Exponáty kalifornského muzea počítačů jsou fascinující cestou do historie počítání a zpracování dat. Projděte si muzeum prostřednictvím velké fotogalerie!
Živě.cz z Mountain View: Kalifornské muzeum historie počítačů těží ze své lokality přímo v srdci Křemíkového údolí na dohled od kanceláří Googlu. Má tak přístup k exponátům, které u nás uvidíme jen ztěží. Nabízí unikátní pohled na legendární počítače, první prototypy klíčových produktů, či dříve přísně utajované komponenty. Ač se samozřejmě nic nevyrovná osobní návštěvě a mohu vám ji jen doporučit, při své cestě do muzea jsem pro vás exponáty nafotil a nabízím vám tak alespoň virtuální prohlídku těchto jedinečných expozic.
Začalo to počítáním
Poměrová měřidla se používala jako první kalkulačky pro trigonometrické funkce, násobení dělení a další výpočty, zde vidíte první modely ze 17. století.
Abakus je v Asii stále velmi rozšířené počitadlo. Kombinace abacusu s kalkulačkou představuje ale pouze propagační předmět.
Zleva kalkulačka Bowmar MX55 z roku 1971 s LED displejem. Licenčně se vyráběla i v Maďarsku, a ač byl v roce 1973 Bowmar asi největším výrobcem kalkulaček, v roce 1975 zbankrotoval. Kalkulačka HP-35 z roku 1972 se proslavila asi nejvíc. TI SR-50 z roku 1974 byla výrazně levnější. První programovatelná kalkulačka HP-65 z roku 1974 ukládala až 100 řádek programu na magnetické karty.
Děrné štítky se používaly dříve, než se nasadily v počítačích. Tkalcovské stavy z nich četly vzory, mechanické klavíry hrály podle not proděravěných v papírovém pásu. Za nástup štítků se považuje americké sčítání lidu v roce 1890. Herman Hollerith vyhrál výběrové řízení se svým děrným štítkem velikosti bankovky. Mohl tak použít stávající šuplíky a zásobníky na peníze pro zpracování 60 miliónů sčítacích karet.
Každou dírku na děrném štítku při sčítání v roce 1890 musela vyrobit lidská ruka na tomto dírkovacím stroji. Vybrat správný údaj v tabulce a zasunout kolíček do příslušné dírky.
Čtecí zařízení pro první zpracování děrných štítků.
MADDIDA (magnetický bubnový digitální diferenciální analyzér) - vyvinutý pro návrh jaderných střel. Stopy na magnetickém bubnu prováděly matematickou integraci.
ENIGMA – legendami opředený německý šifrovací stroj z druhé světové války. Zašifrované zprávy se odesílaly morseovkou. Američanům a Britům se podařilo kód ENIGMA prolomit.
První sálové počítače
ENIAC – část počítače z roku 1945, který dnes pokládáme za první skutečný počítač. Za sklem je funkční tabulka 2, panel 2. Tři funkční tabulky se každá zapojovala do dvou panelů. Tabulky musely být nastaveny před řešením nového problému. Výstup ENIACu se razil do děrných štítků, které se vkládaly do IBM tabulátoru pro tisk na papír.
George Stibitz vyvíjel první obvody pro reléové počítače. Model K (vyvinutý na Kuchyňském stole) uměl sčítat dvě binární čísla.
NBS Western Automatic Computer, 1950. Při uvedení byl toto nejrychlejší počítač na světě. Pro paměť se používaly Williams-Kilburnovy trubice připomínající obrazovky. Každý bit tak byl přímo vidět.
Přes konzoli počítače UNIVAC mohla obsluha zapnout, přerušit a zastavit počítač. Přes klávesnici se zadávaly přímé povely a dal se případně připojit i osciloskop pro údržbu. Počítače UNIVAC se používaly od padesátých let do 1970.
Ukládání dat
Paměťová elektronka JOHNNIAC měla původně udržet 4 096 bitů, ve výrobě se ale podařilo dosáhnout jen 256 bitů. Každý bit tvořil neustále obnovovaný izolovaný náboj.
