdily, a hleďme !!!!!! Žádný pokles množství pevných částic nenastal......

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
Skyline
22. října • 18:25

Nepochopils - narazel jsem na fakt, ze kdyz v aute sedim a litaji z nej brikety, vidim to mnohem hur, nez ti, kteri v aute nesedi, ale divaji se na nej. Takze klidek, nic o tom, ze z benzinoveho motoru jde cisty vzduch jsem nerekl. Tvoje studie me pobavila, na jake dalnici ze to jezdi jen "velke ojete americke benzinove motory"?:-D Zajel bych se tam podivat, musi to byt zajimavy pohled.

WinDiesel
22. října • 21:06

Ty jsi nepochopil a pořád se ostatní snažíš jen shazovat, žekl bych, že jsi slušný zaslepenec. Dobře tedy, zde je ona studie:
Automobily s benzínovým motorem by mohly být osazeny také filtrem sazí; emise sazí nejsou už jen záležitostí vznětových motorů. – jemné pevné částice (imise)
Diesel Fuel News, 15. září, 2003 Jack PeckhamNewport, R.I. – Vědci, kteří odebírali reálné vzorky emisí z automobilů na silnicích a v laboratorních testovacích centrech, zjistili, že automobily s benzínovými motory emitují daleko více jemných pevných částic. než jak se dosud všeobecně soudilo. Nové údaje svědčí o tom, že množství emisí jemných pevných částic vypouštěných moderními automobily s benzínovými motory, včetně „normálních emisních nečistot vypouštěných za vysokých otáček a při velkém zatížení“ a automobily s "vyběhanými motory s vysokou spotřebou oleje“ – může být "stejné nebo dokonce vyšší než u vznětových motorů." To tvrdí renomovaní odborníci na pevné částice spalování minnesotské university na základě provedených reálných zkoušek. Proč by se tato skutečnost mohla stát velkým problémem? Emise jemných pevných částic ze spalování benzínu a polotěkavé organické sloučeniny mohou být totiž stejně (nebo dokonce více) „toxické“ než saze emitované vznětovými motory. Dokazují to současné, nyní publikované vědecké studie (viz Diesel Fuel News 9/2/02, strana 1).Joe Mauderly, viceprezident Lovelaceova výzkumného ústavu dýchacích cest (Lovelace Respiratory Research Institute (LRRI)) při citaci průkopnických zkušebních výsledků z reálných emisí vozidel –publikovaných v prosincovém vydání publikace Toxicological Sciences v roce 2002 – poukázal na to, že výpary spalin polotěkavých organických sloučenin mohou být stejně „toxické“ jako emise sazí. Při testech reagovaly plíce krys na tyto emise výfukových plynů benzinových/vznětových motorů (bez filtru pevných části (sazí) – DPF) zanícením a poškozením tkáně. Obdobné reakce u lidí „ by mohly zhoršit astma a vyvolat bronchitidu“ uvedl Mauderly na semináři pojednávajícím o Snížení emisí vznětových motorů (sponzorovaném ministerstvem energetiky USA) a konaném v tomto ústavu. A navíc, výfukové plyny jak z benzínových, tak i vznětových motorů (bez DPF) vyvolaly mutagenecitu u baktérií, to znamená „základní ukazatel nebezpečí vzniku rakoviny“, dodal.

