Kapitoly článku:
Obránce neboli Defender
Vzhledem k rozšíření portfolia značky o Discovery dostala tradiční řada v roce 1990 jméno Defender (obránce). Nejdelší model byl pak přeznačen na 130, i když k žádným změnám na šasi nedošlo. Do útrob se dostal přímovstřikový turbodiesel 200 Tdi 2,5 l/80 kW, právě z nováčka. Ve třiadevadesátém skončily atmosférický naftový čtyřválcový dvouapůllitr i ten benzinový. V8 posílil na 3,9 l a 134 kW (182 k) a kombinoval se i se čtyřstupňovým automatem ZF. V březnu 1994 vystřídal 200 Tdi modernější 300 Tdi se stejným objemem, ale 83 kW a zároveň mezichladičem stlačeného vzduchu.
Jméno Defender přišlo na řadu v roce 1990. Spolu s výměnami majitelů a zpřísňováním norem docházelo k častějšímu střídání pohonných jednotek
Jenže ten neplnil emisní normu Euro 5, takže devadesátém osmém došlo k další výměně za pětiválec Td5, opět zaokrouhleného objemu 2,5 l, ovšem s 91 kW. V době, kdy Rover Group vlastnilo BMW (1994-2000), přesněji počínaje sezónou 1997, se dopředu nastěhoval také bavorský zážehový šestiválec 2,8 l, ale ten zůstal výhradně jihoafrickou specialitou. Bavoři navíc samotný Land Rover na přelomu milénia prodali americkému Fordu za 1,8 miliardy liber. Pak už zbyly jen naftové motory...
V závěru kariéry poháněly Defendery nejen turbodiesely Ford, ale i elektromotory. Interiér se pro modelový rok 2007 změnil opravdu radikálně...
Největší změny od té doby prodělal ikonický Defender v srpnu 2006, kdy se radikálně proměnila kabina, hlavně kompletně palubní deska včetně ventilačního systému a archaických ovladačů. Zároveň přišel čtyřválcový turbodiesel Ford Duratorq TDCi 2,4 l/90 kW (122 k) spojený se šestistupňovou přímo řazenu převodovkou, který si vyžádal nový tvar kapoty.
Přežil i následný přesun pod křídla indické Taty spolu s Jaguarem. Přesně po pěti letech jej nahradil naposledy dodávaný menší 2,2 l se stejným výkonem plnící Euro 5 díky filtru pevných částic. V Ženevě 2013 se objevil dokonce elektrický Defender, kterých se vyrobila celá zkušební série v různých podobách s odlišnými karoseriemi.
Přichází konec. Definitivní?
Produkce v Solihullu byla definitivně ukončena 29. ledna 2016 v 9 hodin a 22 minut, rozloučila se limitovanou edicí Heritage v klasickém vzhledu. Zrodilo se přes dva miliony vozů (přesně 2.016.933), ten jubilejní vyjel z továrny v červnu 2015. Sama automobilka se ráda i v oficiálních materiálech chlubí tím, že tři čtvrtiny z celkové produkce dosud jezdí. I když Series III hlavně v Africe jako importovaná a unavená ojetina, ale těch vzniklo opravdu hodně, přes 440 tisíc!
Ani Defendery z posledních let nezapřely svůj prapůvodní vzor.Zcela vpravo je dvoumiliontý exemplář z června 2015
Má rozhodně proč! Nebýt zpřísňujících se evropských bezpečnostních předpisů, vyráběl by se určitě ještě dále. Těm americkým nevyhovoval už delší dobu, jeho prodej za oceánem skončil po pouhých čtyřech letech již v závěru roku 1997, neměl airbagy a bezpečnostní výztuhy... Zastaven byl mimochodem už jednou, ve čtyřiasedmdesátém z podobného důvodu. Třeba manuální nastavování zrcátek si zachoval až do konce.
Produkce mimo Evropu, zvažovala se Indie, sídlo současného majitele, ještě potvrzena nebyla. Montážní sady pro kompletaci jinde beztak musí někdo vyrábět. Land Rover se nestal nejdéle vyráběným autem světa. Překonal sice o rok německou tříkolku Tempo, která se spolu s licencí u Bajaj dožila 67 let (1933-2000), ale na taktéž britský Morgan 4/4 to nestačilo, tento primát náleží jemu...
Na všech frontách
Služeb kultovního a poněkud rustikálního teréňáku využívali, případně stále využívají kromě závodníků na nejrůznějších úrovních také dobrodruzi, cestovatelé, horalé, lesníci, hasiči, zemědělci, pracovní čety, záchranáři, policisté a mnohé armády světa, vždyť se zúčastnil několika válek! Na jeho základě se stavěly pancéřované verze nebo rovnou svébytní obrněnci. Pro naše vojáky je montoval Autozávod v Českém Dubu, což je sice nedávná, leč zapomenutá kapitola. Samostatné podvozky s kabinami byly určeny pro montáž nástaveb, sám Land Rover vyráběl dodávky i pick-upy včetně toho s dvojkabinou. Když už se vyskytl v terénu problém, pomohl naviják. Když se podíváme na Defender dnešními měřítky, je možná zastaralý a nepohodlný, ale už teď nám chybí...
Land Rover má mnoho podob včetně sanitek, vojenských speciálů a obytných vozů. Vycházela z něj i Santana 88 Ligero (1980)
Asi nejznámější licencí byla dnes již neexistující španělská Santana, naposledy auta montoval turecký Otokar, v íránském Teheránu je stavěl Morattab, který kdysi dávno koupil linky i zásoby z Pyrenejského poloostrova. Vznikala také lokálně v Austrálii, na Novém Zélandu, v 50. letech Belgii u Minervy, na přelomu milénia krátce v Brazílii, rovněž v Pákistánu, Malajsii a zmiňované Jižní Africe.
Ladění
Defendery se v uplynulých letech dočkaly neuvěřitelného množství speciálních a výročních sérií, také se ladily a přestavovaly, kupříkladu i na obytné vozy. Z poslední doby jsou nejznámější kreace Afzala Kahna nazvané Flying Huntsman (létající lovec) včetně šestikolových monster. Oblíbenou kratochvílí byla instalace vidlicových osmiválců Chevrolet Corvette (také od Ultimate Truck a Wildcat). Velmi známá je práce britské firmy Overfinch, která dodává všem řadám Land Roveru opravdu hodně luxusu...
Závodní verze pro britský značkový pohár vznikly u Bowleru, Kahn umí z Defenderu udělat šestikolku a Overfinch mu dodá patřičnou dávku luxusu...
Bowler z Defenderu odvodil své speciály nejen pro Dakar, ale právě u něj se zrodily závodní vozy pro značkový pohár. Nesmíme zapomenout na dobrodružství jménem Camel Trophy. Nástupce přijde možná už letos.
Ostatně, počítalo se s ním už loni a měl vycházet ze série konceptů DC100 představených v období od podzimu 2011 do jara 2012. Jenže ty potenciální klientelu příliš nenadchly a tým vedený Gerrym McGovernem dostal za úkol projekt přepracovat...