Thin Film Memory se používala jen krátce, ale našla využití ve vojenských počítačích díky rychlosti a odolnosti vůči radiaci.
IBM 1360 z roku 1967 uměla uchovat terabit informací, inspiroval ji požadavek CIA na uložení velkých objemů dat.
4Mbitová bublinková paměť z roku 1981. Kvůli vysoké ceně se na trh dostalo jen pár bublinkových pamětí, které našly uplatnění ve videohrách a obráběcích strojích.
Naváděcí počítač Apollo s Olsenovou pamětí ROM. S takovou ručně zadrátovanou pamětí se opravdu letělo na Měsíc a zpět.
První pevný disk RAMAC. Obsahoval 50 24" disků otáčejících se rychlostí 1200 otáček za minutu minutu. Kapacita byla 5 MB. Disková plotna z RAMACu. Speciální povrch umožňoval záznam bitů do magnetizovaných oblastí.
Mechanika výměnných pevných disků IBM 1311 z roku 1962. První výměnné disky na šesti 14" plotnách uložily 2 MB. Pro pohodlné přenášení pětikilových disků měly i držátko. Bohužel kvůli chybějícímu utěsnění představoval prach problém.
Technologie Winchester zapouzdřila všechny komponenty disku do utěsněného bloku. Výměnný disk IBM 3340 z roku 1973 nabídl kapacitu až 70 MB.
První disketa vznikla v roce 1971. Osmipalcová s kapacitou 80 kB. Požadavky na menší a kapacitnější verze následovaly až k 3,5" disketě, která skončila na kapacitě 1,44 MB (2,88 MB verze už se na trhu neujaly). ZIP disky s kapacitou 100 MB představují vrchol pružných disků, krátce po uvedení je ale nahradily CD vypalovačky.
Superpočítače
Cray-1A z roku 1976. Po dlouhých pět let to byl nejrychlejší počítač na světě. Kvůli ručnímu vedení kabelů trvala výroba každého Cray-1A jeden rok. Jeho unikátní návrh pro zpracování vektorů vyhovoval náročným požadavků pro kryptografii, simulaci bomb a návrh letadel. Rychlost 160 MFLOPS, paměť 32 MB, 64bitová paměťová směrnice, cena 6 až 10 miliónů dolarů.
Detail chlazení Cray-1. Měděné desky mezi obvodovými deskami odváděly teplo do hliníkových klínů. V nich v nerezových trubkách proudil freon, který odváděl teplo pryč.
Osobní poznámky Seymoura Craye s návrhem pro Cray-1. Ručně psané poznámky obsahují Boolean zápis, podle kterého zaměstnanci přímo sestavovali a testovali systém bez použití schémat.
Část CPU z počítače Cray-3, 1995. Na rozdíl od starších návrhů použil v Cray-3 neprověřený arsenid gallitý (gallium arsenide), který prodražil výrobu. Rychlost CPU 474 MHz byla na tehdejší dobu skvělá, ale stroj byl velmi obtížný na výrobu. Rychlost 15 GFLOPS, kapacita paměti 2GW, 64bitová paměťová sběrnice, cena 30 miliónů dolarů.
CM-1, Thinking Machines Corporation, 1985. Masivně paralelní superpočítač byl využitelný pro souběžné zpracování jedné úlohy nad velkým objemem dat. Po čtyřech dalších návrzích firma v roce 1994 ohlásila bankrot. Rychlost 2,5-10 GFLOPS, paměť 4K na CPU, jednobitová paměťová sběrnice, cena 2,5 miliónu dolarů (64 000 CPU).
Minipočítače ze sálu do kanceláře
CDC-160A z roku 1961. Jeden z prvních minipočítačů měl původně řešit jen vstup a výstup u velkého počítače CDC. Po úpravách se ale začal prodávat jako samostatný počítač. Vyrobili jich více než 400. Rychlost 78125 sčítání za sekundu, paměť 8K word, cena 90 000 dolarů.