Bylo prokázáno, že špatně udržovaná „kouřící“ vozidla představují ta nejhorší zdravotní rizika, protože vypouští do ovzduší dvakrát více polotěkavých organických sloučenin a imisí jemných pevných částic než dobře udržované motory. A navíc, „toxicita těchto emisí je dvojnásobná oproti toxicitě výfukových plynů normálních vozidel --[takže] „kouřící“ vozidla velmi pravděpodobně představují čtyřnásobně vyšší riziko onemocnění dýchacích cest“ dodal Mauderly.Ani žádné regulační opatření, jako je například preferování stlačeného zemního plynu coby náhrady za motorovou naftu, nevyřeší problémy spojené s „toxicitou“ jemných pevných částic, jak znovu zde prokázaly studie přehledně shrnuté společnostmi International Truck & Engine a New York City Transit (viz Diesel Fuel News 3/17/03, strana 10).Jak zde potvrdil kalifornský Úřad pro vzdušné zdroje (California Air Resources Board (CARB)) osazení motorů na spalování zemního plynu oxidačními katalyzátory pouze přivede tyto motory na „čistou“ úroveň vznětových motorů vybavených filtry sazí (DPF). Jedinou zbývající „výhodou“ motorů na zemní plyn jsou nižší certifikační hladiny kysličníků dusíku (NOx), i když současné reálné studie svědčí o tom, že tyto motory vykazují velké kolísání v množství vypouštěných NOx (někdy dokonce daleko vyšší než v současnosti používané vznětové motory), a to v důsledku problémů spojených se snímači kyslíku a s velmi širokou variabilitou palivových komponent na „zemní plyn“. Takže nyní by měly organizace zajišťující ochranu ovzduší proti znečišťování řešit kromě problémů spojených s emisemi výfukových plynů vozidel i další problém: emise ultrajemných pevných částic vozidel s benzínovými motory.
Vědecké studie ukazují, že vzhledem k tomu, že park dálničních vozidel USA spaluje asi třikrát více benzínu než motorové nafty a dále vzhledem k tomu, že vozidla s benzínovým motorem nyní prokazatelně emitují značné množství jemných pevných částic a „toxických látek“, nemusí být stávající regulační přísná opatření zaměřená výlučně na emise pevných částic naftových motorů jenom jediným cílem veškerého snažení o udržení čistého ovzduší.Tato záležitost nabývá nyní na významu i v Evropě, protože švýcarský úřad na ochranu životního prostředí nedávno navrhl, aby Evropa přijala limit emisí počtu jemných pevných částic vozidel ve výši [1011] částic na jeden kilometr."To odpovídá zhruba [1012] částic na jeden kilogram paliva," vysvětlil David Kittelson vědecký odborník na částice spalování minnesotské university na semináři DEER tam konaném. "Je nepravděpodobné, že by náš park silničních vozidel s benzínovými motory mohl této normě vyhovět“ řekl Kittelson, čímž nastolil otázku: "Budou benzínové motory potřebovat filtry výfukových plynů?"V interview po ukončení semináře nám Kittelson vysvětlil, že je docela možné představit si kroky v regulaci vnitřního spalování motorů, které by mohly také snížit emise počtu pevných částic u benzínových motorů. Nakonec dodal, že je ale stejně tak docela možné představit si benzínové motory osazené filtry pevných částic, zvláště v případě, že se zákonné orgány usnesou na tom, že limity emisí počtu ultrajemných částic (to znamená nejen hmotnostní limity pevných částic) jsou klíčovou zdravotní záležitostí. Jak četné studie nyní prokázaly, je ironií, že přestože jsou vznětové motory někdy ochránci životního prostředí „démonizovány“, jejich filtry sazí (DPF) téměř úplně eliminují hmotné emise pevných částic a drasticky snižují rovněž emise počtu těchto částic. Pro studie minnesotské university výzkumníci použili důvtipně řešenou pojízdnou laboratoř namontovanou na nákladním automobilu, aby mohli v létě otestovat různá vozidla v lokalitě Minneapolis – St. Paul a provedly částečné srovnání kvality ovzduší v pracovní dny oproti víkendům. Odůvodnění: provoz nákladních vozidel (vybavených většinou vznětovými motory) se o víkendech drasticky snižuje, zatímco objem provozu automobilů s benzínovými motory je o víkendu téměř stejný jako v pracovní dny. Tato studie odběru vzorků reálných emisí prokázala, že za ustálených dálničních jízdních podmínek se emise pevných částic benzínových motorů příliš nelišily od běžných koncentrací okolí. Avšak v případě, že vozidla s benzínovým motorem „prudce akcelerují“, pak „ rozložení velikosti váženého průměru počtu [pevných částic] u testovaných vozidel bylo obdobné jako u moderních těžkých nákladních automobilů se vznětovými motory,“ vysvětlil Kittelson."Emise počtu pevných částic byly při vysokých otáčkách a při startu studeného motoru podstatně vyšší“, dodal. Paleta testovaných vozidel s benzínovými motory byla velice široká a zahrnovala nejen „nové a čisté, ale i staré a kouřící automobily“, řekl. "To nebyla náhodně zvolená, ale spíš reálná vozidla," řekl. Je překvapující, že relativně čisté automobily s „normálními emisemi“ ještě vyhověly nebo překračovaly toto emisní číslo tuhých částic při vysokých otáčkách/velkém zatížení, zatímco staré automobily s benzínovým motorem a s vysokou spotřebou oleje tomuto emisnímu číslu tuhých částic také vyhověly nebo jej překračovaly. Zatímco novější vozidla měla nižší emise, „benzínové motory byly velmi citlivé na změny v zatížení—daleko více než vznětové motory," sdělil Kittelson. A co víc, "většina drobounkých tuhých částic—s velikostí kolem 10 nanometrů—pochází z benzinových motorů", a ne ze vznětových motorů. Důsledek: Většina poslední vědecké/zdravotnické literatury věnuje speciální pozornost těmto drobounkým částicím, které se považují za větší zdravotní riziko v porovnání s většími částicemi. Terénní testování ukázalo, že vozidla s benzínovými motory produkují za jízdy na vysokých otáčkách mnohem více emisí tuhých částic. Stejně tak výzkumní pracovníci znovu vyvrátili „ mýtus, že benzín nevytváří mnoho elementárního uhlíku. Ale vytváří. “ řekl Kittelson, "zvláště při startech studeného motoru vzniká značné množství elementárního uhlíku. Zážehové motory produkují za studených podmínek a během startu studeného motoru horší emise“. Po terénních silničních testech se výzkumníci minnesotské university zabývali zkoumáním emisí z podmnožiny lehkých vozidel s benzinovým motorem testovaných na válcovém stavu. Tyto laboratorní testy potvrdily, že - stejně tak jako u terénních silničních testů - emise počtu tuhých částic byly "daleko vyšší při startu studeného motoru, zvláště pak u vozidel s málo najetými kilometry."Laboratorní testy vozidel také potvrdily, že "nejvyšší číselné koncentrace byly naměřeny za špičkové rychlosti vozidla (70 mph)" a že "větší částice se emitují spíše "při startech studeného motoru, kdy se vozidlo zahřívá při nižších otáčkách."Výzkumní pracovníci minnesotské university rovněž našli důmyslnější cestu zotavení benzínového motoru typu „simulovaného kuřáka" pro testy na válcové stolici, a to za účelem porovnání laboratorních výsledků s výsledky silničních testů vozidel. Touto cestou je odkapávání mazacího oleje do sacího ventilu motoru a tím imitování netěsnosti těsnění sacího ventilu. Výsledné emise tuhých částic z tohoto benzinového producenta „vysokých emisí“ byly podstatně vyšší než u lépe udržovaných vozidel, stejně tak jako u vozidel testovaných v terénu na silnici. Výsledky prokázaly, že "základní provozní režim [benzínového] producenta vysokých emisí se blíží k úrovni emisí starších vznětových motorů," řekl Kittelson. Vezmeme-li v úvahu všechna vozidla s benzínovým motorem zahrnutá do předmětné studie, pak "moderní používaná vozidla se zážehovým motorem vykazují významný podíl hmotných emisí (1-7 miligramů/kilometr)" v jednotných cyklických testech studených motorů. "Emise elementárního uhlíku v těchto testovacích cyklech byly překvapivě vysoké, typicky v řádu 30 až 60 % P[M2,5] hmotnostních," uvedl Kittelson. A co víc, "emise extrémně malých částic (<10 nm) mohou být při rychlé jízdě po dálnici velmi vysoké ([1014] až [1016] částic/kilogram paliva) a to dokonce u vozidel s jmenovitě nízkými emisemi. Skladování a uvolnění [benzínových částic ve výfukových soustavách] hraje důležitou úlohu v tvorbě těchto částic" - je to činitel, který by potenciálně mohl podpořit vypracování nových, dalekosáhlých plánů na kontrolu emisí zážehových motorů.