DEC PDP-8, 1965. Bestseller mezi minipočítači, DEC PDP-8. První úspěšný minipočítač s prodeji přes 50 000 kusů představoval první víceúčelový počítač, který přinesl nízkou cenu a relativně malé rozměry.
Raritní „kuchyňský počítač“ z katalogu Nieman-Marcus, 1969. Minipočítač Honeywell 316 ukrytý v tomto těle byl nástupcem počítače 516, který poháněl první uzel sítě ARPANET, předchůdce Internetu. Rychlost 312 500 sčítání za sekundu, paměť 4K word, cena 10 600 dolarů.
Wang 2200, 1973. Tento počítač se programoval pouze v jazyce BASIC, strojový kód byl před uživatelem skrytý. Cílil primárně na podnikové zákazníky. Rychlost 312 500 sčítání za sekundu, paměť 4K word, cena 6 700 dolarů.
Od tranzistoru k čipům
Mooreův zákon „počet tranzistorů na čipu se přibližně zdvojnásobí každých 24 měsíců“ z roku 1975 byl několikrát mírně upraven, rámcově ale platí dodnes. Většinou se kreslí v logaritmické stupnici, takto v lineární vypadá také působivě.
První tranzistor, 1947. První tranzistor použil dva blízko umístěné zlaté kontakty přitisknuté na povrch z čistého germania.
První polovodičový tranzistor, 1950. Morgan Sparks a Gordon Teal uvedli do praxe Shockleyho teorii a vyrobili první polovodičový npn tranzistor.
Vylepšené tranzistory rychle následovaly a během padesátých let bylo vyvinuto hned několik různých variant pro dílčí nasazení.
Tranzistorového rádia Regency TR-1 z roku 1954 se prodalo přes sto tisíc kusů a díky němu veřejnost poznala slovo tranzistor. Obsahovalo čtyři tranzistory.
SOL Terminal Computer, 1978. Vybavený procesorem Intel 8080 byl toto jeden z prvních masově vyráběných kompletních osobních počítačů.
Mikroprocesor Motorola 6800 – legendární procesor, který poháněl první počítače Apple a další. Tento procesor se zasloužil o rozšíření počítačů mezi běžné lidi, do komunikací i průmyslových systémů.
Procesory Intel od 8086 po Pentium 4. Pentium II z roku 1997 není schováno v obalu, tato krabice se zasouvala na desce do slotu připomínajícího dnešní slot pro grafickou kartu. Mělo přitom desetinásobně tlustší technologii výroby (250 nm) oproti dnešním procesorům.
Vnitřek herní konzole Sony PlayStation z roku 1994. Jako centrální procesor první PlayStation sloužil procesor MIPS R3000.
Velká modrá deska simulovala připravovaný procesor PowerPC a na takovém zařízení Apple vyvíjel operační systém, když ještě neměl v ruce skutečný procesor PowerPC. Dole procesor DEC Alpha – první 64bitový RISC procesor, pro který Microsoft upravil Windows NT. Vedle něj SPARC RISC CPU vyvinutý Sun Microsystems.
Superpočítače na stole
Profesionální pracovní stanice Iris 4D/50GT, 1988. Pro Silicon Graphics znamenala Iris 4D přechod z procesorů Motorola na RISC procesory od MIPS. O pět let později v 1992 SGI koupila MIPS za 333 miliónů dolarů, ale v 1998 MIPS platformu opustila a přešla na procesory Intel Itanium. Rychlost 8 MHz, paměť 4 MB, cena 74 000 dolarů.
Pixar Image Computer, 1986. Pixar původně vyvíjel vlastní počítače pro tvorbu animací. Tyto počítače tako obarvovaly ručně kreslené animované filmy od Disneyho. Počítač navíc vyžadoval drahé pracovní stanice pro obsluhu. Rychlost 11,8 MHz, paměť 100 MB, cena 135 000 dolarů
Různé cesty k ovládání počítačů
Alto I Computer Systems, Xerox (PARC), 1973. Revoluční Alto sloužilo při vývoji prvních grafických uživatelských rozhraní ovládaných myší. Nebylo v běžném prodeji, sloužilo jen pro vývoj. Rychlost 0,3 MIPS, paměť 64-256K, cena 40 000 dolarů.