Skyline
23. října • 7:07

Jo tak ja jsem zaslepenec a ty sem hodis clanek z lobbisticke organizace za ropaky?:-D To je jako kdyz se Bursik nebo Kacenka Biomasa Zako ohaneji daty z ICCP:-DNe, ja zaslepenec nejsem, ja pouze nejezdim dieselem a vim proc. Naopak na tobe je videt, ze dieselem jezdis a mas potrebu svou volbu obhajovat, i kdyby to byly sedestupidnejsi argumenty, coz mi pripomina jak kuraky, kteri vytahuji takove ty obskurni "studie" o tom, ze koureni prispiva ke krase/zabranuje X nemocem apod., tak arguemnty kupcu tech uzenin bez masa, ze "jim chutnaji lip". Proste krec. Jak rikam, me toto nevadi a spis se zasmeju, u ropaku je bohuzel smula v tom, ze se s tim hnusem jsem nucen potkavat denne, zatimco nechutne zradlo kupovat nemusim.

WinDiesel
23. října • 9:41

Článek jsi zjevně nečetl, jinak bys tu neblábolil o lobbyingu. Komu není rady, tomu není pomoci. A zaslepenc jsi, v každém svém příspěvku to dokazuješ.
Jezdím dieselem a mám rád diesely. Benzíny ovšem nezavrhuji ani na ně neházím snůšky h.ven, i když jsou hlučné ve vysokých otáčkách, mají některé emise vyšší než diesely a umí pěkně smrdět.
Mimochodem, v EURO 5 je pro benzíny zaveden limit pevných částic - proč asi?

Toper
22. října • 13:05

Prohlašovat tady nepřímo něco v tom smyslu, že za rakovinu lidí můžou dieslové auta, je hodně hloupý názor. Jestli máš někde statistiku, která by to potvrzovala, sem s ní. ;-)

-drb-
22. října • 13:34

www.lidovky.cz ... * LN Čím jsou zplodiny z dieselových motorů specifické?
Je třeba si uvědomit, že dieselové motory produkují velmi jemné prachové částice. Některé již spadají do kategorie nanočástic. Hmotnostně jsou téměř nevýznamné, ale na druhou stranu mají velikánský povrch. Na něm se vážou různé organické látky -mimo jiné naftovými motory produkované karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. Vznikají metabolidy schopné vázat se na DNA a vyvolat její poškození.* LN Spalování nafty tedy lidské zdraví ohrožuje víc než exhalace benzinu?
Diesely bezesporu škodí více. Exhalace těchto motorů z hlediska genotoxicity (potenciálně škodlivých účinků na genetický materiál, pozn. red.) nebo karcinogenecity představují větší riziko než zplodiny z motorů spalujících benzin. Právě na základě zjištěné genotoxicity v USA již v osmdesátých letech přijali opatření, kterým se využívání naftových motorů v osobních vozech omezilo.
A pochopitelně toho lze nalézt podstatně víc. Odborných studií na tohle téma bylo publikováno už hodně, tohle téma je sledované nejméně padesát let - stačí trošku hledat. Exhalace vznikající při spalování nafty jsou nebezpečnější, navíc se hůře řeší. Ehalace z benzínu pochopitelně také není rajská vůně, ale je-li možnost volby mezi benzinem a naftou, je přeci jen benzin pořád čistší. Mnohem lépe by na tom byl zemní plyn a etanol, ale to ještě nejsou obvyklá paliva. A vůbec ideální by byla elektřina, protože tam se exhalace přesunou k několika velkým zdrojům, které se dají podstatně snáze regulovat a ovlivňovat, případně téměř úplně eliminovat (jádro, voda). Navíc by v takovém případě začaly mít smysl i v současné době těžko využitelné "eko" zdroje jako vítr a slunce - bylo by kam akumulovat vzniklou elektřinu, která by tak nedělala bordel v rozvodné síti.