Homebrew klávesnice s rozložením Dvorak. Klávesy jsou rozloženy podle frekvenční analýzy četnosti v anglickém jazyku, Dvorak rozložení by tedy mělo být teoreticky lepší, ale v praxi se neujalo. I proto, že by pro různé jazyky muselo vypadat vždy jinak.
Zcela první počítačová myš Douglase Engelbarta z roku 1964. Bill English, inženýr na Stanfordském výzkumném institutu postavil tento první prototyp myši s ostrými kovovými koly a prostorem pro jediné tlačítko.
Bill English se následně přesunul do Xerox PARC, kde vyvinul kuličkovou třítlačítkovou myš pro počítač Alto.
Terminál DEC VT100, 1978. Procesor Intel 8080 poskytl terminálu VT100 pokročilé funkce jako tučné písmo a různé grafické znakové sady.
Experimentální 3D displej Ivana Sutherlanda, 1968. Pravděpodobně první nositelný stereoskopický displej. Kvůli vyšší hmotnosti se zavěšoval se od stropu, aby tolik netlačil na hlavu.
Maltron klávesnice pro psaní levou rukou, 1980. V sedmdesátých letech se začaly objevovat první pokusy o ergonomickou klávesnici.
První třítlačítková kuličková myš Logitech Depraz Mouse z roku 1980.
Joysticky našly své uplatnění v hrách i průmyslu. Zcela vlevo je prototyp z roku 1974, uprostřed legendární Atari joystick a druhý zprava je joystick pro počítače Apple.
Ergonomická klávesnice SafeType, 1998. Hodně nezvyklá klávesnice zcela otočila klávesy o devadesát stupňů. Pomáhala si zrcátky, aby na klávesy bylo stále vidět.
Počítače jsou konečně osobní
Apple-1, 1976. Steve Wozniak představil Apple-1 v roce 1976. Za cenu 666,66 dolarů jste dostali jen desku s obvody s 4kB RAM. BASIC a kazetový magnetofon usnadnil obsluhu, ale i tak jste si museli dokoupit napájecí zdroj, klávesnici, úložiště a displej. Rychlost 1 MHz, paměť 4 kB, 8bitová sběrnice, cena 666,66 dolarů.
Belleville Personal Computer, 1980. Robert Belleville navrhnul tento počítač s procesorem 8080. Obsahoval audio procesor s reproduktory a skener s tiskárnou. Robert Belleville se později podílel na vývoji Apple Macintosh a jeho podpis najdete spolu s dalšími tvůrci na vnitřní straně počítače.
TVT-1 Typewriter, 1973. Don Lancaster navrhnul tento levný terminál pro domácí použití. Připojoval se k televizoru a zobrazil dvě strany textu.
Počítač Altair 8800, 1975. Základní Altair 8800 měl jen přepínače a diody pro vstupy a výstupy. Přesto to byl první mikropočítač, který se dobře prodával, a prodeje přesáhly 5000 kusů za první rok při ceně pod 500 dolarů. Inspiroval Billa Gatese a Paula Allena k napsání interpretru jazyka Basic. Jejich společnost Micro-Soft přežila, MITS, výrobce Altairu, nikoli. Rychlost 2 MHz, osmibitová sběrnice, paměť 1kB, cena 439 dolarů (kit).
IMSAI 8080, 1975. Počítač vyrobený velmi podobně jako Altair 8800. Jde tedy možná o první „klon“ v historii mikropočítačů. Původně se s ním počítalo u dealerů aut, ale z toho sešlo. Zahrál si ve filmu Válečné hry (1983), kde mladý Matthew Broderick hackuje americkou armádu. Rychlost 2 MHz, osmibitová sběrnice, paměť 4 kB, cena 599 dolarů (kit).
Tandy Radio Shack TRS-80, 1977. První z počítačů určených pro většinový trh. Prodával se kompletně sestavený včetně monitoru a kazetového magnetofonu s předinstalovaným Basicem. Rychlost 1,78 MHz, paměť 4 kB, cena 599 dolarů.
Commodore PET, 1977. S procesorem MOS 6502 se tento počítač dostal do škol a domácností. Byl to předchůdce mnohem populárnějšího Commodore C64. Rychlost 1 MHz, paměť 4 kB, cena 495 dolarů.
Apple II, 1977. Na rozdíl od Apple 1 vypadal Apple II už jako profesionální počítač. V jednom těle byla elektronika, klávesnice, síťový adaptér a v ROM uložený BASIC. Jako displej se používal televizor. K dispozici bylo několik rozšiřujících slotů. V roce 1978 přibyla disketová jednotka a v 1979 první tabulkový procesor VisiCalc. Na tvar Apple II odkazoval i tuzemský počítač IQ 151. Rychlost 1 MHz, paměť 4 kB, cena 1298 dolarů.
Atari 800, 1978. Atari 400 a 800 fungovaly i jako herní konzole. Dražší osmistovka měla skutečné klávesy (ne membránu) a 8 kB paměti. Hry a software se dodával na zásuvných cartridgích. Rychlost 1,78 MHz, paměť 8 kB, cena 999 dolarů.
Kookaburra Portable Computer, 1983. Předobraz dnešních notebooků obsahoval rovnou v ROM MS-DOS, textový editor, tabulkový kalkulátor a plánovač schůzek. Vážil pod 5 kg.
Společné foto jedné celé generace. Nahoře rodina Commodore VIC 20, C64 a Amiga 1000. Uprostřed Acorn BBC Microcomputer, neúspěšný Sinclair QL s Microdrive mechanikou, Král MIDI hudby Atari 1040ST, francouzský Thomson TO-7/70 se světelnou tužkou. Dole na anglické poličce Dragon 32, Amstrad CPC 464, HitBit Home Computer, ZX Spectrum a ZX80.
ZX Spectrum, 1982. Malý osmibitový počítač s procesorem Z80 s barevným výstupem na televizi a programovacím jazykem Basic je stále legendou. Pro mnoho nadšenců do počítačů u nás byl toto ten pravý první osobní počítač. Rychlost 3,5 MHz, paměť 16 kB, cena 795 dolarů.
Sinclair ZX80, 1980. Před legendárním Spectrem s 16 kB paměti existoval ZX80 s 1 kB RAM. Klávesnici tvořila plochá membrána a počítač nevypadá nějak impozantně, přesto se ho prodalo na 50 000 kusů.
IBM PC, 1981. Tímto to začalo. Přišlo téměř s desetiletým zpožděním za jinými osobními počítači, ale okamžitě ovládlo trh. Díky zveřejnění dokumentace se okamžitě začaly objevovat klony, IBM si chránilo především BIOS. Rychlost 4,77 MHz, paměť 16 kB, šestnáctibitová sběrnice, cena 1565 dolarů.
Apple Macintosh a Apple Lisa II, 1984. První počítače Apple s grafickým uživatelským rozhraním dodávané spolu s myší. Lisa II byla sice první, ale vysoká cena a slabý výkon znamenala tržní neúspěch. Rychlost 5 MHz, 32bitová sběrnice, paměť 1 MB, cena 3 495 dolarů. Oproti tomu malý Macintosh už znamenal úspěch. Rychlost 8 MHz, 16bitová sběrnice, paměť 128 kB, cena 2 495 dolarů.
PCs Limited Turbo PC, 1985. Tento obyčejně vyhlížející počítač s podivným jménem je počátek firmy Dell. Michael Dell nejprve prodával poštou na zakázku sestavované počítače pod značkou PCs Limited. Později firmu přejmenoval na Dell.