Toper
22. října • 13:42

No, to jsou pouze ty studie. Nikoli nějaká relevantní statistika. Výše jsem to rozebral.

Skyline
22. října • 13:21

Statistiku nemam, studii na tema "pevne castice a rakovina" jsem videl povicero, staci hledat.

Toper
22. října • 13:40

Studií jsou všude mraky, ale to není to, co by něco vůbec prokazovalo. Logicky vzato, jakýkoli produkt spalování má karcinogenní účinky na živý organizmus. Ale musí se do něj účinně dostat a v poměrně velkých dávkách. A to je ten problém, který zatím nikdo (v případě emisí z aut) neprokázal.
Jak všichni ví, kouření způspbuje rakovinu, ale u někoho se může dostavit třeba po deseti letech a u druhého nikdy. A to se vajglama může krmit dennodenně.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
-drb-
22. října • 14:43

Chlapče, chlapče, ty jsi vůl jak lev. Máš velký dar kecat o věcech, o kterých víš naprostý kulový.Každý člověk má určitou genetickou dispozici ke specifickým druhům onemocnění. Dané onemocnění se u něj za celý život nemusí vyskytnout, ale pokud se bude stýkat s věcmi, které zvyšují riziko, pak je pochopitelně pravděpodobnější, že se to onemocnění vyskytne. To, jaká je ta pravděpodobnost, určují studie podle dost přísně stanovených kritérií navíc s povinností uvádět, jaký je rozptyl.Karcinogennost spalin dieselu je právě prokázána těmito studiemi - bylo popsáno, jakým způsobem ovlivňují fungování buněk, jakým způsobem přispívají k rozvoji nádorových onemocnění a jaké je riziko. Můžeš s tím nesouhlasit, můžeš proti tomu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím naděláš. Fakta nezměníš. Nikdo ti nebude na talíř servírovat výslovnou zprávu, že rakovinu vyvolá tolik a tolik částic. To je naprostý nesmysl a takhle to ani nefunguje - jednak takové množství není možné určit, navíc, jak jsem psal výše, záleží na genetické predispozici a v neposlední řadě je to ovlivněno také dalšími faktory.Za sebe říkám tolik - mám dostatek informací o škodlivosti mnoha věcí. Vím, že každá ta jednotlivá věc by nebyla problém, pokud bych s ní přišel do styku osamoceně, ale stejně tak vím, že každá z těch věcí přispívá po malých částech k tomu, aby se zvyšovalo riziko. Pokud mohu ovlivnit to, abych vyloučením alespoň některých věcí to rizik zase snížil, jdu do toho. Nikdy nebudu žít v čistém prostředí, ale mohu toho do sebe rvát aspoň míň. Možná něco pochopíš za pár let, až získáš větší rozhled, možná k tomu přispěje i nějaká osobní zkušenost. Možná ale zůstaneš v sebeklamu a neschopnosti pochopit, co studie říkají a jakým způsobem fungují.

Skyline
22. října • 13:44

:-D Jezdis dieselem, ze? B-]

Toper
22. října • 13:46

Ne. ;-)

Skyline
22. října • 14:39

Zajimava diagnoza.