Klony útočí. Počítače se kopírovaly už od začátku. Na horní poličce vidíte Eagle PC uvedený rok po IBM PC, který zkopíroval BIOS a IBM soudně dosáhla zastavení prodejů. Vedle něj notebook Outbound, který zkopíroval Apple Macintosh. Aby se výrobce vyhnul soudům, majitel si musel „půjčit“ ROM čipy z Macintoshe. Hyperion Portable PC se sice prodával dřív než Compaq, ale byl dražší a nejely na něm všechny programy. Uprostřed vidíte Robotron Z9001 s procesorem U880, což byl klon Zilogu Z80. Černý počítač je Olympian-S, bílý Master, oba jsou ilegální klony počítače ZX Spectrum. Notebook IBM Personal System/2 se snažil bojovat s klony novým standardem PS/2 a operačním systémem OS/2. Jediné, co ale z PS/2 dnes zůstalo, je kulatý konektor na základní desce pro klávesnici a myš. Vedle notebooku je prototyp přenosného IBM PC kompatibilního počítače, neprodával se. Dole vlevo leží Compaq Deskpro 286 od úspěšného výrobce IBM PC kompatibilních počítačů, kterého v roce 2002 pohltil HP. Columbia PC byl první klon nabízející více paměti a rozšíření s BIOSem, který nezkopíroval IBM. Compaq Portable byl mimořádně úspěšný klon. Compaq licencoval MS-DOS od Microsoftu a legálně analyzoval BIOS od IBM. Poslední je Franklin Ace 100, klon Apple II, který Apple zažaloval a vynutil si konec prodeje.
Počítače jen na hraní
První prototyp hry Pong, 1972. Tento kus testoval v roce 1972 zájem o hru v Andy Capp’s bar. V roce 2002 stále fungoval. Za první „rozbití“ mohl mincemi zcela ucpaný prostor pro čtvrťáky za hru.
Atari 2600, 1978. Standardně se dodávalo s Combat cartridge, která obsahovala hry Tank a Anti-Aircraft II. Ač nebylo první s výměnnými hrami, pomohlo prosadit tento standard.
Exotické i slavné herní konzole.
Nintendo GameBoy, 1989. Přenosná herní konzole Gameboy se stala rychle legendou. Proslavila se díky hře Tetris, pomohla propagovat Pokemony a další herní série. Vedle je další legenda, NES z roku 1983, na kterém se začala psát historie her jako Super Mario Bros nebo Legend of Zelda.
Sega Master System Power Base, 1986. Odpověď Segy na NES. Osmibitová konzole s jednoduchým ovladačem byla výkonnější než NES, neměla ale tak kvalitní hry.
Sega Saturn, 1994. Před uvedením Dreamcastu to Sega zkoušela se Saturnem, v USA to byla ale takový propadák, že Sega zrušila celosvětové uvedení a uspíšila Dreamcast.
Sega Dreamcast, 1998. Jako první používal modem pro hraní přes internet, jako první měl displej i na ovladači. Přesto neuspěl a Dreamcast byl posledním hardwarem od Segy.
Super Nintendo Entertainment System (SNES), 1990. Oproti prvnímu NES nabídl SNES lepší grafiku s 16bitovým procesorem. Proslavil se hrami Donkey Kong Country a Star Fox.
Channel F Video Entertainment System, 1976. Herní konzole, o které jste neslyšeli, přesto jako první používala cartridge s hrami. Přes telefon se daly hrát hry vysílané na speciálním televizním kanálu.
Atari 7800 Prosystem, 1986. Tato konzole byla zpětně kompatibilní s Atari 2600 a opravila tak nedostatek předchozí verze 5200. Bohužel odklady způsobily, že při svém uvedení už proti 7800 stála silnější konkurence a nabídka her také neoslňovala.
Atari Jaguar, 1993. Ambiciózní první 64bitová herní konzole. Dokonce na ní jel Doom původně pro PC. Kritika se ale snášela na design ovladače a tvůrci her byli zamknutí do jiných platforem. Toto byla poslední herní konzole od Atari.
Pippin, 1996. Tuto konzoli pro Bandai navrhnul Apple a měla sloužit i jako levný počítač. Srovnávali jej ale jen s herními konzolemi a cena 599 dolarů už byla vysoká. Na trhu proto neuspěl.