Toper
22. října • 18:05

Každá mince má dvě strany. Sice ty tu druhou nikdy neuvidíš, ale je dobré ti naznačeit, že opravdu existuje. Rozšíříš si obzory. ;-)

Skyline
22. října • 18:23

Jak rikam, internetove psychology miluju;-)

Toper
22. října • 18:42

Mirečku, zklamu tě, já nejsem na chlapce. ;-)

Brouk
22. října • 9:33

to Skyline: Tady s tim tvrzenim naprosto souhlasim. Bydlim v Praze a je faktem, ze po chodniku vedle jiz mirne frekventovane ulice (typicky Vinohradska) se prakticky neda jit. Vsude pritomny stiplavy zapach spalene nafty je priserny a nelze pred nim utect! A to nemluvim o magistralach apod. Treba odpoledne se pohybovat kolem I.P.Pavlova je pomala sebevrazda.
Ja jen nechapu, kdyz EU strka do vseho ten svuj byrokraticky rypak, proc neomezi toto? Koureni zakazuje, ale karcinogenni mikrocastice ze sazometu jim nevadi.

kamil
22. října • 13:10

"Ja jen nechapu, kdyz EU strka do vseho ten svuj byrokraticky rypak, proc neomezi toto?"Ale vždyť EU ropáky omezuje. Podívej se na normy Euro 4 a Euro 5. Pro benzín i diesel došlo k malému snížení částic NOx + pro benzín byly zavedeny limity prachových částic (týká se jen přímovstřikových benzínů). Naopak k docela výraznému omezení došlo u prachových částic dieselu, které byli sníženy o 80% (z 25mg/km na 5 mg/km). Tedy norma Euro 5 postihla hlavně ropáky a totéž bude platit pro připravovanou normu Euro 6. Pro benziňáky bude Euro 6 stejná jako Euro 5 (alespoň dle zatimního návrhu), zatímco u dieselů sníží emise NOx o nějakých 60%. Tím se emise dieselů dostanou téměř na úroveň benziňáků (NOx a prachové částice). Emise CO budou i nadále u benziňáků dvojnásobné proti dieselu.

Radek
26. října • 16:19

Hezky to podáváš, relativně, aby se v tom nikdo nevyznal. Ten diesel je ale čistý, co? Zapomínáš dodat, že u Benzínu je limit NOx 0.08, pro diesel je 0,25, pro Euro 5 od příštího roku budou 0,07 resp. 0,20. U pevných částic není pro benzín stanoveno (protože benzín je čistá látka a neprodukuje saze, pokud je motor v pořádku), pro diesel je 0,25 u Euro 4, pro Euro 5 bude zaveden i pro benzín a diesel na stejnou hodnotu 0,05, což není schopen diesel dosáhnout bez filtru pevných částic.K tomu filtru pevných částic - obecný mýtus je, že filtr zachytí částice, ale kam s nimi potom? Prostě se (zjednodušeně) jednou za tisíc km vyženou zvýšenou teplotou ven. Při tom jich ale jen 30% shoří, zbytek se prostě vyfoukne ven, takže to zase tak moc neřeší. Mimochodem - náklaďáky mají filtr pevných částic povinný již dlouho a neřekl bych, že je to s tím čmoudem nějak lepší.

LuckeR
22. října • 10:27

voe v praze ziju celej zivot a nejvetsi smrad de ze starejch benzinaku jako 120tky "ziguly" atd... ale par let z5 tyhle auta postupne (skoro) vymizela takze v praze muzu jit okolo zacpy a dejcha se 100x lepe nez driv. To ze mas radsi auta ktery vybuchujou neznamena ze musis hatit jina. Novej diesel nijak nezapacha. Jestli chces bejt nejak prospesnej tak nadavej na na vsechny (vznetovy i zazehovy) a nut lidi do elektriky nebo vodiku. Tim by si prispel k lepsimu zivotnimu prostredi.