Microsoft Xbox, 2001. První vstup Microsoftu do světa herních konzolí. Xbox používal běžné PC komponenty a jako první obsahoval pevný disk. Hlavním titulem bylo Halo. Xboxu se podařilo předhonit GameCube a dostat se za PlayStation 2.
Sony PlayStation, 1994. První herní konzole Sony vznikala ve spolupráci s Nintendem, ale po odchodu Nintenda ji Sony vydala jako vlastní PlayStation a prodala jí přes 100 miliónů. Poprvé používala CD s hrami.
Počítače k přenášení
Model Dynabooku. Už v roce 1968 vznikl tento prototyp tabletu, na kterém se testovaly první teorie ovládání přenosných zařízení. Samozřejmě bylo v té době jasné, že neexistuje technologie, která by umožnila reálnou výrobu, ale právě díky výzkumu okolo Dynabooku dnes používáme iPady a další tablety.
Zrození PalmPilotu, 1996. PalmPilot byl první úspěšný kapesní počítač ovládaný perem. Na prototypu si Jeff Hawkins zkoušel na oko psát poznámky a měřil počet nutných kroků k dokončení akcí. Software se vyvíjel na velké desce, která se do kapsy ještě nevešla. Testoval se i prototyp s klávesnicí, nakonec ale vyhrál čistě dotykový PalmPilot. Neměl žádnou WiFi nebo mobilní síť, synchronizoval se přes kabel s počítačem.
Scrib Portable, 1978. Švýcarský Scrib je jeden z prvních přenosných bateriemi poháněných počítačů. Na displej se dívalo přes výklopné zrcadlo, díky tomu byl obraz nakloněn jako na dnešních noteboocích.
Sony Typecorder, 1980. Před notebooky používali novináři i takovéto přenosné počítače. Jednoduchý textový editor a kazetový diktafon se používal pro psaní textů.
Kyocera Kyotronic 85, 1983. Tento levný a odolný stroj obsahoval vestavěný modem a běžel dvacet hodin na čtyři AA baterie. Milovali ho nejen novináři, s šesti miliony prodaných kusů to byl nejúspěšnější „flat-top“ počítač.
Poquet PC Subnotebook, 1989. První pokusy o ultrapřenosný počítač vypadaly pěkně, slabý výkon a využitelnost je ale táhly dolů.
Apple Powerbook 140, 1991. Powerbook byl prvním úspěšným notebookem Apple. Ve svém segmentu předhonil Compaq a Toshibu a během prvního roku vydělal na tržbách přes miliardu dolarů. Jeho design následně ovlivnil další notebooky.
Apple Duo laptop s dokem, 1992. Duo byl menší a lehčí než prémiový Powerbook a s méně konektory. Po zasunutí do doku se z něj stal stolní počítač s konektory pro klávesnici, myš, monitor, tiskárnu a další.
IBM ThinkPad 701 s motýlkovou klávesnicí, 1995. Přinesl unikátní technické řešení klávesnice ze dvou částí, které se při zavírání víka vůči sobě posunou, aby se vešly do půdorysu notebooku. Nástup širokoúhlých displejů ale znamenal, že se podobně široké klávesnice vešly i do menších notebooků.
Psion Organizer, 1984. Psion se proslavil svými rozevíracími organizéry s klávesnicí. První Psion Organizer, byť to byl počítač, vypadal ale více jako kalkulačka. Později se Psion vrátil k této koncepci, když nabízel počítače pro podnikovou sféru.
Casio CQ-1 kalkulačka, 1975. Jedna z prvních kalkulaček, která už byla na cestě k organizéru. Nabídla čas, budík a plánování.
Propojování do velké sítě
Google server, 1999. Google nepoužívá pro své servery komerční řešení, sestavuje si vlastní z běžných počítačových komponent. Speciální software z tohoto racku se dvěma Ethernet routery vytvářel srdce vyhledávače.