Skyline
22. října • 12:05

Rekl bych, ze jsi hodne mlady a nezkuseny. Me taky kdysi neprislo, ze by to u nas nejak mega smrdelo - do chvile, nez jsem poprve vyjel do Rakouska (prosinec 1989). Tam jsem uplne ziral, jak tam nic nesmrdi, proste neuveritelne - aut x-krat tolik nez u nas, presto mnohem mensi smrad. Jenze od te doby se hodne zmenilo a ted Viden smrdi docela nechutne. Dnes zazivam stejny pocit v USA nebo Japonsku - v takovem Tokiu je naprosto neskutecne ticho, kdyz clovek vidi, kolik aut tam jezdi. A smrad tam temer neni, uplny balzam. A to mluvim o obrovskem meste, kde zije vic lidi, nez v cele Ceske republice.Ad "novej diesel nezapacha" - byl jsem v soku, kdyz u pul roku stareho fordu s 1.6 ropou pri studenem startu doslova padaly brikety z vyfuku. Jak coudi 5 let stare mondeo ani nemluvim, to je des-bes. 5 let stary benzin je vedle toho svezi vanek. A kdyz tak nadavas na S120 (ktere jsou skutecne nechutne), tak co takovy stejne stary P309GRD, Passat apod. auta? Ten cerny dym a rachot jak ze Scanie nic? To nevidis?Za 15 let se tady budem doslova dusit - to az mezi starymi auty bude takovy pomer dieselu, jaky je mezi novymi. Doporucuji navstivit Francii, nejake mensi mesto. To je naprosty otres, tam totiz ropomanie zacala driv a tak tam ted maji tolik ropaku ve stari kolem 15-20 let, az jeden zira. Mesto velikosti Jindrichova Hradce smrdi hur, nez Brno. A vsadim se, ze majitele tech ruzny AX a ropny P106 a Clio taky "nic neciti". Jak by mohli, vsak ten hnus prisel postupne a srovnani s necim jinym nemaji. Pro paranoiky a priznivce konspiracnich teorii: cilena podpora dieselu postupne "vyresi" neprijemnou situaci s neudrzitelnosti soucasnych duchodovych systemu - lidi proste pochcipaji mnohem driv, proto zatim politici nemaji potrebu systemy reformovat - nepocitaji s tim, ze by do budoucna byla situace neudrzitelna, protoze vedi, ze to bude OK a starych lidi bude min, mnohem min.;-)

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
ABC
22. října • 20:51

Nevím ti, kolega píše výše o tom že je tokio nejzečištěnější město a ty tvrdíš opak. Na ulici se ti to nezdá třeba právě díky podpoře těch "ekovozů" které se ti značně nelíbí. Další věcí je, že nemají Frantíci srovnání s ničím jiným, to jako oni jsou zavřeni doma a ty světák máš větší srovnání. Zajímavé. Prostě snůška pocitů a cucánků z prstu. :-/

Skyline
23. října • 6:54

Ja tam byl, tomu se rika zkusenost, nikoliv pocity a cucanky z prsty, pletes si pojmy s dojmy. Diesely tam v podstate nemaji a to je zasadni. Abych si ujasnil, jestli nahodou pocity a cucanky neplacas ty - byls tam?

Toper
23. října • 10:14

Já tam byla taky a tvrdím něco jiného. Mé tvrzení podporují i mnohé články na internetu, To tvé, vůbec nic.
Ha.
Takže tu Vladimírku jen lžeš a snažíš se obhájit neobhajitelné. B-]

Brouk
22. října • 11:45

LuckeR, ano, presne tohle je reakce okoli, kdyz zavedu tema na smrad z dizlu na ulici: "Ja nic necitim". Pravda je vsak takova, ze ten smrad jiz prekrocil hranice katastrofy, ale evropan to nepozna, protoze to prislo postupne. Jak pise skyline, taky jsem navstivil "benzinova" mesta, napr. takovej Singapur. Tam je na obrovske krizovatce pri rozjezdu desitek aut nezvykle ticho a proti evrope cisty vzduch. Stejne tak USA a dalsi...

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
kamil
22. října • 13:14

I benzínová auta smrdí, hlavně tedy v zimě když je studený motor, tak chvíli trvá než se katalyzátor dostane na provozní teplotu a začne fungovat. Do té doby jde z benziňáku všechen sajrajt v maximální možné míře včetně otřesného smradu. Nicméně diesel smrdí i v létě :-)

kulda
22. října • 12:28

k tomu musim rict ze v USA kdyz se na krizovatce rozjizdi desitky V8 pick-upu tak tam rozhodne ticho neni. Mel jsem tu cest bydlet asi 300 m od jedne takove krizovatky a kraval byl velmi slusny i v byte. Cistsi potazmo vonavejsi vzduch nez v nasich velkomestech tam ale rozhodne byl, jestli je to diky benzinovym autum tezko rict.