NeXT computer, 1990. Drahý počítač se systémem, který se vyvinul do Mac OS X, je dítětem Steva Jobse po jeho odchodu z Apple. Systém byl skvělý na rychlé prototypování a tak právě na takovém počítači vytvořil Tim Berners-Lee za pouhé tři měsíce první návrh World Wide Webu. První webové stránky tak ale běžely jen na těchto vzácných počítačích.
Minitel videotex terminal, 1981. Francouzský France Telecom předběhl se svým systémem Teletel dobu. Předplatitelé videotextové služby dostali zdarma tyto terminály Minitel a používali je k získávání informací ze vzdálených zdrojů ještě před rozvojem internetu.
oNLine System, 60. a 70. léta 20. století. Počátky navigace v hypertextových informacích má na svědomí tvůrce počítačové myši Doug Engelbart. Vyvíjel systém pro zpracování textu, práci s odkazy, spolupráci ve skupině a další. Obrazovky zobrazovaly kromě textu i grafiku a k ovládání se používala kromě klávesnice a myši také pěti tlačítková „akordová“ klávesnice.
Kuriozity
Sage Weapons Director Console se světelným perem, 1958. Řízení letového provozu z padesátých let. Operátor si mohl vyžádat informace o zobrazených objektech a pomocí světelného pera přiřadit identifikační čísla zobrazeným letadlům.
Naváděcí počítač jaderné střely Minuteman z roku 1960. Počítač musel být rychlý, ale odolný. Obvody s tranzistory musely odolat startu rakety. Rychlost 12,8 kHz. Paměť 5,454 slov na magnetickém disku. 24bitová paměťová sběrnice.
Nevšední robot Shakey z roku 1969. Už tehdy obsahoval kamery, dotyková čidla a ovládal ho vzdálený velký počítač. Těžil z úspěchů v počítačovém vidění, zpracování hlasu a plánování. Rozuměl instrukcím jako „shoď kostku z plošiny“ a naplánoval si postup.
Výstavka různých robotů od vývojových přes propagační po komerčně prodávané. Slavný robot Sony Aibo z roku 1999 se uměl učit povely, odpovídal na přes stovku hlasových povelů a odpovídal pípáním zpět. Dotykové senzory reagovaly na pohlazení a plácnutí. Hubot z roku 1981 s CRT obrazovkou místo hlavy byl inzerován jako první osobní společník, bavič a hlídač. Hlasový syntetizér měl zásobu 1200 slov.
Počítač Deep Blue, který slavně v zápasu na šest her v květnu 1997 porazil šachového šampiona Garry Kasparova.
The Muse, 1972. Algoritmický hudební generátor vytvářel posloupnost not podle nastavení šoupátek pro hlasitost, tempo, výšku, interval a téma.
Incredible Music Keyboard. Doplněk pro Commodore 64, který se nacvaknul na klávesnici a simuloval klavír.
Google Streetview tříkolka. Kam nemůže Google s autem, nastrčí tříkolku. Vybavená vším potřebným pro snímkování do Streetview, současně s lidským tichým pohonem pro pohyb vpřed. Pro ještě extrémnější potřeby nyní Google používá Streetview batoh.
Charles Babbage vymyslel svůj stroj na tisk logaritmických tabulek před více jak sto lety, ve viktoriánské Anglii se jej ale nepodařilo vyrobit kvůli nedostatku času a financí. Své plány Babbage nicméně uchoval pro budoucí generace, a když stroj nakonec po sto letech postavili, skutečně fungoval. Použitím tradičních postupů navíc dokázali, že byl stroj realizovatelný už za Babbageho života. Tvorba logaritmických tabulek se potýkala s chybami ve výpočtech i při sazbě. Tento stroj tedy počítá polynomický rozvoj odpovídající požadované stránce logaritmických tabulek a na tiskárně hlubokotiskem razí výsledné tabulky do třísloupcové sazby s odřádkováním po pěti výsledcích. Tedy nejen počítá, ale vyrábí i rovnou „DTP podklady“ pro logaritmické tabulky.