Skyline
22. října • 13:36

Ticho je predevsim v Japonsku, prave kvuli skladbe vozoveho parku.

Toper
22. října • 13:54

Špinavější a hlučnější město, než je Tokio nenajdeš nikde na světě. ;-)

Skyline
22. října • 14:39

Kolikrat jsi tam byl a s cim to srovnavas?

Toper
22. října • 18:03

Cca dva roky zpět. A dle žebříčků měřících znečištění měst hlukem okupovalo Tokio dobrých 30 let první místo. Jak je tomu nyní, netuším, ale o moc lepší to nebude. Stejně tak udržet město pěkně čisté při hustotě zalidnění skoro 6 tis obyvatel na km2 je dosti složité. A jde to poznat. ;-)

kamil
22. října • 18:32

"Silniční doprava je také hlavním znečišťovatelem ovzduší. Po dlouhé roky se Tokio řadilo mezi nejznečištěnější města světa. V dnešní době se situace malinko zlepšuje."japonsko.orbion.cz ...

Skyline
23. října • 6:58

Kamil: ten odkaz me slusne pobavi, skutecne plne informaci:-D Vytrzene z kontextu to pusobi jako fakt, kdyz clovek vidi zbytek clanku, je jasne, ze je to jen placnuti do vody. Udesna doprava, bla bla. Nerikam, ze je jezdeni po Tokiu nejaky zazrak, stejne jako jezdit denne po Jizni Spojce. Nicmene opet nezbyva, nez doporucit navstevu. Pak by ses smal taky.;-)

Toper
23. října • 10:37

Mě pobaví zase jakákoli tvá marná reakce. Kolik argumentů si zde předložil ty? Žeby žádný? Hlavně že máš jasno. :-D
PS: Možná by ses tam měl zajet opravdu podívat, abys zjistil, jak to opravdu je. ;-)

Skyline
22. října • 18:22

Ted je tomu tak, jak pisu;-)

Toper
22. října • 18:41

Jak píše Kamil, není tomu tak, jak píšeš a jak si bláhově myslíš. ;-)

Pilot
22. října • 10:49

... tak právě tím smaradem nových dieselů ... ... co se v osobácích používá močovina - AdBlue .. tak tím právě smrdí HODNĚ DIVNĚ ... Apropos ... to jsem nevěděl že Praha je stále plná žigulů a 120cítek ... :-D

Pilot
22. října • 9:06

... to co lidi na naftě milují je v podstatě jen vyšší energetická hustota .. tj. že v litru nafty je více energie než v litru benzínu, taky je naftta težší ...... ale hlavně, hlavně ... ten záhah vocpoda ... což není nic jiného než turbíčko ... i turbo benzín tahne vocpoda .... jen kolem toho není také mystérium .....

Skyline
22. října • 9:24

Diesel vitezi stejne, jako vitezi parky bez masa nebo cokolada bez cokolady. Je to znouzectnost, ktera na rozdil od parku bez masa a cokolad za 3.90 negativne ovlivnuje i ty, kteri zatim nezmagorili.

Pilot
22. října • 9:32

.. hehe ... prostě proto že to všichni kupují ... Ale zase tak optimistický bych nebyl ... ono časem lidi zjistí že ty TSIčka taky docela jedou .. jen s tou spotřebou nevím ...

p
22. října • 8:18

... tvoj prispevok nepotrebuje KOMENTAR...

yoggi
22. října • 7:16

zbozne prianie majitela chrochtaka :-D

Childeater
22. října • 6:44

Pouze bohapustá provokace, nebo je tam jinotaj, který jsem neobjevil?

Doporučujeme

Články odjinud